Kočař sportovně přiznává, sezóna byla bez jiskry, ale nevzdávám to!

V českém triatlonu byla spousta talentů, kteří měli převzít štafetu po Filipu Ospalém. Slehla se po nich zem. Do této role je nedobrovolně pasován i Lukáš Kočař a navíc tíha úspěšného příjmení není záviděníhodná. Zvládne to? Převezeme onu pomyslnou štafetu  a bude mužem číslo jedna v českém triatlonu a v brněnském  Ekol týmu? To ukáže čas a čeká jej řada překážek. Jednu právě překonal a nebyla jednoduchá, nazývá se ztráta motivace. Lukáš zaslouží obdiv, s jakou upřímností se pustil do rozhovoru.

Jak hodnotíš svoji letošní sezónu? S čím jsi spokojen a naopak s čím nespokojen?
I přes to, že jsem v letošní sezóně dokončil na našem území pouze dva závody, z toho první byl v Blažovicích a druhý závod seriálu tritour v Poděbradech, není moje hodnocení zdaleka tak negativní, jak by se mohlo zdát. Když se totiž podívám na moje výsledky z června a července ( 3. místo akademické mistrovství světa, 14. místo EP Ženeva), tudíž mé dva první dokončené olympijské triatlony, musím objektivně přiznat, že tak dobré výsledky jsem nečekal. Další pozitivum je fakt, že jsem si dokázal, že můžu být úspěšný i na závodech, kde se rozhoduje až v závěrečném běhu, což pro mě bylo v minulých letech téměř nemyslitelné. 

Otázka na tělo. Zřejmě jsi na startu sezóny doufal, že se ti v závodech bude dařit lépe. Čím to, že letošní sezóna byla bez jiskry?
Bohužel to pro mě nebyl úplně lehký rok, těch faktorů, které ovlivnily celou sezónu bylo více, takže jen ve zkratce...koncem ledna jsem se pustil do redukce váhy, běh se sice trošku zlepšil, ovšem postupně mi odcházelo plavání, až jsem se dostal do situace, kdy jsem bez neoprenu nedokázal chytit ani druhý balík. To vše na jaře ještě umocnila maturita a přijímačky na VŠ, během těchto tří týdnů se moc trénovat nedalo. Po maturitě jsem se ale pustil do tréninku naplno a přišly již zmíněné povedené závody. Ovšem problém s ''hubnutím'' se stával postupem času opravdu bojem a začalo se mi to vymykat, takže jsem vymýšlel spíš blbosti, než abych se soustředil na kvalitní trénink. Hřebíčkem do rakve bylo ME23, které mě docela zlomilo a chuť do dalšího závodění mě přešla definitivně. A za ty necelé dva měsíce závodění se díra do světa udělat nedá.

Jak sis odpočinul? Začal jsi již s tréninkem?
Popravdě řečeno, přesně definované volno jsem vůbec neměl. Po ME23 ve Španělsku jsem si dal asi týdenní pauzu a chtěl jsem již začít pomalu trénovat, to mi ale vydrželo vždy maximálně 3-4 dny a podobně se to opakovalo téměř měsíc a půl. Bylo to opravdu hodně těžké hledat znovu motivaci. Naštěstí se to již pomalu lepší, především ve vodě se cítím úplně jinak. A s během problém není, delší běhy v lese mám hrozně rád, takže se snažím běhat co to jde :)

Máš za sebou nedávný závod v Dubaji s moderními pětibojaři. Jak sis jej užil? Zřejmě to bylo příjemné zpestření?
Jednoznačně nejlepších pět dní, které jsem za poslední tři měsíce zažil. V roli ''kouče'' nás doprovázel olympijský vítěz David Svoboda, prostě paráda. Myslím si, že i tento zážitek mi v současné době hodně pomohl s novou motivací a chutí do tréninku.

Jakou formu má trénink v těchto dnech?
Zatím je to bohužel ještě trošku rozházené a není v tom příliš pevný řád, ale snažím se chodit 4-5 krát do týdne plavat a běhám, jak jsem psal výše, co to jde. To znamená, že 80-100km naběhám téměř každý týden. 

Jak se ti daří spojit trénink se studiem?
Řekl bych, že prozatím to příliš velká změna oproti střední škole není, tudíž se to dá zvládat. Vždy se ale snažím nejdříve odtrénovat a teprve podle toho, kolik mi zbude času, se věnuji škole. 

Jak závodníci brněnského Ekol týmu sledují počínání Filipa Ospalého na středních tratích? Motivuje Vás jeho přístup a nasazení?
Filip je bezpochyby nejlepším českým triatlonistou, jeho přístup je opravdu profesionální a myslím si, že se máme všichni ještě co učit. Samozřejmě že jeho přechod na střední tratě sledujeme, pro mě osobně to již není tak zajímavé, jako když bojoval na tratích olympijských bok po boku s Javierem Gomezem a dalšími, ale třeba se za rok za dva dočkáme podobného, možná ještě zajímavějšího boje na Havaji, umístění v top 10 by byla bomba a pro český triatlon jen obrovské plus. 

Jak jsi spokojen s přístupem a motivací od koordinátora Luboše Bílka, který má čím dál větší úspěchy se svými svěřenci…
Luboš je bezpochyby jedním z nejlepších trenérů nejen v Česku ale především i v Německu a jeho práce je nejvýrazněji vidět na pravděpodobně budoucím havajském vítězi Sebastianu Kienlem. Za ten rok vedení, nám toho dokázal hodně ukázat a především alespoň mě osobně vždy perfektně namotivoval do další práce s výhledem na to, že triatlon je krásný sport a obětovat mu co nejvíce má cenu. Bohužel nám minulý týden na soustředění v Nymburce oznámil, že dostal nabídku pracovat pro německý svaz, a proto již v další sezóně náš výběr nepovede. Chtěl bych mu tedy i touto cestou poděkovat a popřát hodně úspěchů. (PS. snad nám toho z německé kuchyně předá v budoucnu co nejvíce :) )