Lukáši, jak jsi spokojen se sezónou 2011? Jakých výsledků si vážíš nejvíce?
Spokojený nejsem ani trošku. Kdyby mi někdo v lednu řekl, že to takhle dopadne, asi bych žádnou sezónu vůbec nezačal. Bohužel ten běh je pořád strašný a bez toho to dnes nejde. Jestli mám jmenovat nějaké výsledky, které bych z té bídy vyzdvihl, byly by to dva závody EPJ a to ten vítězný v Zwevegemu a především v Táboře, kde jsem skončil těsně druhý.

A naopak jaké výkony bys nazval jako propadák?
Bohužel to byly právě ty nejdůležitější. Prostě letos jsme měli s bráchou na mistrovství Evropy a světa smůlu. I když nevím, jestli v mém případě to nazvat smůlou, spíše bych to zhodnotil jako odpovídající výsledky k mé výkonnosti, Kuba spíše jen na těchto vrcholech neměl ideální formu. Totální propadák byl potom závod v Karlových Varech, který bych se nebál nazvat mým nejhorším závodem, který jsem kdy absolvoval.

Na MČR jsi byl při cyklistice v úniku. Zřejmě jsi byl navnaděn probíhající Tour  de France :-) Jaký byl důvod tohoto počínání?
O tom jsem ani nepřemýšlel, ale asi to tou Tour opravdu být mohlo :-) Důvod byl jednoduchý, ostatní mě prostě nechali odjet. Je pravda, že se mi na kole v Jihlavě jelo opravdu dobře a tak jsem i ve skupince odtahal nejvíce ze všech, ale kdyby se ostatní nešetřili na běh a naschvál mi tam při jednom střídání nenechali díru, tak bych nikdy takhle sám odjet nemohl. Na druhou stranu, když už mě kluci ( někteří už ne nejmladší :-) ) dali tu možnost se předvést, tak jsem toho využít musel.

Co se ti honilo hlavou, když jsi byl v úniku? Věřil sis?
Před závodem jsem si dal jako hlavní cíl závod dokončit, nejlépe na co nejlepším umístění. Takže když jsme po dvaceti kilometrech měli náskok na druhou skupinu kolem dvou minut, vypadalo to docela zajímavě. Bohužel jsem se na kole asi moc vystřílel a to i díky zmiňovanému úniku, takže po přijetí do depa jsem měl co dělat, abych se vůbec rozběhl. Ale pocit, když jsem dojížděl po kole jako první s malým náskokem byl výborný, škoda, že se neběžel jen jeden kilometr.

Udělal jsi v sezóně něco špatně? Můžeš být konkrétní? Poučil jsi ses z chyby?
Těžko říci, co jsem udělal špatně. Samozřejmě vždy se dá všechno dělat ještě lépe, ale konkrétně jsem žádnou zásadní chybu nenašel. Nevím, jestli bylo nejšťastnější, když jsem sám ujel na MČR juniorů v Račicích, především s tím ohledem, že pět dní na to bylo MEJ v Pontevedře, ale to je spíše taková drobnost. Jako nejzásadnější věc bych možná viděl, že jsem na jaře nejel na soustředění s Filipem na Kanáry, i přesto, že jsem měl tu možnost. Věřím, že by mě to někam nasměrovalo a celá sezóna by se odvíjela trošku v jiném duchu.

Kdo je tvůj hlavní trenér, který hlídá skladbu tréninků? Je to táta?
V současné době táta již ne a je to především Thomas Klíma, i když hodně věcí si dělám podle svého.

Jakou skladbu má trénink v tomto období?
Po přečtení knihy Born to Run, kterou mi doslova vnutil Martin Debnár, jsem nabral trošku jiný duchovní směr a běh se snažím aplikovat trošku jiným způsobem. Znamená to, že se pokouším běhat opravdu nějaké delší běhy, uvidíme, kam se časem propracuji a hlavně jestli to nohy vydrží. Do toho si jdu občas zaplavat. Trénovat jsem začal před třemi týdny po hodně, hodně dlouhé pauze, takže je to zatím docela trápení.

Jaké jsou tvé plány do sezóny 2012?
Plány jsou zatím dost nejisté, ale ta základní osa asi zůstane stejná jako každý rok, to znamená že vrcholem bude ME do 23 let a popřípadě MS do 23 let. Uvidím, na jaké budu úrovni výkonnosti a především jestli bych se dostal na startovku, v tom případě bych chtěl samozřejmě zkusit i nějaký závod světového poháru, nebo i vyšší  :-)

Čeká tě první sezóna v K23. Zkušenosti s olympijskými distancemi již máš, ale přesto neobáváš se jich? Máš před nimi respekt?
Zkušenosti s nimi sice mám, ale ještě jsem neměl tu čest nějaký dokončit. Myslím si, že hlavním problémem byla prozatím výživa před a během závodu, všichni mi radili, co všechno si na ty necelé dvě hodinky vzít a tak jsem to asi trošku přehnal a mělo to spíše negativní efekt. Nejdůležitější asi bude lehce navýšit tréninkové hodiny a snad ten přechod nebude tak složitý, i když ta desítka na závěr je poměrně velkou změnou. Na druhou stranu při strategii, kterou chce ITU zatraktivnit světový triatlon, a proto se bude jezdit čím dál více sprintů, bude tato změna stavěná přímo pro nás. Ovšem v Riu se bude závodit na distancích olympijských a proto se s tím přechodem budeme muset poprat.

Jaké změny plánuješ zařadit do tréninku?
Především jsou to zatím kuchařské čtvrtky, to je asi změna největší :-)  Po stránce sportovní to bude navýšení objemu, zatím hlavně v již zmiňovaném běhu. Dále uvidím, jestli nezměnit i věci další, které sice nejsou co do zlepšení kondice stěžejní, ale v konečném důsledku mají na výkon ohromnou roli.

Sleduješ počínání hvězdné bratrské dvojice Alister a Johathan Brownlee. Jaký je tvůj názor na počínání těchto Angličanů?
Snažím se sledovat poměrně důkladně jejich recept, díky kterému jsou v absolutní formě neporazitelní, ovšem zatím jsem nic mimořádného a zásadního nezjistil. Styl života mají podobný všem ostatním lidem, možná se spíše od konvenčních sportovců vymykají, tělesné předpoklady mají také podobné všem ostatním, takže to hlavní asi bude, jak říkal i Ríša, že jsou naprosto neskutečně talentovaní. Uvidíme jestli se postupem času najde někdo, kdo by je dokázal porážet, ovšem olympijský závod v Londýně bude asi jejich záležitostí a docela mě zajímá, jak by se případně poprali s tím, kdyby do cílové rovinky vbíhali bok po boku...Pro Brity by to mohl být jeden z vrcholů her a pro celý triatlon jen výborná reklama.

archív