Trenéři:
Plavání: sám + jedno soustředění s p. Felgrovou, která mi dala potřebné informace a doporučení ke zlepšení. Na to, že jsem začal plavat až ve 20.letech a mohu trénovat v chlórované vodě pouze 3x v týdnu, tak se zdá, že to byli rady správné
Kolo: sám jsem si svým trenérem, někdy trénuji s cyklistickým oddílem
Běh: na běh mne připravuje MČR na 10km MUDr. Michal Jeránek
 
Motto: kdo chce hledá způsob, kdo nechce hledá důvod

Oblíbený tréninkový motiv?
Hodně se můj trénink liší v různých obdobích
Plavání:. V závodním období ladím dle závodu na který se chystám a je z čeho vybírat (sprint, krátký, dlouhý, Xterra)
Většinou preferuji v přípravě kvalitní objemové kilometry. V plavání (př. 4x1000) a následně postupně přecházím do rychlosti 3x(5x100-200)
Kolo: nejoblíbenější tréninkový motiv je pro mne trénink s cyklistickým oddílem, nebo rovnou cyklistický závod
Běh: rozběhání ABC + rovinky + 12km tempový běh + vyklusání + rovinky + vyklusání
 
Je konec sezóny. Je čas ohlédnout se zpět? Kterého letošního výkonu si ceníš nejvíce? Jak celkově hodnotíš svoji sezónu?
Nejvíce si určitě cením bronzu na MČR v dlouhém triatlonu a také 5. místa na SP v Sadské. V obou závodech jsem podal slušný výkon a kromě Vabrouška a Wainera jsem v obou závodech porazil většinu reprezentantů – specialistů. Dále také stabilní výkonnosti v celé sezóně.
Letošní sezóna sice nezačala nejlépe, jelikož jsem hned v úvodním pohárovém závodě poznal jak je tvrdá a hrubá silnice (zkrátka jsem lehnul) a musel jsem se dát dohromady. Naštěstí můj běžecký trenér je doktor a tak mi nechal namíchat mast na postižená místa a celkem rychle se to zhojilo. Jinak s výkony v sezóně jsem velice spokojený a tato spokojenost je i ze strany mých sponzorů, což je také velice pozitivní pro další spolupráci.

Jsi jeden z nejlepších cyklistů v českém triatlonu. Jaký je tvůj recept na tak skvělou výkonnost na kole? Přes zimu trávíš kilometry na trenažéru nebo trápíš tělo v mrazech?
Od mládí jsem s rodiči jezdil všude na kole a kolo mne také pohltilo. Kamkoli jsem potřeboval dojet musel jsem na kole. Opravdu specializovaný trénink jsem začal praktikovat až v roce 2000. Také asi jako jeden z mála cyklistiku opravdu trénuji jako plnohodnotnou součást triatlonu a nespoléhám na to, že uvisím. V ČR se bohužel většina závodů v krátkém TT koná na rovinatých tratích, takže nemůžu v cyklistice prodat to co mám natrénováno. Vše si vynahrazuji v dlouhém TT a hlavně potom v časovkách a v cyklistických závodech, kde se jede v kopcích a ten kdo na to nemá tak z balíku odpadá. V cyklistických závodech dojíždím v první pětce.
Mé tajemství také spočívá v tom, že si sám umím navrhnout rám (úhly, délky) a dále si umím kolo nastavit tak, abych co nejvíce využil svých fyzických schopností. Jezdit na kole umí skoro každý, každý si také umí kolo koupit, ale jen málo lidí si umí kolo nastavit na sebe.
To, že někdo prohlásí, že na kole umí jezdit, pro vrcholové závodění nestačí. Kolo je složitá věc a s tím souvisí i příprava na závod. Je to souhra nastavení posedu, postavení rámu (kopce, rovina, časovka), volba převodů a převodníků (Compakt drive vs klasika), délka klik, technika šlapání, optimální kadence, umístění kufrů, volba pedálů, šířka a hloubka řidítek, volba nástavců, šířka a tlak v pláštích atd. ale hlavně KVALITNÍ trénink!!!
Je to trošku dražší záležitost, ale kdo chce být vepředu není jiná možnost. Já se na kolo a vybavení nemůžu vymlouvat (tam je vše 100% připravené) u mne to závisí pouze na mé výkonnosti, kterou již pět let postupně zvyšuji.

A můj recept (rady): na kole se nevozím, ale trénuji. Důraz kladu na KVALITU a ne na KVANTITU. Nemám rád když někdo předkládá počty najetých kilometrů. Pracuji s měřičem SF a přesně dodržuji určitá pásma a množství kilometrů v daném období. Také je důležité z hlediska krátkého triatlonu absolvovat tréninky a závody se specialisty.
V mraze se nehoním. Přes zimu pracuji již 5let  na technice a stále je co zlepšovat (při dlouhém triatlonu dosahuji průměrné kadence 95-100ot/min a v krátkém TT 105-110 ot/min. Občas je potřeba vyrazit i ven, kdo by doma vydržel celou zimu na trenažéru. Dobrá průprava pro cyklistiku je běžecké lyžování. Můj běžecký trenér je nadšený vyznavač lyžování a tak s ním vyrážím do hor, kde týden trénuji dvoufázově a za den nekloužeme okolo 50-80km, převážně tedy bruslením.
Také mám kvalitního sparingpartnera, který mi dokáže trénink zefektivnit.
Za rok najezdím 6-8 tisíc KVALITNÍCH kilometrů a v tom je možná ten rozdíl od ostatních.

Jsi spoluautorem knížky o triatlonu – „TRIATLON“, jak si se k tomu dostal?
O spolupráci mne požádali pan Formánek s panem Horčicem a já jsem tuto nabídku využil. Zpětné reakce od několika čtenářů mne moc potěšili.

Co tvé zdraví, prý si na tom nebyl moc dobře, co tě trápilo a jaká je současnost?
Trpím od narození atopickým ekzémem a do 25. let to bylo celkem v pořádku, ale potom se to nějak rozšířilo a místní doktoři tomu nevěnovali pozornost i přes mé urgence. Po 10. měsících kdy už jsem doma jen seděl na jednom místě, vysychal, škrábal se do krve a loupal se před očima, jsem se dostal na vyšetření ke specialistovi, který mi z počátku řekl, že mám nejspíš onkologické problémy v tříslech. Nakonec se to po důkladném vyšetření nepotvrdilo a na doporučení jsem se dostal do Střešovické nemocnice, kde jsem byl okamžitě dne 7.10.2002 hospitalizován s rozsáhlým nálezem atopického ekzému. Hned mi odebrali snad kýbl krve na rozbory a ještě večer začala léčba kortikoidy. Takto to trvalo asi 14dní a potom jsem byl propuštěn domů.Za 14 dní jsem se do Střešovic vrátil v ještě horším stavu než před první hospitalizací. Opět odběry, ale také hned infůzní léčba, která začínala na 800mg kortikoidu v jedné dávce. Byl jsem převeden na kortikoidní léčbu-přebrala mou imunitu, ale nepomáhala samotné imunitě. Hrozilo, že se můj život omezí pouze na pobyt v nemocnici. Naštěstí se stal asi zázrak a po třech nedělích jsem klesnul na 60mg na den a byl propuštěn ve stabilizovaném stavu s 90kg domů. Sport a škola byli v ohrožení. Dva roky jsem bral každý den kortikoidy a k tomu hromadu léků na potlačení vedlejších účinků léčby. Každých 14 dní odběry a kontrola krve. Důvodem těchto problémů byla zvýšená hladina imunoglobulinu (IgE). Normální populace má tuto hodnotu do 140 jednotek a já měl 3590!!!! Na snížení této hodnoty neexistují léky!!! Jógou, cvičením a různými experimenty se mi snížila hladina IgE na 880 což je i pro mou imunoložku zázrak a nevěřícně kroutí hlavou vždy, když ji oznamuji své sportovní výkony. Byl jsem vybrán na pokoj „trvale nemocných“, ale já se chtěl vrátit do normálního života a to se mi nakonec „sám přesně nevím jak“ povedlo. Postupně jsem se začal vracet do normálního života a pod přísnou kontrolou se začal 9.5.2003 lehce hýbat a teď……. (průběh léčby je na samostatnou kapitolu)

Jaké je tvoje zaměstnání ? Jak  se  ti  daří rovnoměrně  rozdělit čas mezi  partnerku a trénink :-) ?
V současné době se živím převážně triatlonem, samozřejmě díky sponzorům a hlavně mým rodičům, kteří mi poskytují teplo domova a neuvěřitelně mne podporují a fandí. Pro kamarády pracuji jako mechanik a také navrhuji pro jednu firmu rámy. Dále provádím nastavení posedu a rozložení váhy na kole. Nastavoval jsem letos posed např. Petru Vabrouškovi na dlouhý triatlon a vždy když potřebuje zhodnotit posed na novém kole, nebo se mu něco nezdá konzultuje se mnou různé varianty řešení a případné změny.
A jak dělím čas mezi přítelkyni a trénink?
Jelikož přítelkyně přešla z plavání na triatlon, tak plavecké tréninky absolvujeme společně vedle sebe. Ostatní sporty trénujeme odděleně, ale čas pro svou slečnu si vždy najdu i když někdy je to trošku složitější. Mám to štěstí, že je hodně tolerantní a tak náš vztah k oboustranné spokojenosti stále funguje.
Jíťa, společně s mými rodiči mi byli největší oporou v době, kdy jsem byl na infůzní léčbě a nebylo jisté, zda se ještě do normálního života vrátím a toho si budu do smrti vážit.

Na podzim se chystáš za teplem do Austrálie? Prozraď nám něco o této zajímavé zprávičce? Jak si se k této nabídce dostal?
Nabídka přišla z Austrálie skoro sama. Kamarád Čechoaustralan mi nabídl, abych závodil za jejich tým. Nabídka přišla jako na zavolanou a těžko se neodmítá. V ČR už závodím 8 let a poslední dobou mne to začíná nudit. Je to stejné, jako když jsem hrál fotbal (2. ligu). Nikdo za mne neloboval (ani jsem nechtěl) a mne přestalo bavit koukat na „tlačenkové“ spoluhráče a tak jsem přešel na triatlon, kde každý může ukázat co umí. A teď jsem ve stejné situaci v triatlonu. V dlouhém TT jsem si letos vedl slušně a stejně mi to bylo „prd“ platné. Vše bude záležet na udělení VÍZA. Pokud vše půjde podle plánu, budu velmi šťastný.

Jistě musíš mít ambiciózní plány na příští sezónu? Okusíš i australské triatlonové závody?
Pevně věřím, že odletím a samozřejmě mám v plánu okusit závody v Austrálii. Už mám i plán závodů, takže se těším až do nich zasáhnu..

Nepřemýšlíš, že by jsi se v budoucnosti zkusil naplno věnovat ironmanským distancím?
Vše co jsem od 20 let, kdy jsem do triatlonu (plavecko-běžeckého) odvětví naskočil směřuji k jedinému cíly: Ironmanské distance a v budoucnu doufám, že i IM Hawai. Je to pro mne výzva, kterou bych chtěl vyslyšet a také je to jediný opravdový triatlon.

Jsi vidět na triatlonech všeho druhu, co je pro tebe priorita?
Priorita je Olympijský triatlon i když ty roviny….. Sprint je pro mne moc krátký. Sprint, olympijský a xterra se dají jezdit každý víkend, někdy i sobota a hned neděle. Dlouhý jezdím jelikož je bez háku a užiji si jízdu na kole a potom to nějak doklopýtám :o). Dlouhý se nedá jezdit tak často, takže zatím jen středáky a jednou i (3-130-30). Xterru jezdím pro radost a na žádost sponzorů, kde testuji jejich materiál. Také si xterrou vyplňuji volné víkendy a kvalitně si potrénuji v přírodě i když někdy je to o hubu :o). Na MTB kolo usedám pouze při závodech, na trénink už nezbývá moc času. MTB kolo většinou odpočívá doma vedle silniček :o)