Zamyšlení, klávesnice, web... aneb Triatlon Tomáše Nohejla (týden 29/2011)
Týden jsem běhal, jezdil na kole(ch) a plaval pod Vysokými Taury u Kaprunu. Užíval si ráje Europasportregionu a probuzené radosti majitele penzionu Oberwirt v Niedernsillu ze staré tri-lásky.
Petr
Mikudík je generační vrstevník Honzy Řehuly, těsně před ním spadl kdysi Zbyněk
Švehla v Karlových Varech… Bývalý olomoucký plavec odešel v devadesátých
letech učit lyžování do Rakouska, a už tu zůstal. Teď tu provozuje dva
penziony, a do staré vlasti se vrací jen vyřizovat papíry.
K tomu
plave, jezdí na kole, běhá a chystá se na prvního ironmana.
„Každý
týden je tady někde v okolí nádherný závod. Atmosféra, stovky lidí na
startu, jen si vybrat,“ líčil nadšeně. Rovné silnice, volné bazény, ohleduplné
řidiče, nadšené diváky, úchvatné přírodní kulisy. „Když pak vidím na ČT4,
kterou tady chytám, záběry z českých triatlonů, zdá se mi, že to je jiný
sport.“
Sám
trénuje s místními Rakušáky, na mobilu mu pípají termíny srazů v okolí.
Jezdí k němu ale jen Češi a Slováci.
Začíná
organizovat tréninkové kempy, na kus řeči nebo pár dní se tu zastaví
triatlonisti cestující Evropou po závodech.
Taková
malá česká triatlonová ambasáda. Moc nerad jsem ji opouštěl.
A
pak jsem zase přijel domů.
A
poslouchal: že tamhle nefungovalo tohle, že tamten udělal tamtomu tohle a
támleten stejně vždycky…
Záměrně
neudávám konkrétní jména. Ale jenom teď napoprvé.
Příště
je tam dám, ať se na mě třeba (zase) naštvou.
Jenže
(zase) opakuju jako vždycky: Tím, že na něco ukážu, přece neříkám, že autor je
blbec, ale jen posílám inspiraci jak to třeba příště udělat líp. V dobrým.
Sám si ji rád vyslechnu, pokud má reálný základ a pozitivní cíl.
Aby
náš tri-svět líp vypadal, víc nás bavil a bohatěji rozkvetl. I když celou
zahradu hned jen sami nenaleštíme.
Všechny
kvítky – železný, svazový, vesnický, xterový, kvadriatlonový nebo jaký chcete,
přece rostou z jedný kytky triatlonových kořenů.
Pořád
je dost vzácná a my sami si po ni pořád šlapeme.
Nikdy
jsem to nechápal. Tak o tom budu aspoň psát. A těším se na inspiraci.
Tomáš
Nohejl, tonohejl@gmail.com