A nyní vážně/nevážně osobě, svých zálibách a o mnoha jiných věcech…

Budu říkat pojmy a Vy na ně zkuste stručně a výstižně odpovědět…

Vaše oblíbená barva: černá a bílá
Vaše kolo: DURATEC
Vaše oblíbené zvíře: tasmánský čert
Vaše oblíbené jídlo a pití: zeleninový salát, francouzská bageta, pizza – perlivá voda
Vaše oblíbená hudební kapela: The Bluemoon
Váš oblíbený film: Láska nebeská
Vaše oblíbená kniha: Tracyho tygr, Malý princ
Preferujete raději divadlo nebo kino? Jednoznačně divadlo

Zkuste se třemi větami charakterizovat…
Šťastně ženatý, věčně unavený, s životem naprosto spokojený profesionální cyklista, který přišel o nohu, ale získal mnohem víc…

Kdybyste se měl narychlo přestěhovat a vzít si sebou jen 3 věci, které by to byly?
Nemůžu manželku považovat za věc, ale vzal bych si jenom ji…

Jaký je Váš největší sportovní úspěch?
Každé vítězství… Ale samozřejmě zlaté medaile ze Sydney 2000 a Athén 2004.
Tituly mistra světa 2006 a 2007 také nemůžu vynechat…

Máte nějaký sportovní vzor?
Vždycky jsem měl a postupně se v čase měnili. Dneska už se jedná spíš o pouhou inspiraci.

Kde hledáte motivaci pro Vaše působení na závodnické scéně?
Tím, že jsem často právě takovou motivací pro ostatní. To mě ještě na kole drží a baví.

Co říkáte na současnou situaci České cyklistiky?
Cyklistika je taková, jakou si ji cyklisté zaslouží a udělají…

Koho si ve svém životě nejvíc vážíte?
Všech hodných, poctivých a odvážných lidí.

Dovedete si představit, co byste dělal, kdyby se vám v mládí nepřihodila ona osudná nehoda?
Asi bych měl obě nohy a druhý den musel jít do školy… A byl obyčejný.
Takhle jsem dostal pět měsíců prázdnin a dřevěnou nohu...  A stal se zajímavým.

Stalo se Vám někdy, že na Vás byli „zdraví“ soupeři naštvaní?
Ano, stalo. Ale chápu je. Taky bych byl naštvaný…

Jaký je Váš tajný cyklistický sen? (jestli teda není moc tajný…)
Tajné sny nemám, ale cyklistických přání mám ještě před sebou hodně. A abych se je mohl pokusit vyplnit, stále se ještě na kole týrám po soustředěních a trénincích, i když mě to už takové potěšení nedělá.

Nepřemýšlel jste někdy, že byste, podobně jako mnozí čeští sportovci, odešel za lepšími podmínkami do ciziny?
Vždycky volím nejlepší možné podmínky. Proto zůstávám.

V roce 2007 jste jel českou primaveru Brno-Velká Bíteš-Brno v českém národním dresu spolu s takovými cyklisty jako jsou Pavel Padrnos a Tomáš Konečný. Pojedete také letos za národní tým? Plánujete další závody za český „nároďák“?
Jelikož onen „nároďák“ je minulostí, tak bohužel. Ale nápad to byl dobrý…

S kým se Vám závodí lépe, se „zdravými“ nebo s handicapovanými?
Vzhledem k současné profesionalitě cyklistiky handicapovaných je to jedno.
Věřte mi, že úroveň je stejná.

Jak byste popsal atmosféru na závodech handicapovaných?
Atmosféra a profesionalita zázemí na vrcholných akcích je se s momentálním stavem cyklistiky v ČR vůbec nedá srovnat. Ale ve světovém měřítku jsou si špičkové závody velmi podobné.

Mátě nějaký svůj oblíbený závod a rituál, který před máte závodem?
Oblíbeným se závod stane, až když ho vyhraji… A rituál? Jsem tak pověrčivý a mám před startem tolik rituálů, že vždycky na nějaký zapomenu…

Co byste vzkázal našim čtenářům?(povětšinou se jedná o triatlonisty)
Triatlon obdivuji. Moc se mi líbí, je podobně elegantní jako cyklistika. A závidím vám tu pestrost tréninku. Plavání, kolo, běh… Až skončím s cyklistikou, rád bych aspoň jednou zkusit triatlon. Budu trénovat a uvidím. Tak se mi pak, prosím, nesmějte…

Více na www.jirijezek.cz

Jiří Ježek (v pravo) a Gerald Ciolek (čerstvý mistr světa do 23let)

Foto: archiv Jiřího Ježka, se souhlasem J. Ježka