Titul pro mě znamená strašně moc radovala se Loubková, čerstvá mistryně ČR v Xteře

Ivano, v Ostrově jste získala titul mistryně ČR v Xterra triatlonu. Co to pro vás znamená?
Znamená to pro mě strašně moc. Už jsem si nemyslela, že ještě nějaký titul získám. Takže jsem potěšená o to víc, že jsem se mýlila. Navíc titul přišel hned v ten rok, kdy jsem si opravdu říkala, že už žádné mistrovské vavříny nezískám. Tahle radost mi vydrží ještě hodně dlouho.

Jak jste republikový titul oslavila? Byla nějaká párty?
Bohužel jsem byla tak unavená, že jsem sotva ochutnala šampaňské, které jsem dostala na stupních vítězů. Ale chystáme se k moři, tam to doženu. (smích)

Jak se vám v Ostrově líbilo? Seděla vám trať? Počasí vyšlo na jedničku…
Zdejší trať mi sedí ze všech možných nejvíce. Tentokrát mi to pasovalo i ve vodě, kde se jindy trápím. Letos jsem si plavání dokonce užívala. Oproti loňsku nebylo takové horko, proto se mi ani nerozjela alergie na sinice. Cyklistická trať je tu naprosto dokonalá, připomíná MTB maraton, takže dlouhá a fyzicky náročná, ale ne nebezpečná. Zkrátka taková, aby se dalo jet pořád naplno. Což mi samozřejmě vyhovuje. Musela jsem stahovat skoro pět minut po plavání na první závodnici. Běžecká část je na dva okruhy, kde je možno soupeře vidět. To se mi také líbí. Ujistila jsem se o svém náskoku, takže jsem nemusela běžet naplno. Nemám ráda tu bolest. Počasí naprosto ideální, kdy voda má 20°, slunce sice svítí, ale teplota vzduchu také jen 20°.

Věřila jste při neúčasti Heleny Erbenové v titul?
Nevěřila. Po zkušenosti z minulého závodu v Hořicích jsem nabyla dojmu, že jsme se s druhou Lenkou Cibulkovou fyzicky srovnaly. Jen jsem si nebyla jistá, jestli se ona zlepšila, nebo já zhoršila. Byla jsem připravená bojovat nejen s ní, ale se všemi soupeřkami a jsem ráda, že to takhle dopadlo. Ale na kole jsem se musela opravdu snažit a dřít.

Jaké závody vás nyní čekají? Směřujete někam svou přípravu?
Vidím to na pokračování v triatlonech tak dlouho, dokud se mi bude dařit jezdit do třetího místa. A prokládat je budu cyklistickými závody, což je jediná disciplína, které se opravdu věnuji a kterou trénuji.

A na závěr… Máte nějakou vtipnou historku z poslední doby? Klidně i mimo závodní rámec…
Záludná otázka. (smích) V posledním týdnu mě hodně pobavilo toto. Vyrábíme ultra lehké zimní bundy, takže do auta se jich vejde hodně moc. Po naložení asi pěti set kousků jsem spokojeně vyrazila ze Cvikova, ale nějak špatně dovřela kufr. A jak jsou bundy lehké, tak všechny vylítaly. A bohužel po celém městě. Lidé mi je ale postupně nosili a dokonce jsem se dopočítala správného čísla. Ani jedna nechyběla. (smích)