Zamýšlení, klávesnice, web... Tomáše Nohejla (32/2011)
On na horáku, já na silničce.
On bývalý Triatlonista roku, časem pořád nejlepší Čech na Havaji. Tradičně „vůbec netrénující“.
Já na silničce, kdysi párkrát ochutnavší český pohár a protlačivší se někde ve světě do age groups. Užívající si, že se trochu hýbu.
Ano, pak mi ujel, já se doplížil ze tříhodinového martyria ve čtyřčlenném grupettu domů později.
A mohl vzpomínat, jak jsme spolu v devadesátých let křižovali světem. Echternach, Velden, Vuokatti, Funchal, Muncie a odkud odevšad jsem o něm posílal telefonem, nebo faxem zprávy do českých novin.
Zamýšlím se tedy znovu nad podobným tématem jako před dvěma týdny. Velký světový sport, nebo můj malý triatlon?
Mluvil jsem v posledních dnech s několika lidmi z tri prostředí. A s většinou probíral „gulášové“ závody. Kdo kde byl, koho potkal, jak se mu jelo, kolik tam bylo lidí, co vyhráli.
Jirka Kokeš mi z Vlkančic hlásil skoro tři stovky účastníků od dětí až po kmety. Já jsem poznal chladné vlny přehrady Fojtka nad Libercem při rodinném souboji. Houmrův triatlon z Rumburka teď zve novináře na tiskovku v Praze – to nedokázala ani česká reprezentace před mistrovstvím Evropy!
Možná to tak zkrátka je…
Schválně, čtenáři, víš z hlavy, kdo vyhrál poslední český pohár? A který závod to vůbec byl? Tábor, Mělník nebo Teplice?
Olympijskou generálku v Londýně dva dny po závodě zaznamenal jen jediný tuzemský triatlonový servr pouhým popisem průběhu závodu. Bez rozhovorů se závodníky, ohlasů trenérů a dalších účastníků, rozboru tratí apod. Natož aby se o něm vůbec zmiňovala mainstreamová média. Aspoň díky za šot ve zprávách ČT… Přitom tam (nedo)jela česká vicemistryně Evropy!
Zajímá to vlastně někoho?
Vrcholná olympijská scéna se zřejmě příliš vzdálila běžné základně, která se jí ještě donedávna pyšnila. Natož aby přitáhla další sportovní fanoušky. Přitom jak jsme si po bronzové olympijské premiéře v Sydney medili, kam se dostal triatlon v Česku. Podle různých žebříčků úspěšnosti na ČSTV mezi desítku nejlepších sportů v zemi! A teď?
Ne, to není výtka, jen konstatování.
Olympijský triatlon jezdí skuteční profíci, jen ti opravdu nejlepší – fyzicky, psychicky i ekonomicky.
A my ostatní? Pro pořádek skoukneme výsledky a pojedeme radši do… já to o víkendu vidím na Špindl, neboť tamní havajská kvalifikace Xterry svět profíků a hobíků ještě spojuje. Nebo na Doksy, tam je nejširší nabídka pro všechny, preferující silnici.
Ale guláš si tam nedám, Martine.