Nedávno jsi se vrátil ze soustředění v Itálii. Jsi spokojen  s jeho průběhem? Je pravda, že pobytu se zúčastnila i běžecká repre? Kdo z triatlonistů se tréninkového pobytu zúčastnil s tebou?
Soustředění se zúčastnila juniorská atletická reprezentace, hlavně technické disciplíny a sprinteři. Z Čech odjížděli dva autobusy atletů, tak zbylo i místo na nás. Z triatlonistů tam byl jenom Tomeš Servit s trenérem Petrem Punčochářem a se svou skupinou atletů.

Zázemí pro trénink bylo vynikající. Od hotelu jsme měli 10 minut chůze plavecký bazén i běžecký ovál, na cyklistické tréninky se dalo jezdit buď po rovině podél moře nebo do vnitrozemí, kde už se zvedali pěkné kopečky. První výjezdy byli sice trošku zmatené, protože okolo byli dálniční přivaděče a hlavní silnice jedna dlouhá kolona „italských řidičů“, ale během chvíle jsme už věděli kudy jezdit. Měli jsme domluvený bazén na osmou hodinu ráno. V této době byl pro veřejnost ještě uzavřený, tak jsme měli 25m bazén s osmi dráhami jen pro sebe. Za to vděčíme delegátce, která tam byla s námi.

Cílem soustředění bylo zvýšit intenzitu v běžeckých trénincích a najezdit objem na kole. Velkým plus bylo pro mě trénování s Tomešem. Se soustředěním jsem byl velmi spokojen. Dobrá parta lidí a výborné tréninky.

Prozradíš z italského soustředění nějaký vyvedený běžecký trénink?
Vyvedený trénink byl den před odjezdem test 3x1km to jsem protrpěl, ale ten už jsme věděli dopředu, tak bylo dost času si to v hlavě urovnat. Trénink, který se mi moc nelíbil byl na ovále 2km-3:15, 2x3km-3:30 a 1km pod 3:08 /i 2-3´MZCH. Kroužení pořád dokola není nic pro měJ.

Popíšeš nám své tréninkové zázemí v ČR? Kde trénuješ popřípadě s kým?
Vždy před 6 hodinou ranní se schází skupina „nespavců“ na bazéně. V pondělí a čtvrtek trénujeme na 25m bazéně, kde je po tréninku možné využít regenerace v podobě páry, perličky – většinou hlavní důvod ráno vstátJ. Ostatní dny v týdnu plaveme na 50m bazéně. Plavání je jediné, co absolvujeme ve větší skupině, ostatní si organizujeme podle toho, jak nám končí škola.
Běh trénuji buď sám nebo se snažím domluvit s Tomešem Servitem nebo se skupinou Thomase Klímy, kde trénují nadějní junioři Fana Kubínek, Domino Volavý a Mara Okleštěk. V minulých letech jsem měl zdravotní problémy, pokud jsem trénoval delší čas na oválu.
Snažím se tedy  kombinovat tartan a okruh u mě doma. Asi 400m od domu je cyklistická stezka, kde mám naměřený úseky od 100m až po 3km.
Cyklistické tréninky se snažíme jezdit ve větší skupině. Je dobré mít bráchu. Ve skupině máme ještě jednu bratrskou dvojici- Miloše a Tomáše Kroupu, dále se přidá Tomeš Servit a Dušan Navrátil a už je nás minimálně 6. Okolí Brna nabízí velmi pestré výjezdy, můžeme si vybrat rovinu směrem na jih od Brna nebo do kopců do Moravského krasu nebo od Brněnské přehrady, kde se začínají rýsovat kopce Vysočiny.

Kdo je tvým osobním trenérem? Jak vznikla vaše spolupráce  a jak probíhá komunikace mezi tebou a ním?
Trenérem je Jiří Seidl a spolupráce vznikla náhodou. Když jsem skončil  základní školu, tak jsem byl ještě půl roku v Brně a potom táta kontaktoval Jiřího Seidla, který je trenérem pardubického SCM a sportovního gymnázia v Pardubicích. Bylo to pro mě těžké rozhodování, kývl jsem na to a nelituji toho. Byla to obrovská životní zkušenost, musel jsem se starat sám o sebe, získal jsem větší rozhled do života. V té době mi hodně pomohl i Jiří Seidl, který se nám snažil všemožně pomoci. Možná to někomu přijde hloupé, ale když jsem byl v 1. ročníku a jezdil jsem každý pátek domů, musel jsem napsat sms, že jsem přijel v pořádku – toho si velmi vážím, to by „jenom“ trenér neudělal.
Teď jsme v kontaktu přes mail a telefon a někdy do Pardubic zajedu.

Existuje mezi tebou  a tvým mladším bratrem sportovní konkurence? Hecujete se při tréninku? Šlape ti už na paty?
Určitá míra rivality tu je, ale pokud v závodě jedeme ve stejném balíku snažíme si vzájemně pomoc. Ale pokud o nic nejde, tak si nic nedarujeme. Minulý rok jsme byli každý v jiné kategorii, tak jsme se moc nepotkávali, ale záda mi ukázal při MČR ve sprintu loni v Praze. Letos je prvním rokem na „výšce“, která zrovna není sportu zaslíbená, tak musí více studovat.

Když jsi přecházel z kategorie juniorů do K23 byl to pro tebe velký skok? Musel si v tréninku udělat velké změny?
Myslím, že jsem ten skok ještě nepřeskočil :-)
Snažím se stále postupně zvyšovat natrénovaný objem. Velké změny v K23 jsou nejen ve vzdálenostech, ale i v konkurenci. Zatímco junioři jsou 2 roky v K23 jsou závodníci od 19-23 let a do této doby nebyla tak velká tlačenice na nominační místa na ME. Je to dobře, určitě to přidává na atraktivnosti závodu, kdy se o malý počet míst rve relativně velký počet závodníků.

Tvé ambice jsou pro letošek jsou zřejmé. Pokusit se kvalifikovat na ME K23…  věříš, že to dobře dopadne, koho považuješ za největší konkurenty v boji o nominační místa?
Možná...snad....uvidíme -nechte se překvapit :-)
Mezi největší konkurenty řadím Přému Švarce, Honzu Jaňoura, Jardu Pejsara, Tomáše Kyptu – u něho člověk nikdy neví (snad se na mě nebude zlobit), a řada dalších. Vždyť triatlon je sport, ve kterém jsou si na startu všichni rovni

A jaké jsou tvé další plány do sezóny? Chystáš se na závody i za české hranice?
Prioritou zatím pro mě zůstává ČP, takovým zpestřením a přičichnutím k větším závodům bude týden po závodě v Brně závod ve Slovinsku a podle toho jak se mi bude dařit se rozhodnu dál. Minulý rok jsem vyzkoušel závody v Rakousku, kde se jezdí na kole bezdraftovým způsobem – líbilo se mi tam, výborná organizace závodu a více diváků u tratě než u nás.

soustřědění Grand Canaria

....na výletě v Las Palmas

odreagování od těžkého tréninku...

vrcholová s Honzem Jaňourem

takové bylo počasí když jsme šplhali na nejvšší vrchol ostrova Grand Canaria

soustředění v Itálii

No coment

MEJ Lausanne 2004

aquatlon v Plzni...