Honzova sportovní minulost je velmi zajímavá. Od šesti let hrával basketbal. Dotáhl to až do druhé ligy v 17 letech. Očaroval ho, ale triatlon. A jeho otec to nesl velmi těžce a tak se Honza snažil, aby dokázal že v nové disciplíně bude lepší než v Košíkové. A posuďte sami jestli se mu to podařilo nebo ne?

Honzo je konec roku a tak by bylo dobré ohlédnout se trochu zpět. V loňské sezóně si se potýkal s jistými zdravotními komplikacemi?

Problémy jsem měl během zimní přípravy. Byl jsem dvakrát v nemocnici kdy jsem měl problém s cystou na krku a lékaři přesně nevěděli co se mnou je.  Takže byla velmi narušená hlavně plavecká příprava kdy jsem strávil dohromady 3 týdny v nemocnici. Jistou dobu též zabrala rekonvalescence takže v tom nejdůležitějším období pro plavání jsem se potácel s takovými problémy.

A jak hodnotíš uplynulou sezónu?

Získal jsem titul Mistra republiky což byl pro mě hlavní cíl a druhý být nejlepší z Čechů na MS a zároveň porazit Petra Vabrouška jsem také splnil, ale všechno šlo udělat mnohem lépe. Být na MS 20s. za první desítkou, to mě bude mrzet ještě hodně dlouho, navíc když si uvědomím, jaké problémy mě během závodu potkaly.

Takže konečně ti vyšel zisk skalpu Vabroucha na velké akci?

No jasně , protože Petr jezdí závody v Čechách jako trénink, ale na MS byl připravený a i on tam podal fantastický výkon, takže byla velká spokojenost, že jsem ho porazil právě tam.

A z čeho si byl v sezóně 2005 zklamán?

Zklamání určitě bylo po závodě v Anglii, na který jsem se těšil a kde jsem měl velmi vysoké osobní ambice. Ale bohužel jsem na kole dostal hroznou nakládačku a byl jsem až 12., ale pravděpodobně to bylo způsobený souboji s Petrem Vabrouškem. V krátké době jsme svedli dvě velké bitvy na MS a na MČR. Hlavně republikový šampionát mě stál mnoho sil a už jsem se z toho do konce sezóny nedostal.

 A co si myslíš o zkracování rozestupů v cyklistické části?

Myslím, že by se nic nemělo měnit. Vzhledem k tomu, že všichni jezdí na hraně pravidel, 10-ti metrový rozestup znamená  rozestup tak 6-7m. Sníží-li se povolený rozestup, bude to prakticky znamenat jízdu v háku. Sám s tím ale nic neudělám a nezbývá mi než neustále zlepšovat svoji plaveckou disciplínu.

Ale nese to velkou výhodu z pohledu psychiky závodníka, že je neustále v kontaktu se soupeři.

Bežecký trénink jsi si v minulosti  sestavoval  sám?

Než jsem se minulý rok na soustředění ve Španělsku domluvil s panem Horčicem, tak úplně sám. Sestavím si trénink na určité období a pak to spolu probereme  popřípadě změníme. Hlavně co se týče tréninku v závodním období. To byla pro mě velká neznámá.

A prozradíš podrobnosti svého know-how?

Uplynulou sezónu jsem ho nepraktikoval neboť jsem věděl dopředu, že kvůli zdravotním problémům budu nějaký čas mimo trénink.  V listopadu mi problém s cystou zjistili a až v lednu mě operovali. V Lounech nemáme krční, takže jsem musel čekat dva měsíce, než na mě v Motole přišla řada. Takže jsem tomu musel přizpůsobit i trénink. Dalo se při tom jakž takž trochu trénovat. Jenže jsem  před Vánoci během tréninku někde nastydl a na cystě se mi udělal silný zánět, takže jsem si měsíc před operací odbyl ještě jeden pobyt v nemocnici. Zkrátka nic-moc. Ale zase jsem si skvěle odpočinul. Mohl jsem se celé dny válet a neměl jsem výčitky, že nic nedělám.

Co řeknu jsem praktikoval v roce 2002 – 2004. Můj trénink spočíval v tom že od listopadu pondělí pátek jsem točil dlouhý rychlý běh. V listopadu začínal s tempem 3:45 v únoru končil těsně pod 3:30 na km. Ve středu ještě k tomu chodil kratší rychlejší běh 3x4km, 4x2km atd.. Mezi těmito tréninky jsem vkládal  dlouhý běh 20km a více a jeden volnější trénink na dráze kde si dával rovinky a techniku.

V druhé pulce února jsem to  otočil tzn. Ve středu byl dlouhý běh a pondělí a pátek jsou tréninky na rychlost. Rychlost je potřeba jako sůl i na dlouhém triatlonu. Týdně jsem naběhal 100-110km, z toho kolem 40km zabraly těžké tréninky ve velké intenzitě.

A právě v těchto dnech se řídíš tímto tréninkem? Nebo si vyzkoušíš něco jiného?

Tuto zimu zkouším malinký experiment. Začnu trochu volněji, neboť cíl který jsem si dal je zisk medaile z ME v dlouhým triatlonu v Almere. Takže vrchol chci mít až koncem srpna. Navíc myslím, že mám hodně silný běžecký základ z předešlých let a proto se teď nejvíce zaměřuji na plavání. Také jsem nepřestal přes zimu jezdit na kole. Kolo je v porovnání se světovou špičkou moje největší slabina a udělám všechno pro to abych to změnil.

Takže hlávní plán zisk medaile z ME a co domácí scéna?

Z českých dlouhých závodů pojedu pravděpodobně jen Ždár, ale nevím to určitě neboť týden na to je půl železňák v Anglii na který bych rád zase zavítal. Ale jsem na rozpacích. Pro mě závod ve Ždáru znamená srdeční záležitost. Tam jsem se poprvé prosadil  a vlastně znamenal zlom v mé triatlonové kariéře.  Ve Ždáru jsem 2xvýhrál a chtěl bych vyhrát po třetí za sebou. Ale na druhou stranu nevím jak dlouho budu ještě triatlon dělat a rád bych si ještě  zazávodil někde venku.

Nejsem  Petr Vabroušek, který může závodit každý týden. V loni jsem se poučil - jel jsem za sebou 3 dlouhé triatlony a místo aby z toho byl jeden pořádný výsledek byli z toho  3 průměrné výkony.

Honzo a kdy tě uvidíme potit krev na havajských tratích v Koně?

Na Havaj bych se chtěl určitě podívat, ale nevím v jaké podobě, jestli jako profík nebo jako hobík někdy za 20let. Protože náklády, které jsou spojené s Havají mě pokryjí celou sezónu a mohu si zazávodit na stejně pěkných závodech kdekoliv v Evropě. Na první desítku stejně nemám a jet tam kvůli 50. nebo 100. místu pro mě  nemá význam. Navíc nesnáším vedro. Takže spíše přichází v úvahu jet tam jako hobík třeba v  50 pokud budu finančně zabezpečen, aby mě tento špás nezruinoval.

Jak se ti daří schánět sponzory?

Sponzory mám už 2 roky stejné. Hlavně je to firma T-line, kde pracuji na poloviční úvazek a kde šéf firmy Pavel Jakeš našel silné pochopení pro to co dělám a dále jsou to kamarádi a zároveň podnikatelé z Loun. Letos jsem se též domluvil s firmou Duratec, od které dostanu kolo. Další sponzoři budou v jednání. Tady v tom jsem trochu neprůbojný, což mi vyčítá hlavně brácha.

Vyzkoušel jsi i x-terru v Liberci? Jak se ti závod a tento sport líbil?

Jo máš pravdu letos jsem si ji zkusil poprvé a asi naposled. V Liberci byla extrémě náročná trať a já z 25km  jízdy na kole tak 12km běžel. Hrozně jsem se bál to na kole pustit. Z vody jsem vylézal druhý a na běh jsem vybýhal až 25. Ale je to hodně spravedlivý a tvrdý triatlon a klobouk dolů před bikerským uměním Honzi Kubíčka a dalších.

Ale i tak si skončil na 8.místě?

Akorát to byl dobrý běžecký trénink.

Takže X-terra byla z hecu?

Ne to ne. Byl jsem přihlášen na závod Superperstige v Belgii, ale 2 dny před závodem mi přišel e-mail, že kvůli studené vodě se plavecká část ruší a 900km kvůli dutalonu se mi jet nechtělo. Tudiž jsem, potřeboval nějaký závod. Takže jsem si narychlo půjčil horské kolo a vyrazil směr Liberec

Přiznám se, že jsem si před startem i dost věřil, ale když jsem si projel před závodem okruh, věděl jsem, že je zle. Na kole jsem jel raději v maratónkách, protože jsem věděl, že půlku kola poběžím.

Letos si začal trénovat s Lukášem Vrobelem. Prozradíš nám o tom něco víc?

Vzhledem k tomu, že Lukáš letos končí školu a má ji jen 2xtýdně, domluvili jsme se na společné přípravě. Z Loun na FTVS je to 30-40min. cesty takže tam může kdykoliv bez problémů zajet. Oproti Praze jsou v Lounech ideální podmínky pro trénink.

Navíc jme na sebe zvyklí – trénovali jsme spolu na jaře na Mallorce a před MS v Tatrách a docela nám to vyhovovalo. Já jsem, co se tréninku týče, oproti Lukášovi absolutní laik a dozvídám se od něj spoustu užitečných poznatků hlavně z oblasti výživy a regenerace. To jsou dvě věci ve kterých hodně zaostávám.  Myslím, že spojení sil dvou kvalitních triatletů v tréninku může oba posunout zase o krok dál. Navíc, když oba máme oba trochu odlišnou filozofii tréninku. Lukáš je tak trochu vědec, já jsem zase magor, který jde i v tréninku někdy do mrtva.