Ani kroupy a teploty kolem 0°C nezastavili trénink Lukáše Vrobela
Regenerace probíhala zmatečným a neustalým stěhováním a tím i čtyřmi dny téměř bez tréninku. Po závodě jsem se vracel do Loun ( místo mého zimního tréninkového působiště u Honzy Wainera), kde na druhý den následovalo balení a potom stěhování všech věcí domů do Nového Jičína. Aby toho nebylo málo, tak jsem narychlo zajišťoval novu alternativu místo soustředění ve Vysokých Tatrách, které na poslední chvíli nevyšlo( ještě že tak - teď tam leží metr nového sněhu). Nakonec jsem zajistil Jeseníky 100m pod vrcholem Pradědu. Takže ve čtvrtek další balení a stěhování. Tam regenerace nebyla zcela ideální, teploty od-3C do 5C sněhové vánice, krupobití apod. Ale dle hesla co mně nezabije to mně posílí, jsem se pustil do tréninku.
A jak jsi spokoje s tréninky právě v Jeseníkách? Prozradíš nějaké obzvláště vyvedené...
Na horách 1-11.6 jsem nechtěl příliš tlačit na pilu to mělo přijít až 13-19.6.. Hory se mi osvědčili zejména ze zdravotních důvodů, nejezdím tam abych zvýšil hematokrit ( 10dní je stejně málo ), ale po týdnu se mi začne úžasně čistit organismus. Navíc mám lehké astma a horský vzduch je opravdový balzám. Chtěl jsem zde jít jen údržbu a odpočinout si. To se ale zejména díky počasí, příliš nepovedlo. Tréninku jsem šel dle plánu, ale v teplotách kolem nuly, kdy pravidelně sněžilo a padaly kroupy mi bral mnohem více sil než bych si přál. Cyklistika a běh byli taky náročnější díky nejtěžšímu profilu, který lze u nás nalézt. Cyklistické tréninky končily vždy 10,5km dlouhým stoupáním na Praděd s převýšením 850m a na běhu taky najít alespoň mírné kopce bylo nemožné. ( ne snad že by mi vadili výběhy, ale moje kolena nejásala radostí při běhu z kopce) Na druhé straně kvalitní cyklistické tréninky mě zase posunuli trochu dále. Teď jen vzhledem k větší únavě bude důležité nepřehnat mé závěrečné dle původního plánu hodně těžké tréninky v následném období. Jinak za těch jedenáct dní to dalo 38-500-75 km.
Co se týče nějakého vyvedeného tréninku pak na běhu to byl určitě ten na vrcholu Pradědu. Po té co jsem beznadějně hledal nějakou rovinu na běh rozhodl jsem se, že 10km odběhám na vrcholu kolem vysílače na 250m dlouhém kolečku. Ovšem teplota 1C, mrholení a vítr takový, že mě chvílemi až zastavil učinila z tohoto tréninku snad to nejtěžší, co jsem kdy na běhu zažil. Na kole to byl potom nedělní návrat domů ( Rýmařov – Nový Jičín). 110km celých proti větru a to opravdu nefoukalo málo, navíc to taky nebylo zrovna po rovině. Pozitivem pak bylo, že cíl se nacházel o cca 350m níže než-li start a konečně prohřáté kosti od sluníčka.
Závod v Otrokovicích se blíží už máš představu jak bude vypadat finální vyladění?
Všechny tréninky s výjimkou nejdelšího kola a běhu relativně kvalitně někde AP-AP/ANP se zrychlovaným závěrem. Což při běhu je 3:45-4:05/km na kole lehčí profil 34-36km/h a většinou jako přechodové. Vzhledem k tomu, že jsem se vrátil z hor méně odpočinutý než jsem plánoval, tak objem zůstane, ale s kvalitou budu pracovat dle aktuálního stavu.
Út 4,5-60-20
St 4,5-120-10
Čt 4,5-60-22
Pá 3-30-6
So 4-40-35
Ne 2-150-10
Po 6-50-12
Út-Pá regenerační tréninky dle pocitu a potřeby vše do 120T.
Poslední Ironman co jsi absolvoval byl ten havajský a na trati tě sužovali problémy se zažíváním. Poučil jsi se z této chyby? A vyzkoušíš opět superkompenzační dietu?
Otrokovice jsou jedním ze dvou vrcholu letošní sezóny, a proto ji díky dobrým zkušenostem samozřejmě použiji. Pokud zpětně analyzuji problémy na Havaji, tak to bylo především tím, že jsem se nebyl schopen se srovnat s 12h časovým posune. Navíc vše začalo již v polovině plavecké části a podle všech příznaku se jednalo o prachobyčejnou mořskou nemoc, způsobenou houpáním na havajských vlnách.
Závod v Otrokovicích je také nominačním závodem na ME v dlouhém triatlonu. Koho považuješ ze největší soupeře o nominační místa a kdo podle tebe odcestuje s Vabrouškem a Wainerem do nizozemského Almere?
Je více těch co považuji za kandidáty nominace a tím i za kvalitní soupeře - Bednář, Brynda ( bude to jeho ironmanská premiéra takže s otazníkem), Kašpárek, Petr, Vodehnal ( u něj je otázkou jak je na tom po operaci achilovky. Tudíž taky s otazníkem) Vydra. No a můj typ na tři nominované je Béďa, Já(už se těším na komentáře) a Tomáš Petr s tím, že černým koněm pro překvapení bude Jarda Brynda.
trénink v Jesenických močálech...
tak kudy dnes....
nádherný červen na horách
těsně pod Pradědem
Na rozžhaveném asfaltu v Otrokovicích kraloval Vabroušek
Galerie