Jak hodnotíš zázemí na Mallorce? Bylo to správné rozhodnutí? Závodníkům se  také líbilo na ostrově, který je přezdíván rájem pro cyklisty…
Po několika letech, kdy se jarní výcvikové tábory konaly ve španělském Lloretu, jsem se rozhodl pro změnu. Mnozí závodníci na předchozím místě byli již několikrát, tak i oni změnu přivítali. Na Mallorce jsme pobývali  v letovisku Arenal nedaleko Palmy a zázemí bylo velice dobré. Ať už podmínky na hotelu, tak i na samotnou přípravu. Určitou komplikací bylo neotevření druhého plaveckého bazénu v Arenalu, a tak jsme většinu plaveckých tréninků museli absolvovat v nedalekém Llucmajoru. Podstatně lepší však byly podmínky na cyklistiku, která tvořila hlavní náplň výcvikového tábora. Především hustota silničního provozu a ohleduplnost řidičů byla úplně jiná než na minulém soustředění v Katalánsku. Tím byla cyklistika také daleko bezpečnější. Běžecké tréninky probíhaly většinou v parku se zpevněnými cestami, k výběhům posloužil i borový les s řadou cest a stezek. Určitým nedostatkem byla absence kvalitní regenerace, ale to se snad zlepší s otevřením druhého plaveckého bazénu.   

Jaký režim měl tréninkový den? Uvedeš ten nejnáročnější tréninkový den, kteří někteří absolvovali?
Nejdříve, ještě před snídaní probíhaly plavecké tréninky a pak následovaly podle priority buď cyklistické nebo běžecké tréninky. Trénovali jsme v režimu tři dny tréninku, po nichž následoval jeden odpočinkový den. Nejnáročnější byl patrně den, kdy po volnějším plavání absolvovalo sedm závodníků cyklistický „výlet“ do soutěsky Sa Calobra. Ten den najeli kolem 160-ti kilometrů, z nichž část byla v poměrně kopcovitém terénu.  A výlet přestane být výletem, když se na čele skupiny objeví tahoun jménem Lukáš Tomášek. Ihned po návratu pak absolvovali ještě krátký běžecký přechod.

Kdo byl na soustředění nejpilnější a všechny tréninky absolvoval v plném  nasazení?
Všichni závodníci přistupovali k tréninkům odpovědně, za což jim chci velice poděkovat. Někteří z nich přijeli na výcvikový tábor s drobnými omezeními a nemohli tak některou disciplínu naplno trénovat. Nelze tedy jednoznačně říci, kdo byl nejpilnější.

Můžeš konkrétně ukázat na závodníky, které čeká úspěšná sezóna, alespoň podle tréninkových časů…
Je těžké podle tréninků soudit, zda bude mít ten či onen závodník úspěšnou sezónu. To je závislé na více faktorech. Samozřejmě to, jak si závodníci počínají v tréninku už může o mnohém napovědět. Mezi juniory se zatím jeví nejlépe trio Kuba Kršňák, Lukáš Kočař a Martin Debnar. U kategorie K23 pak především Vojta Dědek, Lukáš Tomášek a Fana Kubínek. Samozřejmě u obou kategoriích mohou překvapit i další a bylo by to jen dobře. Širší špička a kvalitnější pole by bylo jen ku prospěchu.

Jak jsou na tom česká děvčata? Lepší se jejich výkonnost?
Věřím, že u děvčat dojde k dalšímu nárůstu výkonnosti. V tréninku se zatím jeví nejlépe a je i nejpilnější Katka Lhotová. U ní bude záležet na tom, jak dovede prodat to co má natrénováno i v samotných závodech. Také v loňském roce se jí v tréninku dařilo, ovšem samotná sezóna ji nevyšla podle jejích představ. Mezi juniorkami bohužel Tereza Ďurdiaková a Aneta Grabmullerová dlouhodobě laborují se zraněními, která je omezují především v běžeckém tréninku. Jak se tento výpadek projeví se ukáže až v sezóně.

Prozradíš nějaký netradiční zážitek, který by stál za uveřejnění?
Největším zážitkem bylo určitě množství cyklistů všech výkonnostních a věkových kategorií, které jsme potkávali. To nebyly stovky, ale na některých známých trasách tisíce cyklistů. Za zmínku stojí  také ohleduplnost místních řidičů. Když už na vás někdo zatroubí, tak zjistíte, že to byl nějaký Evropan s autem z půjčovny.

Jaké a kde bude další soustředění?
Další soustředění se uskuteční v květnu krátce před zahájení letošní sezóny v Litomyšli. Ještě před ním v dubnu absolvují závodníci diagnostiku na FTVS v Praze.


Zdeněk Kabrhel