Jel sbírat zkušenosti a stal se nejrychlejším Čechem

23.10.2006 -
Historicky nejrychlejší Čech na Havaji, Martin Matula, ohodnotil svůj výkon na Big Islandu. Křeče, které ho trápili na posledních kilometrech v Anglii, se tentokráte naštěstí nedostavily a v cíli si mohl vychutnat povedený havajský závod. Postěžoval si také, že rozhodčí nadžovali favoritům a závodníci s vyššími čísly dostávali žluté karty...
Jak se na Havaji povedla finální příprava? Cítil jsi před závodem formu?
Finální příprava probíhala celkem v poklidu, od IM UK jsem měl celkem formu, ale bohužel také problémy s úpony a lýtkem(následky křečí při IM UK), takže jsem se tady měsíc před závodem spíše jen udržoval, absolvoval několik delších(na mě) tréninků velmi nízkou intenzitou s následným vyladěním "do rychla"-krátké úseky na kole, rovinky v běhu atd. Nejvíce času jsem věnoval nezvykle plavání, kde jsem nebyl zdravotně nijak limitován.Pochválit si musím špičkové zázemí, jak přítelkyně, tak kamarád který mne přijel podpořit a absolvovat se mnou část závěrečné přípravy mi byli opravdovou oporou a z náročné přípravy se stala fajn "dovolená".

Když jsi se ráno vzbudil, byl jsi nervózní ? Těšil jsi se na start?
Ráno před startem už jsem nervózní nebyl, protože na to nebyl čas, ranní vstávání mi dělá problémy a pořádně jsem se probudil až když jsem lezl do vody.Mírnou nervozitu jsem pociťoval den před závodem při ukládání věcí do depa.Musím přiznat, ze na závod jako takový jsem se moc netěšil, protože jsem tušil co mne ceká, v horku si většinu závodů doslova protrpím a tady je horko, i když leje.

Jak se ti povedlo plavání? Jak by si ohodnotil svůj výkon?
Plavání jsem začal úplně skvěle a po 400 metrech jsem byl na samé špici jednoho ze dvou hrotů startovního pole, potom se ovšem hroty spojily a já ve vodě na poslední chvíli zachraňoval brýle a snažil se je znovu nasadit, což bylo téměř nemožné.Zbytek už jsem doplaval celkem v poklidu na cca. padesátém místě. Po tom co jsem tady plavání věnoval trochu zklamání, ale to se proste stává

A co se dělo při 180 km na kole? Kde jsi se pohyboval v průběhu závodu?
Takže po částečně nepovedené úvodní disciplíně bylo prvních 50km stíhacím závodem ve snaze dojet první skupinu favoritů, což se mi sice povedlo, ale 40km nato mne z ní rozhodčí vyautovali žlutou kartou a povinným zastavením.Měl jsem pocit, ze to potkalo snad všechny závodníky s vyšším startovním číslem pohybující se v první skupině, prostě nás trosku roztřídili.Takže zbytek závodu jsem jel ve třech společně s Johnsem a někým dalším, ke konci kola jsme všichni zvolnili před během. Jinak musím říct, že se určitě jelo nejlépe Stadlerovi a dvěma dalším, obklopeným motorkami, než první skupině, kde bedlivě hlídali rozestupy a já byl chvílemi rád ze se tam držím. Po kole jsem byl asi 33, ale díky volnějšímu závěru relativně "čerstvý".

Provázeli tě na běhu nějaké problémy, podobně jak tomu bylo v Anglii?
Na běhu jsem se hodně hlídal abych nepřepálil začátek a vetší krize přišla až na 35km, těsně před tím, než přišel pro mě nejtěžší úsek závodu, prudký seběh z hlavní cesty nad Konou dolů k moři, naštěstí křeče tentokrát nepřišly a já jsem celkem v poklidu dopochodoval do cíle. S výkonem jsem samozřejmě spokojen, stanovil jsem si jako cíl první padesátku, ale chtěl jsem především získat zkušenosti.

Jak se cítíš po Havajském Ironmanovi? Je to krásný pocit dokončit v tak skvělém čase tento závod závodů?
Spokojen jsem samozřejmě i s dosaženým časem a celková spokojenost a pocit štěstí lehce dokáží převážit bolest celého těla.

Jaký je tvůj nejbližší plán? Neprodloužíš si sezónu např. na Ironmanu v Austrálii?
Byl to můj poslední závod v této sezóně, určitě si ji žádným závodem neprodloužím a těším se na odpočinek, i když jen částečný, zase budu muset dohánět pracovní povinnosti a postupně i shánět sponzory a vybavení pro příští sezónu, ve které bych své výsledky určitě ještě rád vylepšil.

Myslíš si, že by jsi porazil Petra Vabrouška, kdyby ho nepostihl pád?
Společný souboj s Petrem Vabrouškem byl více výplodem médií než naší vzájemnou rivalitou, závodím tady se všemi soupeři, ne jen s Petrem a jako důležité beru celkové umístění a čas a ne kdo z nás dvou bude lepší. Pokud se nebudu vyhýbat odpovědi a odpovím přímo, myslím ze bych ho v tomto závode porazil i za situace, že by ho nepostihl pád, určitě by mi ale mnohem důrazněji šlapal na paty.To jsou ale všechno jen dohady, to jsem taky mohl bez zásahu rozhodčího přijet v první skupině a potom třeba ve snaze proniknout do první desítky zkolabovat při přepáleném běhu apod. Jsou to proste závody a bere se výsledek. Petr je špičkový závodník a zvyšující se konkurence u nás doma může být jen ku prospěchu všem českým reprezentantům.


Finiš na Havaji...


archív


archív, Matula, Gaag, Krňávek

Hodnocení:

Galerie

   

Přečteno 583x

Komentáře

RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
17.11.24Finále T-100 ovládli favorité Knibb a Van Riel
27.10.24Lange překvapivě opět vítězem havajského Ironmana
22.10.24Favorité mistrovství světa Ironman 2024
22.9.24Laura Philipp slaví titul mistryně světa v IRONMANu, české triatlonistky také zářily
22.8.24Oproti Paříži v Tokyu všechno klapalo, jak mělo, říká Petra Kuříková
18.8.24Blu je zpět a ve Frankfurtu pálil ostrými
10.8.24Vítěz IM TEXAS suspendován za doping!
15.7.24Ve Španělsku byla psána historie
7.7.24V Rothu padala světová maxima
17.6.24Generálku na MS v Nice ukořistila Charles, Besperát fantasticky druhá