Simono, jak jsi spokojená s letošní sezónou? Byla více než úspěšná nebo se mýlím?
S letošní sezónou (která mi končí až 24.10. duatlonem v Žamberku) jsem spokojená. Chtěla jsem se soustředit především na půlironmanské distance a posunout se ve výkonosti dál. Naštěstí mě nelimitovalo žádné zranění, takže se mi můl plán splnil.

Jakého výsledku si ceníš nejvíce?
Výsledků, kterých si cením je více resp. vlastně každého dokončeného závodu na půlironmanských distancích si cením. Letos jsem jich jela celkem šest. Pokud bych ale měla vyzdvihnout jen jeden, asi to bude 3. místo z Mistrovství ČR v Teplicích. Zde jsem na běhu bojovala s dost silnými střevními problémy, takže jsem se do cíle doslova protrápila.

Kolik hodin týdně se věnuješ tréninku? Jaké jsou tvé tréninkové možnosti?
Počet odtrénovaných hodin se samozřejmě liší v případě přípravného období a sezóny. V zimě jsem odtrénovala cca 12-14hodin týdně. Přes sezónu přibližně 12hodin týdně (včetně závodů). Protože chodím normálně na plný úvazek do práce, trénink musím zvládnout buď před prací nebo pak odpoledne-večer. K tréninkům se snažím využívat především víkendy. Trénikové možnosti na kolo a běh mám docela dobré. Bydlím kousek od Brna, za domem máme kopce a lesy, kam chodíme běhat a na horské kolo. Podmínky na silniční kolo nejsou z důvodu zvyšujícího se provozu aut úplně ideální, ale mohlo by být i hůř :-) Co se týče plavání, to jsem z časového důvodu omezila na 2 tréninky týdně. Přes zimu jezdím na 50ti metrový bazén Za Lužánkami, přes léto se snažím využívat rybník, který máme kousek od domu.  Letos jsem také zvládla tři soustředění – jedno na běžkách, pak mini soustředení na kolo+běh a týdenní soustředění v Chorvatsku.
Největší výhoda je v tom, že triatlon dělá i přítel, takže na soustředění jezdíme spolu a některé tréninky, především v zimě, absolvujeme také spolu. Myslím, že je to příjemná motivace pro oba dva. Když se jednomu moc nechce a vidí, že ten druhý jde trénovat, donutí ho to jít také :-)

Lze ještě něco oželet v týdnu, který má 168 hodin a zkusit přidat v tréninku?
To je dobrá otázka, kterou si také občas pokládám :-). Nejde ani tak o oželení něčeho, protože to už opravdu moc nejde, jako spíše o maximální využití času. A právě tady bych ještě něco vylepšit mohla. Už ted se například snažím v zimě, kdy se brzo stmívá, jednou týdně z práce domů běhat. Do práce jezdím také často na kole, to se sice za trénink moc považovat nedá, ale alespoň se člověk trošku pohne.  

Kdo je tvůj trenér? Jak jsi s jeho přístupem spokojena? Jak vypadá Vaše spolupráce.
Od března letošního roku trénuji s Tomášem Ondráčkem. Píše mi zejména běžecké tréninky. Spolupráce s ním mi maximálně vyhovuje, protože je otevřený mým návrhům a dokáže mi měnit tréninky podle mého aktuálního stavu. Nespornou výhodou je také to, že trénuje ještě jiné běžkyně, takže především tempové úseky nemusím chodit sama. Jak už jsem psala výše, hodně tréninků, hlavně lehčích výšlapů na kole, běžek, výklusů, tréninků na biku v zimě atd. absolvuji s přítelem.

Letos sis ve druhé polovině pořídila časovkářský speciál značky Trek. Jak velká změna to byla?
Časovkářské kolo Trek jsem si ani tak “nepořídíla”, spíše mi bylo zapůjčeno, a to firmou Bretton s.r.o. Za tuto nabídku jsem moc ráda, protože mám takto možnost závodit na opravdu luxusní časovce. Kolo jsem si převzala týden před MČR v Teplicích. Když jsem na něj sedla poprvé, nestačila jsem se divit, jak je to odlišné od klasické silničky – posez, chování kola při jízdě ve stoje aj. měla jsem z toho dost smíšené až negativní pocity. Každým tréninkém se ale tento pocit z jízdy měnil a asi po dvou týdnech mi přišla jízda na Treku naprosto přirozená. Důležité je také to, že mě z jiného posedu nikde nic netáhlo, nebolely mě záda ani za krkem. S kolem jsem moc spokojená, už si ani nepamatuju, kdy naposledy jsem seděla na své silničce.

Kdy tě uvidíme na ironmaských tratích? Máš již vyhlídnutý nějaký závod?
Ironman bych si ráda vyzkoušela příští rok. Který závod to bude, se zatím rozmýšlíme. Volila bych buť spíše začátek nebo naopak konec sezóny. Druhá možnost by byla možná lepší, protože bych pak měla dostatek času na regeneraci. Který závod a kdy jet, ještě musím prokonzultovat se zkušenými ironmany, kteří mají s těmito distancemi zkušenosti a ví, které závody jsou z hlediska tratí a atmostféry největším zážitkem.

Co pro tebe znamenájí právě ironmanské distance?
Ještě před pár lety nedosažitelnou metou. Dnes již, sice dost fyzicky i psychicky náročný, závod, jehož absolvování pro mě není až tak nereálné. Ironman jako takový mám spojený s masou závodníků, davem fandících diváků a s nezapomenutelnou atmosférou. Proto bych také svůj první ironman chtěla absolvovat na větším podniku, abych si právě tuto atmosféru mohla užít. Také doufám, že jej absolvuji poprvé společně s přítelem a že tato radost bude o to větší, protože to bude premiéra pro oba.

Jaké jsou tvé sportovní plány do budoucna?
Zatím chci prioritně zůstat u půlek. Určitě se chci nadále zlepšovat, a to především v kole a běhu. Pokud se mi to zadaří a nebudou zdravotní či jiné komplikace, tak bych si příští rok ráda zazávodila více v zrahraničí a užila si atmosféru těchto velkých závodů. Dále chci přístí rok zajet první ironman. 

Na který zážitek ze sezóny 2011 budeš nejraději vzpomínat? Bude jich více?
Z každého závodu mám určitý zážitek – ať už je to déšt a chladno v Teplicích, kdy jsem nebyla shopna zmrzlýma rukama otevřít gel nebo rozepnout helmu, nebo naopak pekelné vedro ve spojení s kopcovitým kolem i během v České Lípě, protrápený běh na Czechmanovi, super atmosféra na Doksymanovi a v Koenigsdorfu, povedený běh na Pilmanovi...jak už to tak ale bývá, člověku se vryjí do paměti především ty nejšílenější závody a momenty, kdy si opravdu sáhl na dno svých možností a kdy si říkal, že ten daný závod snad vzdá:-) A právě o tom tento sport je, překonání sebe sama.