V Novém Městě nad Moravou se tvoje svěřenkyně Radka Vodičková kvalifikovala na ME v zimním triatlonu. Jaký byl důvod se tohoto podniku zúčastnit?

: Jednak si Radka chtěla zase jednou „pořádně zazávodit“, : „druhak“ jsme ME v ZTT spojili s návštěvou firmy Bianchi, která Radce staví pro rok 2006 rám „na tělo“ a jež sídlí asi 100 km od místa konání ME v ZTT, : „třeťak“ jsme vzhledem ke změně kritérií kvalifikace na příští OH minimálně dočasně rezignovali na účast na závodech Světového poháru (původně měla Radka absolvovat SP v Kataru a Jordánsku), : „čtvrťak“ – co když jsou pravdou zvěsti, že šéf  ITU, zřejmě takový malý despota a samovládce, pan McDonald, na závěr svého posledního funkčního období v čele ITU prosadí zimní triatlon na program zimních olympisjkých her ve Vancoveru, který se nachází v zemi McDonaldova původu (jakýsi bonbónek na rozloučenou…) J?

Drobnost ke stavbě Radčina kola Bianchi – návrh rozměrů či geometrie rámu probíhala za účasti jakéhosi čiperného staršího pána, který prý stavěl rámy posledním dvěma italským vítězům Tour de France (jména si nepamatuji). Pokud by si někdo myslel, že pán nasadí nejmodernější technologie, nasmál by se – dělá to „od oka“, a to prý i špičkovým cyklistům… J

S jakými ambicemi nastupovala Radka na start a jaká byla taktika před závodem? Bylo nějaké speciální vyladění před tímto závodem nebo jste tento závod brali jako velmi prestižní trénink?

J Ambice neurčité, taktika jasná – zajet co nejlépe „v rámci možností“ a současně si užít atmosféry, reprezentace J i pocitů marnosti (když kolo nejede) jako nácviku psychické odolnosti J.

Vyladění – po týdnu ohřívání kostí a první cyklistiky na Kanárech si Radka u známých z klubu, za který bude v Itálii závodit, vyzkoušela „bike“ (ovšem na blátě) a prohlédla si rychlejší běžky, které jí z dobrého srdce pro ME zapůjčil trenér z jabloneckého sportovního gymnázia (které Radka absolvovala), pan Douda.

Jak si Radka vedla na závodních tratích? Trápila se opět při cyklistické části nebo závod provázely lepší podmínky než na Moravě?

Podmínky byly o něco příznivější, navíc Radka jela na lepších, sněhu lépe přizpůsobených pláštích (poděkování tentokrát Pavlu Brýdlovi). Přesto byla pro Radku cyklistická část opět „očistcem“ (který ale již zvládla více ve stylu „Venca Francke na americké kvalifikaci pro MS v ZTT“) – na biku (ale vlastně ani na kole obecně) neměla v této roční době natrénováno, navíc neumí pořádně šlapat „v klidu“ a „dokulata“, na svém stařičkém biku má odpruženou přední vidlici, která není na bořícím se sněhu tím nejlepším atd.

Dodal by jsi ještě něco k závodu?

Příjemně mě překvapila solidní týmová pohoda a ochota pomáhat si jak mezi členy reprezentačního týmu, tak ze strany koordinátora pana Grabmüllera nebo Jirky Chaloupky, který doprovázel Gábinu Loskotovou. V týmu byla, myslím, trochu jiná atmosféra než třeba mezi „krátkými“ reprezentanty… J.

Jinak, Italové opět nezklamali – pořadatelé málokdy něco stihnou „na čas“ a v podobě, kterou by „profesionál“ čekal, ale všechno nakonec klapne, navíc obvykle s úsměvem. A kdyby se někdo hodně zlobil, dobré jídlo a červené víno tekoucí proudem na pasta parties většinu problémů zahladí J.

Prozradíš čtenářům jak bude vypadat nejbližší program tvé svěřenkyně?

Konečně do tepla… Kvůli škole jsme nemohli vyjet dříve, teď zmizíme na pět týdnů do Thajska a na Filipíny.