My jsme se vypravili na cestu v tomto složení : moje osoba, Jirka Daněk a Peťa Vabroušek. Auto bylo takřka k prasknutí, ale místo na dva objemné kyblíky se závodní stravou se beze sporu našloJ. Přijeli jsme na místo dění kolem půl sedmé a tak nás čekala rozprava a taky pozdravení se s ostatními šílenci tohoto pěkného sportu. Poté už jen ubytování a příprava věcí na následující den. Nám se podařilo usnout poměrně brzy, ale Petr zřejmě střežil naše spaní a usnul o dost později, což ale neovlivnilo jeho výkon…

Start závodu byl v propozicích upřesněn na sedmou hodinu ranní. Vzhledem k tomu, že první depo je situováno více než 30km od stadionu, byl potřeba i náš přesun a tak jsme naskákali do auta a zamířili směr Šúrany. Peťa s Jirkou a já s kámošem, který se asi měsíc před Nitrou rozhodl, že pojede dlouhý triatlon, svůj prvníJ. A že odvážným štěstí přeje, to se jen potvrdilo…Nicméně jsme se mezi šestou a půl sedmou objevili na parkovišti před plaveckou částí. Dojeli jsme snad někde mezi posledními, takže poskládali kola, nasoukali se do neoprenu a postavili se na start mezi ostatní. Při upínání zadního disku do kola se podařilo Jirkovi strhnout rychloupínák kola a pomoc našel u Standy Cibulky, který měl náhradní kola a rychloupínák číslo dvě tak byl na světě a Slovakman měl tak o jednoho potencionálního diváka méně. Někteří se rozplavávali, ale někteří nebyli tak odvážní, a naopak s obavami, že by jim to pak chybělo. Odstartovalo se dle plánu. Takřka hned od začátku se do čela dostal Tomáš Bednář následovaný Filipem Kristlem. Jeden ze závodníků si zřejmě svůj pobyt v průběhu prvního okruhu rozmýšlel, protože prudce zamířil k pravému ostrovu a odklonil se tak zcela od ostatních plaváčků, ale poté, co shlédl svlékající se děvu, ke které se blížil, otočil opět svůj směr přidal se k ostatním…Jak se tedy očekávalo, první z vody vybíhal Tom Bednář, následovaný Filipem Kristlem, který byl však rychlejší v depu a tak se jako první vyřítil na cyklistickou část a svou první pozici v této disciplíně si udržel až do konce. Náskok Tomáše z vody rychle stáhl Peťa Vabroušek a dostal se tak na druhou pozici. Je asi na místě podotknout, že v den závodu foukal pekelný vítr, který dělal nejen muším vahám na kole obtíže…

Druhé depo bylo, jako již každý rok, situováno na stadion v Nitře, kde se dle očekávání jako první objevil Filip s takřka dvanácti minutovým náskokem na druhého Petra. Bylo tedy jasné, že pokud bude chtít Peťa obhájit své prvenství z loňského roku, bude muset nasadit „ostřejší“ tempo. Což se také stalo a Petr ukrajoval z Filipova náskoku cenné minuty a po půlmaratonu se dostal do čela závodu, a své prvenství stvrdil o neuvěřitelných patnáct minut. K dalšímu boji došlo o třetí a čtvrté místo mezi Tomem Bednářem a Michalem Kulichem. Chvíli si mezi sebou třetí příčku přehazovali, ale nakonec byla přána Tomovi a Michal Kulich se musel spokojit s místem čtvrtým. Ani situace mezi pátou až sedmou pozicí nebyla jednoznačná. Standa Cibulka s Míšou Urbánkem byli pronásledovaní Jirkou Daňkem, který si na ně brousil drápky a oba to moc dobře věděli a cítili jeho dech na zádech, ale mládí vyhrálo nad pokročilejším věkem a tak si to kluci budou muset vyříkat v dalším ročníku SlovakmanuJ. Páté místo tedy patřilo v ten den velmi usměvavému Standovi, šesté Míšovi Urbánkovi a sedmé kmetovi Jirku Daňkovi.
V kategorii žen se pro tento rok na start postavily celkem 4 ženy, v nichž jednoznačně kralovala Andrea Dermeková, ale na pozici druhé Jiřka Kociánová, která svůj druhý Ironman jela v čase 11hodin a možná se tak stane v letech budoucích velkou soupeřkou třeba právě Andrey.

Možná škodou je nenastoupení na start předem přihlášeného Martina Matuly a Jardy Bryndy, protože jinak by to byla jistě ještě větší podívaná o boj o přední místa. Je zaručené, že by zpestřili souboj o přední příčky.

Již jednou zmíněný, Lukáš Suchánek, nám při Moraviamanu pomáhal s organizací a z jeho úst vypadl nápad či touha, že by chtěl triatlon s ironmanskými distancemi příští rok taky zkusit…Možná nedočkavost nebo zvědavost ho na trať dostala mnohem dříve a to již na tomto závodě. Svůj první Ironman dostal pod 11hodin, vysloužil si tak 25.místo v celkovém pořadí a nejen můj obdiv. Třeba svůj čas věnuje své drahé polovičce, která o jeho výkonu neměla nejmenší tušení, protože se několik týdnů rekreuje někde na dovolené…zřejmě dlouhá chvíleJ. Jo a jen tak mimochodem, je to takřka můj soused a další, který skončil u triatlonu a obávám se, že není poslední. Nábor musí být…

Zůstali jsme až do neděle a protože byla cesta poměrně horká, vznikl u Petra nápad, že by jsi mohli zchladit nohy ve Váhu a urychlit tak regeneraci na Lipno. Zastavili jsme tak u vody a chlapci naběhli do vody a naznačovali něco jako brodění…Přišlo mi, že si museli zchladit nejen nohy, protože v určitých místech byla celkem hloubka…J. Ale možná tomu nerozumím. Já jsem hlídala chlapce ze zálohy…Petra si užívá nyní pobytu s rodinou v zapadlé chatě hluboko v horách, ale na Lipně se opět pokusí o obhajobu MČR. A protože přemluvil i mou drahou polovičku na šílené pokračování ve sportovní sezoně, a po Přimdě a Slovakmanu se i Daněk postaví na start Lipna. Takže v pátek se všemi naviděnou. S.

Výsledky na http://www.slovakman.sk/result2007.htm

foto.: Silva Valoušková


Jirka Daněk


Stanislav Cibulka


Tomaš Bednář


Lukáš Suchánek


Filip  Kristl