Byl to jeden z nejtěžších závodů, co jsem kdy jel. Déšť, zima a extrémní tratě, říká stříbrný Venca Holub

Jak se pro tebe vyvíjela závodní sezona před Oravamanem?

Zatím je sezona rozjetá dobře. Hned na startu sezony 3. místo na Krušnomanovi. Pak nějaké to podium na bikových závodech (3. místo Král Šumavy) a 2. místo na MČR ve sprint terénním triatlonu v Ostrově. To jsou výsledky, se kterými jsem před sezonou až tak nepočítal. Přes zimu a na jaře jsem nenatrénoval to co v předchozích letech.

Připravoval ses nějak specificky na tuto náročnou, až extrémní „půlku“? Proč padla tvoje volba opět na tento závod?

Nijak speciálně jsem se na závod nepřipravoval. Protože jsem spíše silový typ, tak vím, že mi sedí závody s těžším profilem tratí. Na závod jsem se těšil, už jsem si ho vyzkoušel před 2 lety. Chtěl jsem ho jet i loni, ale v den startu se nám narodil malý Vašík, takže jsem měl jiné starosti..

Jaké byly tvé ambice na umístění?

Chtěl jsem být na podiu, takže každý výsledek do 7. místa by byl pro mě úspěchem.

Co se dělo v den D samotného závodu?

Přijel jsem s celou rodinou v pátek navečer. V sobotu ráno jsem vstával už v 5, abych stihl odjezd autobusem na plaveckou část. Cestu na plavání jsem prokecal s Tomášem Slavatou a stihli jsme i výlet do lesíka (Tomáš bude vědět). Předpověď počasí nebyla zrovna příznivá, takže plavání v neoprenu byla nejpříjemnější částí. Po plavání jsem měl 5,5 minuty na Marcela Zamoru. Po nepříliš rychlém depu jsem vyrazil na kolo už za deště. Cyklistika byla opravdu náročná, převýšení přes 2 000m a trvalý déšť, zima a vítr. Na trati bylo vidět hodně pádů. Svým tempem jsem se posouval z cca 10. místa nejdříve na 7. a do druhého kola až na 3. místo. Protože jsem věděl, že běh bude ještě hodně těžký, kolo jsem ke konci až tak nehrotil. Ale i tak jsem v kopci na Taťliakovu chatu smazal tříminutovou ztrátu na druhého v pořadí Tomáše Jurkoviče. Do běhu jsem šli společně. Vzhledem k extrémnímu počasí (teplota kolem 5 stupňů a silný vítr) horská služba rozhodla, že se nemůže běžet po hřebeni na Rákoň. Peter Pala však závod nechtěl zkracovat, takže náhradní varianta byla výběh (výšlap) do sjezdovky, zhruba v polovině trati. S Tomášem jsme běželi dlouho společně. Na vrcholu sjezdovky jsem viděl, že mám náskok, tak jsem si řekl, že to zkusím. Tomáš už naštěstí nedokázal zrychlit a já doběhl do cíle nakonec na 2. místě.

Musela být velká úleva dosáhnout cíle..Jak ti tam bylo?

Zima... Cílovou rovinku jsem si užíval, fandila mi manželka s dětmi a celá atmosféra byla suprová.

Jak pojmeš regeneraci?

Do středy mám dovolenou, takže uděláme ještě nějaké výlety. Chtěl bych se dát do kupy do soboty, kdy mám v plánu jet na MČR v terénním triatlonu do Mostu, který pořádá Tomáš Langhammer.

Kam vyrazíš za dalšími triatlonovými zážitky a úspěchy? 

Zmíněný Most, Xterra v Německu, Pilman a pak co rodina a čas dovolí..