Tome, o víkendu sis zlomil klíční kost. Jak se vše událo?
Po víkendových závodech, které jsem absolvoval ve Ždáru na rozjezd před IM v Regensburgu, jsem chtěl doladit formu na Šumavě. Byl jsem se tedy projet na kole a otestovat vysoké ráfky. Tři kilometry před domem mě ale silný vítr při dlouhém sjezdu cca 55 km/h smetl z kola. Spadl jsem do silnice a nejprve cítil jen sedřený bok. Kolo se zdálo celkem v pořádku. První, co mě proběhlo hlavou bylo - pane bože, hlavně ať to není nic vážného a mohu v neděli nastoupit! Záda mi zachránila silná vrstva oblečení, které bylo silně potrhané. Zavolal jsem přítelkyni, ať si pro mě přijede, do telefonu jsem řekl, že mi snad nic není. Ale při nakládání kola jsem začal cítit bolest v klíční kosti a bylo hotovo- jeli jsme hned na rentgen do Sušice.

Jaké byl tvé první dojmy, připouštěl sis, že budeš muset oželet nominační závod IM Regensburg?
Ještě při cestě do nemocnice jsem stále doufal, že budu v pořádku a nalhával si, že je to jen naražené. Ale rentgenový snímek mě rychle vyvedl z omylu. 
 
Jaké bylo doktorské vyšetření? Jak jsi přijal ortel?
Rentgen potvrdil čistou frakturu klíční kosti. Byl jsem z toho v šoku a byl hodně zklamaný. Proběhlo mi v hlavě, že všechen ten tvrdý trénink přijde vniveč. Pro mě to teď ale znamená 14 dní klidu a pak zkusím pomalu začít s tréninkem. 

Jak se na vše díváš s nadhledem a s odstupem pár hodin?
Jak už jsem řekl, nejdříve jsem vše viděl hodně černě, ale díky podpoře mých nejbližších (přítelkyně Markéta, rodina, trenér Jan Grusa, Petr Valeš a moji přátelé) se na to s odstupem dívám mnohem optimističtěji. Zranění ke sportu bezesporu patří a beru to tak, že co mě nezabije, to mě posílí : ) Vlastně to nakonec mohlo dopadnout daleko hůř. Nyní si vyjednávám start na jiném IM a stále věřím, že zajedu kvalitní čas.