Triatlon mu koluje v žilách
Letos mám za sebou krom různých osobních zážitků (to by asi zde nikoho nezajímalo :-) ) 3 dlouhé triatlony (Moraviaman, XXMann Povrly a Železňák.cz) a 2 poloviční (Czechman a Pilman). Všechny závody jsem si užil a někdy to bolelo více, někdy méně. Ale nejvíc bolel týden před dlouhým duatlonem – Krušnoman-, který společně s několika nadšenci pořádáme – nespal jsem, nejedl jsem, doma kolem mne chodili po špičkách – ale to každý zná, kdo cokoliv pořádá, že to bolí, ALE JÁ TO DĚLÁM RÁD!!! A jestli jsem se sebou spokojen? Samozřejmě, že ANO. Člověk musí být vždy se s sebou spokojen alespoň navenek před ostatními! Na dotaz, jak se mám, odpovídám: nikdy jsem se neměl lépe a je to čím dále lepší a lepší. Co se týče výkonu (zda se o tom jako o výkonu dá mluvit :-) ) v závodě - zda spokojenost je, či nikoliv – platí předchozí odpověď, takže jsem takový spokojený člověk a minimálně se musím 2 x denně pochválit jaký jsem ještě čipera a jak dobře vypadám a tak …. :-)
Ve který okamžik ti bylo na trati nejhůře?
Něco jsem prozradil v předchozí odpovědi. Ale sportovně nejhůře mi bylo v Mělicích, kdy jsem dokončil díky tomu, že jsem tam měl své svěřence (večer jsem je vezl do Tábora na jejich závod), kterým jsem chtěl dokázat, že žádná překážka se nevzdává a nepodlézá a že bolest je pojem, který se musí překonat. Je pravdou, že svěřenci, kteří mne viděli dokončit v Mělicích 14 dní o ničem jiném v oddíle nemluvili a do konce sezony jsem od nich na tréninku neslyšel, že je něco bolí a že to nezvládnou. Takže vlastně všechno špatné bylo pro něco dobré…
Kdy a jak se zrodil plán podívat se do Itálie na závod Elbaman? Co tě na něm přitahuje?
Ten nápad se zrodil už před rokem, ale cesta od nápadu k realizaci je někdy dlouhá. Vše urychlil Moraviaman 2007, kde jsem byl vylosován na slevu startovného na Elbamana. Udělám si tam s rodinkou dovolenou (společně se Švarc Family :-) ) a na závěr dovči se půjdu vyplavat 3.8 km , pak se vyťapkám na své zelené žabičce 180 km a „lehkou chůzí“ se projdu po kraji nějakých 42 km. A pak v takové bráně mi zatleskají a dostanu na krk takovou placku a že pak budu nějaký železný muž….
Můžeš prozradit něco o tratích?
Moc toho nevím, jen co mi řekl Petr Horáček a Jirka Daněk. Oba dva jsou vtipálci, takže nevím co mne tam doopravdy čeká. Věřím, že se během závodu opálím a ne dopálím. Informace mám jen z webu: www.elbaman.it, kde je i krátké video z loňského ročníku. Kolo je trochu v kopcích, ale to já rád a běh prý je pohoda – takže kolega běžecká mašina P.Švarc bude opět lámat čas běhu a já budu maximálně lámat sám sebe k heslu „necítíš bolest…“.
Připravuješ se na ten závod nějak speciálně?
Letošní způsob léta jsem zvolil „Vabr styl“ (Petře promiň, že ti komolím tvé příjmení), tzn. jen závodím a mezi závody odpočívám a regeneruji. Takže momentálně ležím a čekám až přijde forma s velkým F. A že přijde – to budou kluci Italský koukat :-)
Kolik času věnuješ týdně tréninku? Jaké jsou tvé objemy v této sezóně?
To je složitý… Co se týče odchozených kilometrů podél bazénu, kdy dohlížím na svěřence nebo vykmihané kilometry s nimi na kole či „vyabecedovaný“ běhy – tak toho mám, že bych mohl rozdávat. Ale ty svoje soukromé odtrénované hodiny bych raději nerozdával, aby mi něco zbylo. Spoléhám na dobré heslo – všechno se sčítá – takže za těch 12 let mám všeho narozdávání :-). Jezdím raději dlouhý triatlony, do krátkého raději nejdu, čekali by na mne pořadatelé a vzhledem k tomu, že na STT mne letos porazil i 15-ti letý syn – zlatý Ironman.
Trénuješ i mladé triatlety a triatletky.... pochlubíš jakých úspěchů či pokroků jste dosáhli?
Hlavně triatletky – to je chlouba číslo jedna :-). Ne, teď vážně. Úspěch už je ten, že je to baví a že mají chuť trénovat. Každodenní trénink je naučil určité povinnosti a když přitom ještě uspějí ve startovním poli – jedině dobře. Pokud někdy to nevyjde, poučíme se z chyb a jedeme dál. Nechci zde vytahovat konkrétní jména – kdo a jak uspěl – protože by to bylo vůči těm, které bych nejmenoval nespravedlivý. Triatlon je chytil a to je to hlavní. Obětují pro něj „svůj“ soukromý čas a to je přeci výhra jak pro ně, ale i pro mě- jejich trenéra. Všichni v mých očích jsou nejlepší a K3-atlon team je boží :-)
...při pořádání závodů
Na soustředění v Doksech
K3-atlon team
Přidat komentář
Zpět