Vypravil se na Ironmana, který se pořádá srdcem
První nabídku odcestovat do Malajsie jsem dostal již v roce 2003 v Koně přímo od ředitele závodu A.Chandrakumanana. Tehdy jsem byl jako vlastně ještě neironman dost zdrženlivý a narozdíl od Randyho Caddella jsme slušně odmítl. Letos jsem byl stejným způsobem a za stejných okolností kontaktován znovu. Rozhodnutí jsem dlouho odkládal, cestu jsem považoval s ohledem na tréninkové podmínky, nutnou rekonvalescenci po Havaji, pracovní povinnosti, přípravě na další sezónu jako spíše nerozumnou.... Nakonec však převážila
touha po dobrodružství a možnost vyzkoušet si něco nového.....teď jsme moc rád. K definitivnímu rozhodnutí došlo v prosinci.
Jak se ti dařilo v tréninku před startem?
Neměl jsem nijaký větší zdravotní výpadek, ale obecně těch možností a času bylo málo....
Začal jsem trochu pravidelněji plavat, zintenzivněl jízdy na trenažéru a trochu kvalitněji rehabilitovat. Ale opravdu to mohu vyčíslit tak na 10 - 15 hodin týdně. Na místě jsem si užíval plavání v moři a vyjel na jednu testovací jízdu na silnici na kolo a na běh.
Jak se pro tebe vyvíjel závod? ohodnotil by jsi své disciplíny?
Perfektní plavání v teplé vodě do obrátky jsem jel úplně na volno a v druhé půli jsem předplaval tak 20 lidí. Takhle klidně, rychle a bez větších stop únavy už jsem dlouho neodplaval. Na kole jsem nečekal nic slavného a vzhledem k tomu že jsem měl v zádech mistra světa své kategorie tak jsme se v prvním 60 km okruhu snažil držet krok, i když mi bylo jasné, že si mě nenajeté kilometry najdou...Každopádně se mi narozdíl od Havaje jelo pocitově mnohem lépe a dokázal jsme se zmiňovaného Hannese cca 20 km držet v dohledu ( aniž bych jel nějak úplně na max ) . Ale síly s kilometry a časem na slunci ubývaly a zatímco Hannes držel tempo tak já už jsem jen a jen uvadal a uvadal.....Nakonec z toho byl dost slabý čas ale šťastně v cíli kola v limitu. Poslední okruh byl dost náročný jak fyzicky tak psychicky ( to jak se ten limit tenčil ) . Běh už byl o jistotě dokončení a docela mi to šlo i díky tomu že jsem měl doprovod na mopedu a v posledním kole od Petra Vabrouška. Věděl jsem, že na rekord nemám a užíval jsme si tropický večer až do krásného cíle.... Vlastně jsem jel na IM rychlejší maraton tuším jen při mé Havaji 2003 ( tam to bylo 2:49) zde 3:15 .
Jak jsi spokojen s výsledkem? Získal jsi slot?
Maximálně spokojen!
Sloty se pro handcycle kategorii na Langkawi nerozdávaly. V kategorii 30 - 34 je přeci jen velká konkurence ( stejně bych jej samozřejmě nedostal). Za zmínku stojí fakt, že vítěz mé katogorie Hannes Koeppen nebyl časem11:14 o slotu v jeho age group opravdu moc daleko....
Podporovali tě tamní lidi podél trati?
Už tím že se jelo na 3 a 4 okruhy tak je zajištěno že ta podpora bude větší...
Navíc ve vesničkách, kterými jsme projížděli, byl docela ruch takže nebylo nouze a výkřiky dětí, pronásledování na kole apod...
Jak na tebe Malajsie zapůsobila?
Přirostlo mi to k srdci .Moc pěkné a klidné místo, hodní lidé , závod který se dělá srdcem a na který jsou místní pyšní...
Jaké jsou tvé další plány?
V půlce dubna mi začínají závody na handcyclu . Začátkem května Krušnoman a v červnu Otrokovice ( spíše jen štafeta). Na začátek srpna bych se chtěl co nejlépe připravit na 70.3 do Antwerp a pokusit se zajet pod 5 hodin. Na konec sezony zatím nedohlédnu , ale ještě něco bude ...když to půjde.
...po závodě
archív, Havaj 2007
Přidat komentář
Zpět