V Nepálu našel ztracenou motivaci
Vojto, v létě jsi
doslova ztratil motivaci a zvažoval jsi co a jak dál. Můžeš se k tomuto
okamžiku ve své kariéře vrátit a více jej čtenářům vyjasnit?
Určitě mohu, pokud
to čtenáře zajímá:-) Příprava na sezonu
šla výborně, forma gradovala a na závody jsem se obzvláště těšil. Měl jsem za
sebou tvrdou zimní přípravu, kdy jsem se věnoval výhradně tréninku, stála za
mnou moje rodina, přátelé, trenéři i přítelkyně a to vše mi dodávalo
velké sebevědomí do závodů. První dva testy v Německu ukázaly dobrý směr a vše
směřovalo dobrým směrem. Bohužel, v životě každého člověka nastane nepříjemná
situace, konkrétně například rozchod (ale i jiné), kdy někoho to zasáhne míň,
ale někteří se s tím vyrovnávají těžce a dlouze, jako byl můj případ. Jak jsem
byl nahoře, tak jsem byl dole.
Co ti pomohlo, že
jsi to překonal? Bylo to složité období?
Období to bylo těžké v tom, že jsem měl za sebou podle mě
náročnou přípravu, hlavně v zimě a všechno to úsilí bylo pryč bez výsledku.
Někteří si neuvědomují, že člověk může být nemocen nebo zraněn nejen fyzicky
ale i psychicky, tím se ale řada lidí vůbec nezabývá a vidí to jako prohru.
Taky jsem zjistil, že jsem se moc nepoučil a potřeboval k tomu další ránu.
Překonal jsem to po delší době, dostal jsem spoustu kopanců, jak pozitivních
tak negativních. Jako neúspěch na MS v Pekingu (kde jsem si uvědomil, že na to
mám a mohl jsem mít), měsíc v Nepálu, kam jsem jel, abych si uvědomil co pro mě
triatlon, studium a život obecně znamená, podpora rodiny, přátel (Luky, Peter,
Zuzka, Janča a dalších), trenérů a možná lidí kteří to ani neví :-). Hodně lidí mě odsoudilo předem a
mysleli si, že končím, to mě nakoplo.
Měl jsi podporu u
rodičů? Měli pro tebe pochopení?
V rodinném zázemí
mám dlouhodobou podporu, jak finanční tak morální a moji rodiče pro mě měli
pochopení (doufám :-) ) i když to
pro ně taky bylo těžké. Snažili se pomoci, jak to jen šlo. Spíš jsem si šel
takovou svojí cestou a oni to respektovali. Podpořili by mě, i kdybych
se zaměřil na něco jiného než je sport.
… a co trenér?
Mám dva trenéry,
jak Tomáše Báču, který chápal vše, co se ve mně odehrávalo a zachoval se
opravdu neuvěřitelně, v kladném slova smyslu a pak Míru Vícha, který pochopení
měl, i když trochu menší a čekal, že to překonám rychleji. Tlačil mě do závodů
a svým způsobem to bylo dobře, že jsem to nezabalil a závody jako Tábor a Vary
se povedly, navzdory. Oba mi pomohly každý jiným způsobem a teď jedeme dál s
větší vervou.
Rozhodně jsem tomu šel naproti ale až po nějaké době. Jak říkám pomohlo mi hodně, že jsem dal na radu Míry a odjel do Pekingu, kde jsem si zase čuchl k opravdovému závodění. Chuť a motivace přišla postupně. Na závodech jsem viděl, že to ve dřímá je, jako třeba osobák na pětku již s tréninkovém volnu, jen jsem to neprodal.
Nyní jsi již v
plném tréninku na další sezónu. Trénink tě baví? Jakou strukturu má trénink v
tomto období?
Po návratu z Nepálu jsem se hned druhý den pustil do
tréninku, nemohl jsem se dočkat a to byl můj cíl. Trénink mě teď baví možná i
víc než dřív a žene mě vidina velkých závodů. Toto období, jak ho nazýváme-
hravé je o doléčení všeho možného, navyknutí těla na zátěž, získání správné
techniky, hlavně ve vodě a formou výběhů nabrání základní vytrvalosti. Zaměřil
jsem se hodně na plavání a práci s vlastním tělem v posilovně. Takže plavu a
běhám, občas přijde na řadu bike ale kolo ještě spí. Aspoň do vánoc.
Stále trénuješ pod
vedením Tomáše Bači? Jak jsi s jeho přístupem a tréninkem spokojen?
Trénuji již třetí rok pod vedením Míry Vícha, kterého mi
našel Tomáš, abychom se zase posunuly dál. Tom mi píše plavání a je to pro mě
již víc přítel než trenér, se kterým konzultuji nejen trénink .-) Absolvujeme spolu část tréninků.
Hlavní plán mám od Míry a jsem naprosto spokojen. Oba mi dávají, co potřebuji a
vzájemně se doplňují.
Jsi spokojen se
svými podmínkami pro trénink?
Podmínky pro trénink nejsou ideální, ale já se snažím
letos o trochu jinou přípravu. Za tréninkem více cestuji (za novým Hisport
týmem) do Prahy a třeba do Plzně. V Karlových Varech se bohužel rozpadl tým a
tím pádem nemáme ani dráhu na bazénu. Mám naplánováno vícero soustředění
(Mísečky, Srní JAR, Malorka atd.) tím pádem se mi podmínky mění a lepší. Snažím
se využívat to nejlepší co je pro mě reálné.
Jaké jsou tvé
plány na další sezónu? Na jaké cíle pomýšlíš?
Pro tuto sezonu má plány velké jako vždy :-), jen doufám, že se letos podaří je
splnit :-) Náš fokus je na MS a ME
do 23 let a na akademické MS. Já pevně věřím, a vše tomu zatím směřuje, že
sezona bude dlouhá ale úspěšná od prvního do posledního závodu.
Nepál