Naslouchejte „starým“ zkušeným kapacitám, říká Tomáš Racek

Tome minulý rok se ti splnil sen a startoval jsi na MS na Havaji. Jaký pocit sis z Havaje odnesl? A jak hodnotíš rozděleni dějiště MS pro muže a ženy zvlášť ?

Hawaj je určitě Genius Loci triatlonu, o tom není pochyb a je to super motivace pro většinu amatérů. Celkově ta atmosféra tam člověka určitě nenechá chladným, dny před závodem jsou velice příjemné. Na druhou stranu, samotný závod a ta trať je taková zvláštní. Cyklistika je hezká ve stoupání do Hawi a běh jen na Alli drive. Zbytek je tak nějak monotónní dálnice. Jel jsem rozhodně hezčí, i mnohem těžší závody. Vzhledem k finanční náročnosti si nejsem pro mě úplně jist dobrým poměrem cena/výkon. S odstupem času musím uznat, že Hawaj by si měl každý triatlet jednou určitě zažít.

Havaj má stále mezi širší veřejností punc určité kvality triatleta. Když člověk řekne, že byl na Hawaji, každý řekne hmmm… když řekne, že zajede závod pod 9 nebo 10 hodin, většina logicky tápe, zda to je dobrý, nebo ne… J

Rozdělení dějiště? Co k tomu napsat… Kristian Blummenfelt vyhrál MS v roce 2021, které bylo v St. George a stejně loni toužil po Hawaji. Asi po kariéře v hospodě nechce úplně říkat, vyhrál jsem St. George… V po závodním rozhovoru řekl, že se bude muset vrátit a vyhrát. Tolik k tomu, jaké to je pro profíky. Jasný o prašule se utkají kdekoliv, ale to pozlátko má jen Hawaj.

U amatérů je to podobné. V Nice věřím tomu, že bude startovat dost lidí, ale stejně se všichni budou snažit o Hawaj.

Kvalifikoval ses na Ironmanu na Mallorce, kdes podal úctyhodný výkon. Jak ses na tento závod připravoval a věřil si v to, že se úspěšně kvalifikuješ?

Když řeknu, že jsem se kvalifikoval omylem, tak to bude znít asi divně, ale cílem startu nebyla kvalifikace. Byl to jeden z mnoha závodů, které jsem měl v plánu a netušil jsem, jak si budu stát v Ironman konkurenci a že už mám výkon na slot. Závody Ironman jezdím jen výjimečně, mám raději Moraviamana a podobné, menší podniky.

Příprava tedy byla dosti podobná, jako tomu bylo v předchozích sezónách, jen jsem měl o dost lépe vychytanou regeneraci. Kvalifikoval jsem se z tréninků cca 12h/týden.

Závodíš dlouho, ale tvá kariera by se dala rozdělit na dvě části. Byla doba průměrné výkonnosti a pak ses stal výkonnostním triatletem. Kde nastal zlom v tvé kariéře?

Nutno asi zmínit, že se celou dobu snažím, abych se stále zlepšoval. Jen to bylo prvních 6 let jak na houpačce. Zasekl jsem se na určité výkonnosti a nebyl jsem schopen se dál posunout. Dřel jsem jak kůň a nic… Problémy s jojo efektem na váze atd. atd.

Zlom nastal 15 srpna 2021 na Ironmanu v Mostě. Byť jsem dokončil po svých, v cíli jsem se tenkrát složil a skončil v křečích na kapačkách. Pamětníci si jistě pamatují, že tam někdo ve stanu řval, jak prase před porážkou… křeče jsem neměl snad jen v očních víčkách.

Tehdy jsem se zastavil a musel vše přehodnotit. Dnes mohu říct, že chyba byla naprosto jasná, a tak hloupá, jak jen může být. Trénoval jsem jak mistr světa a regeneroval jak v okresním přeboru. Byl jsem slepý k řeči těla i datům ze všech možných přístrojů. Okřídlené heslo „když nemůžeš, přidej“ je snad největší kravina co letí světem sportu.

Odstartoval jsem to v Cardiolabu u guru Štěfaničů, pokračoval přes knihy a rozhovory expertů a postupně si vše nastavil správně. Správně nastavený systém měl za následek dobrou adaptaci a postupný růst. Hodně amatérů trénuje neskutečné bomby, chtěli by se zlepšovat, ale prostě to nejde. Zaseknou se na určité výkonnosti a stagnují i když dodržují tréninkový plán. Problém je, že se předepisují jen tréninky a nikdo nepředepisuje život… Když máte spokojené tělo a mysl, už jde jen o adekvátní tréninkový impuls.

Co obnáší život, ve kterém zdárně kombinuješ roli otce, manžela, triatleta a manažera? Den má 24 hodin a jak tedy vypadá tvůj běžný denní režim?

Manželku se svatozáří, striktní manažerský time management a doprava v Praze nesmí kolabovat příliš často, abych stihl odtrénovat, co potřebuju. J

S trenérem, Tomášem Eklem, jsme už dobře sehraní, takže dávky tréninku mám vždy adekvátní časoprostoru. Tomáš mě drží, abych se neutrénoval, je moje skvělá brzda. Dokáže poskládat trénink, že z minima vytěžíme vždy maximum.

Aktuálně se mi život smrsknul na pět oblastí - rodina, práce, spánek, jídlo a trénink. U nás například děti ukládají do postele mě, než já je… J  Vše mám nastavené podle cirkadiálního rytmu, takže mohu plavat nebo dát fitko brzo ráno a nějaký ten běh a kolo tam vsunu brzo odpoledne. Víkendy jsou vždy takové malé soustředění no… Veškerý volný čas pak trávím s rodinou, nejsem úplně dobrý společník pro kamarády. Už to ale nebude dlouho trvat, cítím že je aktuální stav dlouhodobě neudržitelný a zvolním zpět na maximálně 8-12 hodin a zřejmě se budu věnovat více půlkám.

Jdeš s dobou a řešíš různé “biohacky” eliminuješ modré světlo, kontroluješ srdeční variabilitu, hodně řešíš stravu. Popiš trochu tyto aspekty, které určitě mají vliv na výkon.

Budu se bavit jen o amatérech, u profi to není tak zásadní, nepracují, nemají rodiny a tak podobně. Bránit se novinkám se slovy, já jsem stará škola, je podle mého názoru největší chyba. A je jedno, zda se chci zlepšit, nebo jen jezdit závody pro radost a mít až do cíle sílu v nohách. Postupně jsem si otestoval mnoho „kravinek“, některé používám stále, některé jsem prostě dal do šuplíku. Všechny ty biaohacky jsou perfektní, aby si člověk postavil „na míru“ život mimo trénink.

Řeknu to takto… Bez prstenu Oura nejsi schopen určit, kdy před spánkem naposledy zhruba jíst. Bez glukometru nepoznáš nevhodné potraviny a nepochopíš, jak tělo pracuje s cukrem – poznám, že jsem přestřelil trénink, že nejsem psychicky v pohodě, jak se krmit při tréninku, jak v závodě. Glukometr mi pomohl i v tom, co mám dělat v autě, aby pro mě jízda nebyla stresující. Když si nezměříš složení potu, kolik máš dávat elektrolytů? Garmin beru jako ukazatel trendů svého těla.

Stejně jako se sčítají tréninky, tak se bohužel sčítají i chyby v regeneraci. A jak víme, trénink opravdu ještě nikdy nikoho na světě nezlepšil…

Stravu řeším tak, že jím absolutně vše, co mi sedí v přiměřeném množství (čti, žeru jako kyselina J ). Řídím se jednoduchými principy. Vezmu co nejčerstvější potravinu, ideálně v BIO kvalitě, udělám s ní co nejméně a sním jí. Zdravý mikrobiom je strašně moc důležitý.

Chystáš se na Moraviamana, s jakou ambicí půjdeš do závodu a jak vypadá tvůj aktuální trénink. Nastínil bys čtenářům tvůj typický tréninkový týden?

Loni jsem šel do závodu z mého dlouhodobého objemu 12-14h/ týden max. Letos si mohu dovolit 18-20 hodin, posunul jsem zase regeneraci o level výše. Trénink není nic tajemného. Dva dny plavu s juniory v plaveckém oddíle Hořovice, plus jeden sám. Víkendy dlouhé kolo, dlouhý běh, přes týden intenzity + jednou fitko.

No a tuty ambice, jak to pojmout … J Hele já bych to nechal takto veřejně bez ambic, v hlavně mám však jasno s čím tam jedu, v cíli řeknu, zda se mi to splnilo.

Jsi otec dvou dětí, jak vnímáš téma děti a sport? Chtěl bys mít doma malé triatlety?

Chci mít doma šťastné, zdravé děti, které mají rády svoji rodinu, pohyb, jídlo, spánek. Děti si mají hrát, bavit se pohybem a rozvíjet se společnou aktivitou s rodiči. Vše ostatní je úplně jedno. Co určitě nechci je, aby naše děti dělaly jakýkoliv sport vrcholově a triatlon už vůbec – pokud se samy k tomu nerozhodnou.

Celkově vnímám, že děti mají spousty možností ke sportovnímu vyžití, ale problém je vždy v tom, jak se který oddíl vede. Někdy je prostředí až toxické. Trenéři řvou, pak řvou i děti, na sebe… strašný. Máme dost kliku, že místní plavecký oddíl je v podstatě ideální. Děti podpořím v čemkoliv, co v budoucnu budou chtít zkusit a čas ukáže co si vyberou.

Je nějaká zpráva, kterou bys čtenářům chtěl sdělit?

Naslouchejte „starým“ zkušeným kapacitám… Když Jiří Dostál řekne „trénink ještě nikoho nezlepšil…“ není to plácnutí do větru. Když Petr Vabroušek řekne „spánek je nejvíc…“ není to plácnutí do větru.

Využívejte všechny novinky, které vám dávají smysl a pomohou vám k sebepoznání.

Pro všechny amatéry, jako jsem já… Nepřemýšlejte, jak najít více času na trénink, ale jak udělat tělo a mysl spokojenější, aby mělo prostor k adaptaci! Jen spokojené tělo se může zlepšit!