Výběr běžecké obuvi.

Jak vybrat správnou botu?

 Základní principy pro koupi bot jsou pro ženy i muže stejné, ale u žen platí určitá omezení. Pro ženy není často stejně široká nabídka, zejména ve vyšších řadách obuvi. Situace se ale zlepšuje a ženy s větší a širší nohou mohou často najít pánský model, který jim naprosto sedne.

Základní rady

 Běžte do specializovaného obchodu, kde pracují zkušení běžci (ideální případ) se spoustou znalostí a s kontakty se sportovními lékaři a fyzioterapeuty.

Nevěnujte zbytečně velkou pozornost vnějšku boty. Až se budete potit a boty vás pronesou přes všechny povrchy, nebude už barva tak důležitá.

Pokud už běháte, vemte s sebou do obchodu staré boty. Zkušený prodavač je schopen poznat specifické rysy kroku podle používaných bot. Informujte je také o historii případných zranění.

Hlavním biomechanickým problémem, který vede ke zraněním, je přílišná pronace, tedy „šlapání dovnitř“. Může způsobit, mimo jiné, problémy s holeněmi, koleny i kyčli.  Pokud se podíváte na pár starší obuvi a vidíte, že svršek boty je vyhnut ven a střední část podrážky je zborcená, je pro vás tato rada aktuální. V extrémnějších případech pomůže speciální vložka, většinou ale stačí stabilnější obuv. Těchto masivnějších typů se prodává celá řada.

Noha se přes den a zejména po běhu roztáhne. Je-li to možné, vybírejte boty odpoledne nebo po běhu. Od špičky obuvi by měl být k palci dostatečný prostor. Pokud se nemůžete rozhodnout, zvolte velikost větší. Půl čísla neznamená prakticky nic a špatná volba by mohla přivodit zčernalé či „slezlé“ nehty a dost potíží.

Jedním z typů značení velikosti je americký systém (na obuvi označen US). Nejběžnější dámská velikost je 7-9. Pánské velikosti US jsou obvykle o jeden a půl „stupně“ větší, tzn. že dámská velikost 9 je pánská 7 1/2. Dámská běžecká obuv se obvykle nabízí v rozsahu 5 – 11 US. Ženy s velikostí 9 se širší nohou by však už měly zvažovat pánský model. Hlavní rozdíl mezi pánskou 8 US a dámskou 9 1/2 US je tedy šířka boty a design.

Běhejte ve dvou párech obuvi

 Tohle není reklamní trik, minimálně dva páry bot doporučuje řada odborníků. Argumentů pro je celá řada: za stejnou dobu nezničíte dvoje boty, vyhnete se zranění ve strarých vyšmajdaných botách, pokud běháte 50 km týdně a více, pak vězte, že materiál potřebuje zhruba 24 hodin než se „zotaví“ z deformací. Boty stihnou uschnout, můžete je vyprat, aniž byste se museli klepat, že vynecháte trénink. Je také dobré, pokud jsou oba páry různé – vyhnete se tak biomechanickému „stereotypu“ a rozvíjíte vždy něco trochu jiného.

Potřebuji závodní boty?

 To je otázka, na kterou neexistuje správná odpověď. Je to velmi individuální. Nesouhlasím ale, že musíte běhat desítku za 35 minut, abyste na závodní obuv měli takříkajíc „právo“. Pokud vážíte metrák a běžíte maraton za pět hodin, hodí se vám patrně stabilnější obutí. Pokud se v závodní „šlupce“ cítíte dobře, jste spíše lehčí typ a máte dobré biomechanické návyky, může vám pomoci i při padesátiminutové desítce. Neméně významnou roli hraje i psychologický efekt lehké a dobře padnoucí závodní boty – už jste závodník!

Něco se dá i vyjádřit číselně. Závodní boty váží mezi 170 a 230 gramy v srovnání s až 400 u tréninkové. Americké výzkumy ukázaly, že díky úspoře jedné unce (28 g) na botě získáte na míli (1,6 km) 1 sekundu, tj. zhruba 6 sekund na unci na 10 km. Závodní bota o hmotnosti 170 g by vám tedy mohla ve srovnání s tréninkovou botou vážící 310 g nahnat 30 sekund.

Každá legrace však něco stojí a tady je to hlavně menší tlumicí schopnost a nižší celková pevnost boty, což může vést ke zraněním. Je jen na vás, jak klady a zápory zvážíte.