Petr Šlajs (vlevo) s trenérem Zbyškem Zemanem a jeho maminkou


Představila byste se čtenářům?
Jmenuji se Jana Šlajsová, je mi 51 let a učím český jazyk a výtvarnou výchovu na Sportovním gymnáziu v Plzni.
Baví mě spousta věcí. Miluju hory, ať v létě nebo v zimě, je mi jedno, jestli pěšky, na biku nebo na lyžích. Taky ráda čtu, chodím do kina, divadla a na koncerty a sem tam si zalenoším s nějakým výtvarničením a tvořením.

Jaká je Vaše sportovní minulost? Věnovala jste se aktivně případně závodně nějakému sportu?
Do 10let jsem vystačila s “vybídkou“, hvězdami na trávníku, skákáním přes gumu, bruslením na rybníku, lyžováním na Šumavě, chozením na jakousi taneční gymnastiku a taky do skauta. A to se mi stalo osudným. V 70. roce byl skaut zakázán a náš celý oddíl přešel do lyžařského klubu Škoda Plzeň. Od té doby jsem závodně běhala na lyžích. Tenkrát pro mě byl největší úspěch dostat se na bednu v krajském přeboru;odjet na RKZ (republikový kvalifikační závod), tak to byl fakt splněný sen. Tam už to opravdu bylo jen o účasti.
Po mateřské jsem se znovu vrhla na lyže, ale coby trenérka, a tak jsem se podepsala i na sportovních začátcích vlastních dětí. Nějakou shodou náhod jsem se i dětmi ocitla na bazénu, a abych tam jen tak nemarnila čas čekáním, pustila jsem se i do trénování drobotiny. Od plavání, už byl k triatlonu jen kousek. Začala jsem postupně pomáhat Vaškovi Mastnému s organizací triatlonů v Plzni a na chvíli od něj převzala žezlo organizátorky Plzeňského dětského triatlonu. Nevím, jestli to bylo za odměnu nebo za trest, ale rozhodně obrovská zkušenost. Žádosti, uzavírky silnic, mraky povolení,složité vyjednávání s úřady…ale pak ta odměna v podobě povedené akce!:)

Kdy a jak vás poprvé zasáhl sport s názvem triatlon? Co se vám na tomto sportu zamlouvalo?
Máte za sebou nějaké závody v triatlonu?
Jsem z Plzně a v Plzni snad nešlo o triatlonu nevědět. Ten můj první si pamatuju. Senecký rybník, tak někdy před 30lety. Asi to byl hec nebo sázka, to přesně nevím. Uměla jsem běhat, z kola jsem nepadala a plavala jsem slušně prsa. To k rozhodnutí stačilo. Už v 1. okruhu cyklistiky se mi rozbila přehazovačka a já se dřela na těžký převod. Zachránil mě kamarád a zbytek kola mě dotlačil. Běh byl hotová katastrofa.
Pak jsme se s manželem zúčastnili večerního triatlonu v Plzni, který pořádalPetr Bečvář a svoji ,,triatlonovou karieru“ jsem zakončila v Mrákově. Tenkrát J.Hanuš v rámci žákovského poháru pořádal závod pro ,,bafíky“, trenéry, rodiče. To jsem po dlouhé době a asi naposledy stála na stupních vítězů a hráli mi Wearethechampions.

Váš syn se velmi aktivně věnuje triatlonu. Jak hodnotíte jeho dosavadní kariéru?
Tenkrát v r. 1995 jsem rozhodně nepomyslela, že se s triatlonem podívá na Hawaii, do Austrálie nebo do Číny. Řekla bych bomba! Ale vidím, že on sám chce víc, chce se dostávat na startovku EP, chce získávat bodovaná umístění, chce se zbavit nálepky slabého běžce. Vím o Petrových slabinách, ale taky vím, že se jen tak nevzdává.
Já mu prostě fandím , hrozně ráda na závody jezdím. Kvůli němu, kvůli lidem, kvůli atmosféře.

Jakým způsobem jste vedla své děti ke sportu? Jste ráda, že sportují?
Máme tři děti ( Evu, Pavla a Petra), je pravda, že nás sport provází celý život a zpočátku jsme dětem neplánovali  žádnou závratnou sportovní kariéru. Manžel dělal v mládí judo a oba jsme vsadili na všestrannost.Takže jsme zvládali flétnu, kytaru, kreslení , keramiku, angličtinu, plavání, cvičení…Sousedé se mi smáli, že mě často pozorují, jak běžím s jedním dítětem na autobus, pak se vrátím a řítím se s dalším jiným směrem. Vůbec si nemyslím, že to bylo tak hrozné, ale byl to cvrkot.
S Evinou jsme byli u zrodu Dětského plzeňského triatlonu, ale tenkrát si ještě během běžecké části sbírala šišky na cestě :-). Pavel zase podstoupil svůj triatlonový křest ve venkovním bazénu v Plzni na Slovanech a vztekal se kvůli čarám na dně bazénu. To Petr měl od sourozenců cestičku vyšlapanou a ve čtyřech letech už byl ,,ostřílený závodník“.Pořád mi to připadalo jako pohoda, taková aktivní pohoda, v zimě běžky, soustředění, od jara plavání, běh, letní soustředění, horská kola, sem tam nějaký triatlon. Trenéři na bazénu však u Pavla a Petra objevili nebo probudili slušné plavecké schopnosti a oba několikrát vyhráli MČR. O to větší bylo na bazénu rozčarování, že s plaváním končí a zůstávají u lyží a triatlonu.

V jisté fázi se Petr rozhodoval mezi triatlonem a během na lyžích. Ptal se na Váš názor? Řešili jste to v rodině?
Dlouhou dobu Petr ( i Pavel) zvládal oba sporty. V žácích i to plavání. Dokonce si myslím, že každým sportem něco získával. Ale bylo jasné, že k volbě dojde. My se o tom bavili často, ale každý z kluků si vybral sám. U Pavla, který se v jednom roce dostal do juniorské reprezentace v TT i na lyžích, zvítězily lyže ( strašně totiž nesnášel plavecké tréninky) a nakonec upřednostnil školu a sportuje si pro zábavu. Petr váhal déle, na lyžích ještě v dorostu přivezl medaili z MČR. Myslím, že velký vliv měl i Zbyšek
( trenér Z. Zeman). Ale na lyže nezanevřel. Ještě loni jel  závodyČP, bedna to samozřejmě nebyla, ale I. výkonnostní třída určitě potěšila. Letos se na nějaký závod taky chystá…uvidíme.

Jak vnímá maminka situaci talentovaného závodníka, který má potenciál věnovat se triatlonu vrcholově a váhá? Věřím, že to neníjednoduché rozhodnutí ani pro rodinu v dnešních podmínkách?
My s manželem se snažíme všechny tři maximálně podporovat, ať ve studiu, tak ve sportu. S Petrem probíráme jeho možnosti každou chvíli. Teď si vybral školu a triatlon. Rozhodně na něj netlačíme, že musí být za 5 a půl roku inženýr. Zvažuje příští rok studium rozložit nebo přerušit. Je mi jasné, že školu určitě vzdát nechce a sám hledá nějakou schůdnou cestu. Trošku si to plánují i s Vojtou, protože už spolu leccos zažili a s triatlonem procestovali.
Už je to na něm samém, jak si svůj život uspořádá.

Sledujete triatlonové výsledky a dění kolem českého triatlonu? Co Vás zaujalo za poslední rok ve světě a v českém triatlonu nejvíce?
Doma se mi smějí, že otevřu počítač a hned rozkliknu své oblíbené stránky. Čtyři www jsou z triatlonového světa a tři z toho lyžařského.Přeji našemu českému triatlonu, aby se oklepal a závodníkům se dařilo. Teď nejvíc držím palce našim bojovníkům Přémovi a Honzovi, aby jim vyšla nominace na olympiádu .
Vám Lukáši, děkuju za otázky, přinutila jsem se zavzpomínat a teď vidím , že by to bylo na knihu:-)


vítězky závodu po hřebenech Krkonoš


takto Petr začínal....


....takto jsem končila po závodech :-)

Hodnocení: