Vendy Frintová, Vojtěch Dědek a Petr Šlajs



Vojto, jak se ti vydařila zimní příprava v Česku?
Naštěstí zima u nás nebyla ještě tak šílená jako teď, takže trénink šel dobře. Myslím, že jsem udělal zase pokrok oproti předchozím letům. Zaměřili jsme se hlavně na plavání, poslední týdny jsem dostal možnost plavat společně s holkami z plaveckého oddílu SnKV, což byla pro mě super zkušenost, a snad mě to zase někam posune. Moc mě to bavilo a až se vrátím, tak navážeme opět spolupráci. Musel jsem se věnovat i škole ale většinu času jsem vložil do tréninků, absolvoval jsem několik kempů, zimní příprava se určitě vydařila. Také se mi vyhlo jakékoliv zranění a nemoc.

Kdy jste odletěli na soustředění do Jihoafrické republiky? V jakém složení?
Odletěli jsme v sobotu 28. ledna, kdy u nás začaly pořádné mrazy. Stihli jsme to jen tak tak. První týden jsme absolvovali ve 4. Společně s Přemkem Švarcem, Vendy Frintovou a našim koučem Jirkou Seidlem tu je ještě zápasník David Vála, který nám tu dělá příjemnou motivační složku. Týden po nás přiletěl ještě Peťa Šlajs a kluci Kuba Kršňák a Tom Řenč. Většinu tréninků jsem zatím absolvoval s Vendy, spolupráce nám jde oběma dobře, vzájemně si sedíme a pomáháme se posunout navzájem dál.

Na jak dlouho se koná soustředění?
Jsme tu zhruba na měsíc, někdo míň ale pevné jádro tu je na měsíc :-) 19. Února letíme ještě na závod Afrického poháru do Cape townu.

Jaké máte podmínky k tréninku?
Podmínky jsou naprosto ideální. Týden jsme tu měli počasí krásné, sluníčko a teplo. Kluci nám pak přivezli déšť, tak teď trochu mokneme ale nic hrozného. Co mě absolutně nadchlo, jsou místní travnaté ovály a prostředí univerzity s desítkami hřišť, bazénem posilovnou, možností regenerace a podobně. To je naprostá paráda. Na kole taky dost fouká, takže a zábavu je postaráno. Plaveme ve venkovní 50, s nepříjemnými proudy, což trénink ještě ztěžuje a všichni si to užíváme. Osmou dráhu nazýváme rambodráhu, kdo jí dostane na trénink, odchází po čtyřech.

Jak jsi spokojen s tamní stravou? Ochutnal jsi již nějaké tamní speciality?
Stravu tu máme výbornou. Náš hostitel je jeden z nejlepších kuchařů co jsem poznal. Spoustu ovoce a zeleniny. Samé zdravé a chutné jídla, hlavně večeře. Pokud se člověk nepřejídá, má naprosto vše co potřebuje, není nutné si cokoliv kupovat. Neřekl bych přímo speciality ale třeba pečené dýně, nebo mango jsem si tu zamiloval.

Trénujete všichni podle jednoho plánu nebo každý podle svého?
Máme utvořené takové skupinky. Já trénuji s Vendy pod Jirkovo vedením, všechny disciplíny. Samozřejmě to konzultujeme s mým osobním trenérem, aby vše bylo jak má. Pak je tu Přemek s Petrem, kteří mají trochu jiné plány, ale na hodně fázích se potkáme. Zbytek trénuje s námi ale vzhledem k tomu, že kluci přijeli později, je to ještě takové různé, ale postupně se spojíme do jedné skupiny.

Můžeš prozradit, jak vypadá nějaký náročný tréninkový den? Jakou má strukturu?
Každý den absolvujeme klasicky většinou všechny tři disciplíny. Asi nikoho nepřekvapím. Trochu jsme se zaměřili na plavání, dnes jsme měli třeba double swimday. Každý den začíná fází před snídaní. Následuje snídaně a ostatní tréninky. Většinou od 4,5 do 6,5 hodin. Den se snažíme zakončovat regenerací, ve studeném bazénku, posilováním a strečinkem.

Jaká je nálada v partě?
Parta je dobrá, myslím. Jsme taková hodně různorodá skupina, až mi někdy přijde, jak jsme se mohli takhle spojit, ale zatím nám to sedí a navzájem se nežereme. Samozřejmě vždy se něco najde, ale jsme kamarádi a navzájem si fandíme a hecujeme se. Například včera měl Tomáš Řenč narozeniny, tak jsme dali společně dort a bylo to příjemné.

Máš nějaký zajímavý zážitek? Jak na tebe zapůsobila Jihoafrická republika?
Věděl jsem, do čeho jdu. Můj trenér Tomáš Báča tu již byl tak to tu znám z vyprávění, fotek a podobně. Minulý rok jsem nejel, i když jsem měl tu možnost, letos jsem neváhal ani minutu a již v říjnu jsem měl jasno. Jirka Seidl mi umožnil dělat Vendy sparinga, rozhodování mezi tím trénovat doma sám nebo zde nebylo vůbec obtížné. Doma mě nic nedrží, naopak.
Zážitků máme spousty. Například včera jsem na kole viděl zebry i žirafy, ve volné přírodě, to je silný zážitek. Pro našince je to tu zase trochu jiné, člověk si musí zvyknout na nějaké odlišnosti v kultuře, ale není to nic hrozného. Podle statistik je to druhá nejnebezpečnější země světa s průměrem 52 vražd na den, my jsme se ale s ničím takým vůbec nesetkali. Podmínky pro trénink máme profesionální. Potkáváme se i například s olympijským vítězem Frodenem, pro mě určitě skvělá motivace.
Jednou jsme se ale s Jirkou pustili do opravy světla u nás v pokoji. Ani jedna úsporná žárovka nesvítila (u té se dost špatně poznává, jestli je prasklá). Zašli jsme tedy za šéfem a říkám mu, že nám to nejde. Tak se na to podíval, zmáčkl vypínačem na druhé straně místnosti, o kterém jsme neměli ani potuchy vypadali jsme jako trotlové :-)