V sobotu ráno pršelo a váhavci vyměkli. Přesto se na polední start minitriatlonu (0,3 – 10 – 3) postavila téměř padesátka a na odpolední Tri tour (0,7 – 30 – 7) na 170 borců. Počasí chladnější, ale na závod vyhovující. Tak vypadal den první.

Kraloval Jarda Brynda před Martinem Olšanem. Třetí byl Pavel Paták. Na stupních vítězů čtyřicátníků to vypadalo pomalu jak na světovém poháru: 1. Paták, 2. Tomáš Petr, 3. Matula, přestože jel na podivném stroji, horáku s hrazdou…

Dámám vládla Jitka Šimáková před vynikající běžkyní Michaelou Mannovou, třetí byla s odstupem Klára Příhodová. Plavci se ještě večer vydali za romantických červánků do vln na 1,9 km nesoutěžní „závod“.

Jen od večírku jsem čekal, přiznám se, divočejší atmosféru. Fandilo se u televize zlatému pětibojaři Svobodovi, ale pak se osazenstvo vytrácelo. Jen velezkušená partička (ne, nebudu jmenovat, chytřejší se dovtípí…) předvedla lehce sebezničující comeback, což však o den později na štafetových distancích umně maskovala a slavila prvenství.

Od časného rána se za prudkého slunce, ale chladného větru pilně ladilo zázemí velkého Doksymana, s logem IM Gservisu v erbu. Přes dvě stovky půlželezňáků a další padesátka štafetám v různých kombinacích. K tomu desítky na české poměry neuvěřitelně povzbuzujících diváků v lese i cílovém koridoru. Bohaté expo se stánky s materiálem. Muzika, zázemí restaurace.

Petr Vabroušek málem nestihl start. Ve vodě pak nerozcvičený ztratil dvě a půl minuty na Jardu Bryndu. Další minutu a půl v depu, kdy hledal horní část dresu. Marně. „Teplo mi zrovna nebylo,“ hlásil pak návratu z cyklistické části.

Přesto na začátku posledního ze tří okruhů šel do čela. Na běhu si vybudoval luxusní náskok šesti minut na poslední obrátce na už druhého svižně dotahujícího Tomáše Miku. Jenže v lehkém ironmanském tempu hovořící s okolím ho málem ztratil. Zmenšil se na třicet vteřin! „Už jsem si říkal, že mě dorazí, naštěstí jsem byl přece jen odpočatější a mohl přidat,“ oddechl si v cíli.

Druhý Tomáš Mika se radoval. „Cením si skalpu Jardy (Bryndy), dneska mi všechno šlo výborně, hlavně běh. Na Petra (Vabrouška) to ještě není, ale dávám mu dva, tři roky,“ smál se.

Třetí Jarda Brynda byl rád, že potěšil babičku, které slíbil přivézt z Doksy-víkendu dvě medaile. „Neběžel jsem úplně špatně, ale nestačilo to. Sportem se bavím a užil jsem si to,“ říkal.

Lenka Králová poprvé závodila v triatlonu před třemi lety tady na Doskymanovi, rovnou na střeďáku. A teď ho poprvé vyhrála. „Nádherný pocit. Ale pět kiláků před cílem běhu jsem si vytrpěla životní krizi. Kdybych zastavila, snad bych umřela,“ přiznala výborná běžkyně. Neposlouchala ani sportester, ani neměla čísla o pronásledovatelkách. „Šla jsem si podle sebe, tak se cítím nejlíp a vyšlo to dokonce i na osobák.“ V cíli to pak dělalo téměř sedmnáct minut na druhou Ivanu Loubkovou!

Úžasnou poklonu vysekla pořadatelům Jenny Lees, 43letá Američanka pracující v Praze. „Ani u nás v Kalifornii jsem nezažila takovou atmosféru, a nešla takhle náročný a krásný závod,“ povídala.

Oba závody si statečně vystřihla i třeba světoběžnice v pravém slova smyslu Ivana Pilařová. V sobotu přijel vlakem do Doks železný pionýr Milan Řípa. V neděli zase handbikový havajský veterán Zbyněk Švehla s moderní formulí. Užili si všichni.

A ještě dětská poznámka. Tomáš Slavata objíždí poslední týdny české triatlony, pořádá na nich komplet dětské podniky i s půjčováním kol, k tomu sám závodí. Tleskám taktéž a rád se hlásím na pomoc.

Kompletni výsledky sobotních i nedělích závodů

A za rok se těšte na repete v podobném termínu.