Letos se mi zatím nedařilo, tohle je super výsledek, říká Filip Michálek
V sobotu jsi na MČR v olympijském triatlonu v Příbrami vybojoval stříbrnou medaili. Co tento úspěch pro tebe znamená?
Opravdu jsem to nečekal a samozřejmě že mě to velice příjemně překvapilo. Je to jeden z mých největších úspěchů. Letos se mi zatím moc nedařilo, takže tohle je super výsledek.
Připravoval ses na tento závod nějak speciálně?
Abych řekl pravdu, tak ještě týden před závodem jsem ho neměl v plánu jet, ale věnovat se plně tréninku, protože kvůli maturitě jsem toho moc za poslední měsíc neodpracoval, navíc po úspěšném ukončení studia se mi na čas poněkud zhoršila životospráva, což neví trenér, tak doufám, že tenhle rozhovor se k němu nedostane… Nakonec jsem se rozhodl pro účast i pod tlakem šéfa klubu TT Příbram, Radka Eliáše, kdybych nestartoval, asi bych se dnes již nenacházel mezi živými. Ale vážně, myslím, že jsem nepřekvapil jen sebe.
S jakou strategií jsi šel na startovní čáru?
Na plavání jsme se domluvili s Honzou Volárem a Filipem Václavíkem na spolupráci, za což bych jim chtěl určitě poděkovat, protože díky tomu jsme měli po plavání příjemnou půl minutu na kluky za námi. Dost často se mi daří přepalovat závody, toho jsem se chtěl tentokrát vyvarovat a zároveň se mi i podařilo na cyklistické části nedostat od kluků „na zadek“. Běh byl spíš opatrnější, nemám z OH TT žádné zkušenosti, je to strašná dálka. Rád bych to býval napálil hned to od začátku za Honzou, abych měl i jeho skalp, ale to by nemohlo dopadnout dobře. Když už byl cíl na dohled, zkusil jsem kopnout do vrtule, zrychlit a předběhnout Fílu Václavíka, což se povedlo.
Kvůli špatné kvalitě vody Nového rybníka se plavalo netradičně v bazénu. Vyhovovalo ti to? 1500 metrů jsi zvládnul za rovných 18 minut..
Samozřejmě bych byl raději za normální závod, než za odrážení se od stěn, ale jako bývalému plavci to zase tak špatné nebylo. Navíc jsem nemusel bloudit po rybníce a naplavávat zbytečné metry, to je taky moje specialita..
Start cyklistické části byl Gunderssenovou metodou. Jak se ti líbila příbramská, spíš rovinatější trať? 40 kilometrů jsi zajel něco málo přes hodinu..
S klukama jsme šli do depa téměř v totožném čase, takže taková změna to zase nebyla. Určitě preferuji hákové a výbušnější závody. Jinak jsou trasy ale pěkné.
A jak se ti běžel závěrečný desetikilometrový úsek? Zaběhl jsi pátý nejrychlejší čas dne za 38:38.
Počasí nám naštěstí přálo a nebylo horko, jinak by to určitě byla mnohem větší sranda a závod mohl dopadnout úplně jinak.
Kde to nejvíc bolelo, kde sis to naopak nejvíce „užíval“?
Bolel určitě nejvíc poslední kilometr, chvílemi jsem myslel, že se znovu setkám s obědem, nakonec to ale dopadlo dobře. Opravdu si užívám průjezdy kolem fanoušků, když Vás ženou vpřed. Hned vás to posune úplně jinam.
Na vítěze Honzu Volára ti chyběly tři minuty. Jak to vnímáš?
Myslím, že kdyby Honzík chtěl, tak to mohlo po kole být i o něco více, přece jenom on se na kole podobá víc motorce, než cyklistovi, ale jak už jsem řekl, ke svému prvnímu startu na této trati jsem přistoupil trochu opatrně, abych závod dokončil. Po kole, už bylo o vítězi v podstatě rozhodnuto. Běžel jsem už jen o druhé místo.
Jak jsi tento úspěch oslavil?
S kamarády jsme šli večer posedět…Nic velkého se ale (zatím) nekonalo J . Hned v pondělí jsem se přesunul do Beskyd, kde jsem v tréninkovém centru.
Které závody jsi zatím letos absolvoval a jak se ti dařilo?
Letos je to zatím na starty dost chudé. V květnu jsem byl na evropském poháru v polském Olštýnu, kde se mi můj první start v elitní kategorii příliš nevyvedl a bylo z toho až 38. místo. V červnu pouze mistrovství Evropy v aquatlonu,12. Místo není žádný zázrak. Doufám, že Příbram byla zlomovým závodem a bude to už jen lepší. .
Co tě čeká dál?
Kvůli bodům do světového žebříčku budu muset zavítat do severní Afriky, díky nim bych se pak chtěl dostat na svěťák do Karlových Varů, ale to je ještě daleko. Samozřejmě mám v plánu zavítat i na další zastávky českého poháru.