Letos se budete podílet svou účastí na Ironmanu již po sedmé...Je něco, co Vás i přes tyto roky dokáže na Ironmanu překvapit?
Tak, letos mě tedy opravdu zaskočila příroda. Česká výprava tentokrát dovezla velmi nezvyklé počasí. Nejprve silné deště i ve dne- obvykle pršívá v noci a ne tolik a pak včerejší ráno- 7:06 hod budíček- tedy pro mě - zemětřesení  6,6 Richterovy st.- poslední takhle silné tu bylo v r 1887.! Na dnešní noc je předpověď průtrže mračen s tropickou bouří- uvidíme, ony ty místní rosničky jsou podobné českým!

Setkáváte se se stejnými problémy nebo co člověk to jiné otázky a prosby?
Otázky jsou většinou stejné, sem se musí každý kvalifikovat, takže v podstatě mají o závodě představu, dotazy bývají spíš technického rázu- kde si co můžou koupit atp.

Pokud by jste mohla ze své vlastní zkušenosti nějak popsat druh lidí,  kteří se tímto sportem zabývají...jací jsou? Mají něco společného? Co je spojuje?
Všichni jsou to blázni a čím starší, tím větší. Letos je přihlášeno asi 14  lidí přes 70 let- k tomu nemám co dodat- při představě co to tělo musí  vydržet- prostě nechápu. My občas máme problém se zvednout a dojit si pro pití, když čekáme na první cyklisty vracející se do depa- to bývá teplota kolem 30° C, vlhkost 90%, - chovám k nim nesmírný obdiv- ke všem- a současně se stydím, že se nedokážu ani přinutit si jít třeba jen občas zaběhat.

Jak se na tyto lidi sama díváte? Jste přímo v centru dění...
Jsou úžasní, nádherní. Dnes jedna asi 50ti letá závodnice  pravila:"Přiletěla jsem v sobotu večer, před našim hotelem potopa, ráno mě vzbudilo zemětřesení- řekla jsem si jen, jestli takhle to vypadá v ráji-jak se říká Havaji- tak chci navždy zůstat v New Jersey"

Každoročně se setkáváte s českými triatlonisty...Je něco či někdo, co Vám utkvělo v hlavě? A vyloudi třeba úsměv na tváři?
Oni jsou vždycky skvělí a všichni na mě ten úsměv vyloudí. Letos hodně obdivuji Janu Candrovou, která svůj velkolepý závod spojila s poznáváním tohoto kouzelného koutku země, stačí trénovat i cestovat a je samý úsměv, má obrovskou podporu ve svém manželovi, který ji doprovází . Také nováček Jakub Chmelíček je samá sranda, je na něm vidět, jak si to všechno užívá a raduje se z každé blbinky. Petr Vabroušek je pořád stejný, veselý, vtipný a na závod  se svědomitě připravuje. Pozvali jsme je tradičně na malou večeři jako každý rok, přišel i nový vyzyvatel pro Petra- Martin Matula- trošku zamlklý, ale také samý úsměv a myslím, že s velkou chutí do závodu. Petr Polanský s manželkou- to už jsou skoro legendy havajské, ten zraje jak víno a závodit ho stále baví. Také oni mají v plánu po závodě pár dnů zůstat a pokochat se krajinou, kouknout na sopky, které neustále chrlí svoji lávu, zaskočit do věčně zelených údolí protkaných vodopády, pozdravit pár delfínů, načerpat ten svatý havajský klid a trošku tepla na prežití dlouhé české zimy.

Měla jste někdy na Ironmanu nějaké potíže?
Největší potíže mám vstát ráno v den závodu v půl třetí. Já jsem spavec a tohle je fakt průšvih.

Jak vypadá Váš den, kdy pomáháte při organizaci?
Já jsem na registracích, tzn. v týdnu před závodem začínáme nedělním mítingem  a od pondělka do čtvrtka od 8-14 hod registrujeme závodníky, tzn. poučíme je jednotlivě o závodě, vydáme startovní čísla, čipy, plavecké čepičky, suvenýry a necháme podepsat všechny možný a nemožný lejstra jako, že jsou zodpovědní za všechno co se stane, že dávají svou kůži na trh dobrovolně, dávají souhlas k uveřejnění ev. nehody atp. No a pak v den závodu natisknout na ty nadšence čísla, popřát jim hezký závod a tím naše práce končí. Což je fajn, protože si to pak užíváme bez dalších povinností. Pečlivě sledujeme časy a rozestupy, fandíme a čekáme v cílové rovince, abychom pogratulovali a projevili nesmírný obdiv každému, kdo doběhl do
cíle.

Může se pomocníkem na této události stát každý, kdo se přihlásí? Jak to může člověk udělat?
Letos je pomocníků nějak málo, skoro všechny resorty mají nedostatek, takže je vítán každý, kdo chce zadarmo, tedy abych byla přesná za pondělní večeři, pomoct.

Jaký druh lidí se kolem Ironmana točí, co se týče pomocníků a  organizátorů?
Býva okolo 5000 dobrovolných pomocníků, většina je odsud důchodci, studenti, nadšenci, hodně lidí přijede jako doprovod nějakého závodníka a chtějí pomoci, řekla bych, že jsou to všechny druhy lidí- různé barvy pleti, národnosti, náboženství, výšky, šírky, vzdělání. Vítán je každý.

Co si vybavíte při vysloveni slova Ironman?
Nadšence pro věci šílené. Někoho, kdo si chce nebo potřebuje ověřit, že dokáže překonat sám sebe. Do toho nepočítám profíky- ti si chtějí zazávodit, porovnat síly se světovou špičkou a ev. vydělat nějaký ten dolárek.

Je něco, co by jste chtěla i vy sama touto formou sdělit ostatním nadšencům triatlonu či samotným závodníkům?
Držím palce a strašně moc se těším na sobotu.

Pokud máte sami nějaký dotaz, sem s ním. S trochou trpělivosti vám Lída Hibscher odpoví na věci, které by vás mohly zajímat…

Hodnocení: