Plánování a periodizace tréninku - úvod

Při systematickém řízení tréninkového procesu má své nezastupitelné místo plánování jako výchozí a přípravná etapa pro vedení a sestavování přípravy sportovce. Cílem je sestavit takovou strukturu přípravy, která by vedla ke zvyšování sportovní výkonnosti, k podání optimálního výkonu při hlavních soutěžích a ve své podstatě by byla perspektivou pro další období – na této úrovni pak hovoříme o perspektivních (víceletých) plánech.

V praxi se většinou setkáváme s ročními tréninkovými plány, které vytyčují základní úkoly, cíle a obsah přípravy na nadcházející sezónu. Způsob a rozpracování je ovlivněno zkušenostmi a odbornými znalostmi samotného trenéra, ale i příslušnou plaveckou úrovní plavce nebo plavecké skupiny, pro které je plán sestavován. Samotný roční tréninkový plán se většinou dělí na kratší časová období – cykly, respektující základní principy periodizace sportovní přípravy (tzn. rozdělení tréninkových činností na časové úseky a jejich opakování podle určitých pravidel s cílem vyvolat odpovídající adaptaci sportovce).

Do struktury ročního tréninkového plánu zapracováváme:

1)       hlavní závody, k nímž je vedena příprava v jednotlivých obdobích

2)       hlavní cíle technické přípravy (tzn. změny či zdokonalování techniky)

3)       očekávaný výkonnostní vývoj (stanovení časů, které by jsme chtěli dosáhnout, umístění)

4)       hlavní charakteristické rysy přípravy ve vodě a na suchu (periodizace, obsah, prostředky a metody)

5)       počet tréninkových jednotek a plánované množství kilometrů za týden pro celou sezónu, pro jednotlivá období

6)       diagnostika speciální a všeobecné připravenosti (testy a testové baterie a jejich časové zařazení)

7)       nesportovní činnosti (teoretická a psychologická příprava, regenerace) 

8)       další faktory (materiální a ekonomické podmínky přípravy,školní, pracovní povinnosti, lékařské prohlídky, sponzoring apod.)

K sestavení ročního plánu přistupujeme vždy po zhodnocení a rozboru předcházející roční sezóny. Samotný námi sestavený plán však nepojímáme jako přesně ohraničený předpis, z kterého nelze vybočit. Naopak k němu přistupujeme s vědomím, že pravděpodobně v jeho průběhu na základě např. testů, kontrolních závodů či pouze na základě tzv. trenérského citu, ale i dalších nepředvídatelných okolností (nemoc, zranění, různé vazby a závazky) můžeme jeho náplň či strukturu korigovat

Proč tedy plánovat?

1)       Pro trenéra představuje plán ucelený pohled na tréninkový proces v delší časovém horizontu, pomáhá trenérovi při detailnějším rozpracování tréninkových jednotek a zpětném hodnocení přípravy.

2)       Z pohledu plavce představuje jistou formu motivace, podepřenou ztotožněním se s cíli plánu.

3)       Umožňuje v průběhu sezóny kontrolovat a hodnotit výkonnostní posun a plnění dílčích cílů.

4)       Představuje systémové hledisko tréninkového procesu, které napomáhá při určování příčin úspěchů, ale i neúspěchů plavce.

Sestavování ročního tréninkového plánu v etapě základního tréninku (přibližně do období puberty) je dosti jednoduché. Jednoznačně zde preferujeme a sestavujeme tréninkové náplně na základě všestrannosti směřující k rozvoji aerobních schopností (vytrvalosti), techniky plavání všech plaveckých způsobů spojené s celkovou koordinací pohybu. Zařazujeme prvky rychlostního tréninku. V této věkové kategorii sestavujeme tréninkový plán pro celou tréninkovou skupinu plavců, kde se však předpokládá přibližně stejná výkonnostní úroveň. Nicméně i při tomto skupinovém vedení je žádoucí stanovovat individuální cíle ( plánované časy, kvalifikace na důležité závody, umístění v soutěžích, zdokonalování technických parametrů apod.). Větší diferenciace a uplatnění jednotlivých typů tréninků zde není žádoucí. Nutné je však brát ohled na věkové a vývojové zvláštnosti tohoto období.

V etapě specializovaného a vrcholového tréninku postupně přistupujeme k detailnějšímu a složitějšímu rozpracování plánu. Důsledně sestavujeme a plánujeme činnosti na základě principu