Proč má rád Jarda Brynda španělské tratě a jak vyhrává (skoro) bez plavání

Jak se pro tebe vyvíjel závod?

Odstartoval jsem klasicky z kraje, kde je vždy více klidu. Na první bójku jsem doplaval první a tam jsem zůstal až do prvního depa. Cyklistika je sice po rovině, ale tamní závod je známý tím, že tu dost fouká a vítr se přes den pomalu mění. Sledoval jsem pouze svůj wattmetr a podle plánu dodržoval výživu.

Takže sólo jízda bez ohledu na soupeře?

Jelo se na šest okruhů tam a zpět, takže jsem měl přehled o tom, co se děje za mnou. Stále jsem si udržoval slušný náskok.. Každopádně jsem věděl, že mne čeká nejnáročnější část závodu – běh.

Do druhého depa jsem sis přivezl čtyřminutový náskok.

Z minulého roku jsem věděl, že Cano a Ibarbia, Španělé za mnou jsou lépe adaptovaní na vyšší teploty a hlavně dobře běhají. Běželo se šest okruhů opět tam a zpět a tak jsem mohl sledovat, jak se mi daří. Nejlepší běžec Cano běžel opět výborně a bylo jasné, že pokud tempo udrží, nejspíše mne opět porazí.

Co se pak stalo?

Do třetího okruhu se přibližoval, ale pak se odstup ustálil a bylo vidět, že jeho běh už není tak svižný. Do cíle to bylo stále daleko, takže jsem nepolevil a stále dodržoval občerstvení a tempo. Posledních šest kiláků jsem už věřil, že by to mohlo vyjít. Cílovou rovinku jsem si užil. A čas v cíli mne mile překvapil. Moc mi pomohla i přítelkyně Daniela.

Je to tvá oblíbená destinace? První kontakt zprostředkoval choceňský triatlonista Ondra Exner, který tam působí, že?

Do Španělska jsem byl týmem C.N. Reus Ploms poprvé pozván v roce 2006 na mistrovství Španělska, to právě zařizoval Ondra. Po závodě jsem dostal nabídku na soustředění v jejich sportovním centru, kterou jsem v roce 2007 využil a ve Španělsku strávil asi pět měsíců. Během této doby jsem poznal plno kamarádů a získal kontakty. Rád se do Španělska vracím.

Tedy výhra skoro na domácí půdě?

Prioritně je to na závod, ale samozřejmě se velmi rád setkám se svými kamarády osobně. Stejně jako minulý rok, tak i letos, jsme bydleli u naší kamarádky z Argentiny, která sama závodí. Vše okolo závodu řeší tým. Letos jsem se s Ondrou a Veronikou potkal den po závodě, kdy jsme slavili narozeniny dalšího kamaráda, se kterým jsem ve Španělsku hodně trénoval, stejně tak i letos před závodem.

Co máš dál v plánu letos - maximum na dlouhém triatlonu? Nebo i start v reprezentaci na mistrovství světa? Svaz hledá zájemce na webu.

Další ironman bude asi až ve Frankfurtu.

Budeš jezdit i Tritour na obhajobu?

Pár závodů ze série Tritour bych rád jel. Už jsem potvrdil start v Předboji a rád bych jel Nymburk, jelikož se jede intervalově a tak nejde taktizovat.

V zimě jsi hodně málo naplaval. Máš pořád zdravotní potíže?

Již čtyři roky mne ekzém nepustí do bazénu. Plavat mohu jen v místní pískovně a ta na zimu zamrzá :o). Už jsem si zvykl, že mi stačí do prvního závodu naplavat deset kilometrů. Sám to moc nechápu, ale neřeším to.

Lepší se tvůj stav, nebo stále bojuješ a limituje tě to?

Dělám maximum pro to, aby mne ekzém limitoval co nejméně.

Ostatní stíháš podle plánu? Kolik jsi zvládal natrénovat za měsíc plavání/kolo/běh třeba únor, březen, duben?

Pracovně i soukromě toho mám dost, ale vše stíhám, jelikož mne to co dělám, moc baví. Objemy pro ilustraci. Únor: plavání – 0, cyklistika – 288 km, běh – 91 km, běžky – 406 km. Březen: plavání – 0 km, cyklistika – 600 km, běh – 111 km. Duben: plavání : 8 km, cyklistika – 1120 km, běh – 100 km.

Jak to kombinuješ s prací? Učíš ve škole naplno, nebo k tomu něco ještě děláš, abys dal dohromady peníze? Jak ti pomáhá Ota Kučera?

Od roku 2007 je pro mne prioritní práce. Ve škole učím na plný úvazek. Mám i další „práce“ které mne moc baví. Venčím pejsky v místním útulku – výborní sparingové, starám se o pár závodníků jako management, trénink, výživa. S Otou „spolupracujeme“ od roku 2011 a rozumíme si jak ve sportu, tak v civilu. Ota mi vytváří podmínky, které mi vyhovují. Sám jezdil Ironmany, takže velmi dobře ví, co je důležité a co ne :o).