Jak se ti daří v Kanadě? Jak dlouho se již aklimatizuješ ?
Inu asi tak jak zpíval mistr Werich "Jednou si dole jednou na hoře" a když k tomu přidáme rčení "dokud nejde o život tak jde o hovno" tak se mam parádně. Není to žádná dovolenka, tak trošku regulerní boj o živobytí, ale je tu spousta nádherných věcí, který případný neduh kompenzují. Takže si nestěžuju. Aklimatizuji se tu již déle než šest měsíců, ale spíš mam pocit, že to je tak šest týdnů. Letí to tu letí...

Jaký je nyní tvůj job? Kolik zaměstnání jsi již vystřídal?
Nyní jsem pomalu přešel z pozice nezaměstnaného sociálního případu do pozice zachránce a preventisty návštěvníků místního bazénu (chcete-li lifeguard). Také si konečně místní triatlonisti a plavci uvědomili co jim to sem přijelo za "poklad" a najali si mě jako plaveckýho trenéra, takže mam pod palcem místní plavce a triatlonisty což mě velice těší a hlavně baví. A dostávat za zábavu peníze není uplně zas tak špatný. Jinak jsem vystřídal klasická dělnciká zaměstnání, kdy jsem s holýma rukama v rukavicích a kladivem budoval budoucí bydlení kanadského občana a dokonce jsem klesl i na pozici poskoka mezi regálama v mega obchoďáku amerického tipu, kde americký ůsměv posílí vaše mimické svaly tak, že se budete do konce života už jen křečovitě smát i když se vám chce brečet.

Co naši romští spoluobčané? Nedělají nám v Kanadě ostudu? ČR je asi díky nim pěkně profláklá....
Tož má představa než jsem se odebral do Kanady byla stejná.............každej tu zná naši domovinu převážně díky "méně přizpůsobyvým" spoluobčanům......ale omyl. Nikdo tu o cikánech neví a ještě jsem nepotkal jedinýho českýho cikána. Navíc je tu ohromný množství Indů a tak kdyby si českej cikán vzal turban na hlavu, těžko ho od Inda rozeznáte, takže by je tu asi ani nepoznali. Ti co sledovali zprávy o dění hrách Commonwealthu v indickém Dílí či ti co navšívili tuto zem,jistě potvrdí, že způsob jejich života je tak trošku podobný. Nacházim se v Britský Kolumbii a zmíněný problém jsem tu nezaznamenal. Možná, že kdyby jsme se dotázali nějakého českého triatleta na druhý straně Kanady, odpověď by byla jiná. Přeci jenom Kanada je největší stát na světě (možná tedy po Rusku)

Určitě stíháš i trénovat. Našel sis již sparingy?
Se ví, vždycky stíhám trénovat  A tady navíc bych řekl,že stíhám trénovat kvalitně což se odrazilo v mé formě. Vzhledem k menšímu příjmu potravy, alkoholů a jiných látek si troufnu tvrdit, že jsem zde po delší době dosáhl kvalintího fyzického stavu. Rovina tu téměř neexistuje a šplhat se dvě hodiny do prudkýho kopce není problém. Sparingem jsem převážně sám sobě, avšak je tu třeba Tim Reed, kterej má strach, že ho budou porážet hobíci a tak radši už netrénuje. Pak je tu spousta dobrých sportovců, profíků, ale jelikož Squamish (místo které obývám) je město outdoorových aktivit tak to jsou převážně hovada jako downhill bajkeři, dirt bajkeři, snowboardisti a další adrenalisti a s nima tréninky nekončej moc dobře.Jednou jsem si zkusil jeden single track s místníma sjezdařema, 6km sjezd deštným pralesem přes skály a kořeny a z těch šesti kilometrů jsem tak pět kilometrů kolo nesl. Když jsem za nima dorazil do hospody tak už nasávali třetí pivo, ale potěšilo mě, že se mi ani jeden nevysmál, ba naopak, dávali rady jak na to (stačí prý vypnout mozek a odpojit brzdy:-)

Jak si užíváš závody v Kanadě?
Závody jsem si užil náramně, zřejmě to bylo tím, že jsem se povětšinu absolvovaných závodů umísťoval na předních pozicích. Ani nevim kolika závodů jsem se přesně ůčastnil, ale byly mezi nimi ty největší. Na mistrovství Kanady v triatlonu jsem byl druhej celkově v amatérech (jako český opičan jsem nemohl získat elite kanadskou licenci a navíc zatim stále hobík jsem. Vyhrál jsem mistrovství Britský Kolumbie v triatlonu a to i v elitě a vyhrál jsem celkově pohár Britský Kolumbie, taktéž v elitě. Jelikož tu jsou parádní podmínky na bajka, myslim toho horskýho bajka, tak jezdim z 95% procent pouze v terénu a na single trackách a proto jsem si zkusil mistrovtsí Kanady v Xteře, kde jsem i po defektu skončil 10. v profíkách a vyhrál Age group, což mi zajistilo nominaci na Mistrovství světa v Xteře na Hawaii který se koná tuhle neděli. A jelikož se nademnou slitovali velice hodní pánové z Energizeru, tak si můžu odskočit na Hawaii a trošku si mimo jiné i zazávodit :-)

Jaký byl tvůj nejlepší zářez na závodech?
Tak to vim naprosto přesně..............nejlepší a zároveň nejbolestnější zářez na závodech byl na Xteře ve Whistleru. Totiž při přeskakování padlého stromu mi uklouzla noha a já si parádně zaříz větev přímo mezi půlky. Bolest nevídaná, ale naštěstí jsem se po ní svezl jen dolu aniž by se zařízla někam hloubějí což nejvíce odnesl můj závodní dres a já s "holou" prdelí zas kvapem pokračoval dál.

Máš nějaký originální zážitek z cestování?
Po půledni nevysoko v horách,
v zalesněných prostorách,
zvesela si sbírám maliny,
a vymejšlim kraviny,
hluboce zamyšlen v poklidu sbírám,
okolí nevnímám do keře zírám,
nikde nikdo a mam krásnej pocit,
že v ráji jsem se ocit,
však hle, má tucha
věstí zlého ducha
proč mam pocit, že tu nejsem sám?
za to ruku do ohně dám.
když odstoupim ze spárů keře,
hned do pohotovostního stupňe otevřou se dveře,
vpravo zřím jen pár desítek ode mě kroků
jak můj život vtěsnal se do šestadvaceti roků,
v uších píská zvoní zvonec
že by takhle brzo přišel konec?
Černým pohledem totiž na mě zírá
Medvěd až se mi prdel svírá,
přemlouvám svěrače ať svíraj se i nadále
páč jinak poseru se jak princeznička na bále,
anaerobní práh překročila frekvence tepu,
jako levnej pes se klepu,
marně rátám v hlavě,
jak s medvědem poradit si hravě,
však jediný co se mi o medvědech vybaví,
a zároveň mě trošku pobaví,
je Medvídek Pů jak vylizuje z džbánu med,
však hned do reality vracim se hned,
tenhle méďa je černej jako bota,
velkej jak kus hovězího skota,
svíravěj pocit v mojim břiše,
mi velí vycouvati tiše,
našlapuju jako baleta po ůrazu
na nenápadnost kladu důrazu,
však medvědovi jsem totálně putná,
jeho zajímá jen to co mu chutná,
a to rozhodně nejsem já, nýbrž plody lesa,
ale i tak jsem z toho měl solidního stresa.
Nicméně již jsem poučen a znalý,
na setkání s medvědy zralý,
a proto když čas od času nějakýho vidim,
pokochám se a v poklidu se klidim:-)

Kdy se chystáš na návrat do rodného Jablonce? Nestýská se ti?
Inu což, nebudu si hrát na drsňáka, se ví, že se mi stýská. Ale to je dobře, člověk si pak aspoň uvědomí který věci jsou důležitý a co jsou zbytečnosti. Návrat plánuju asi koncem dubna, což znamená, že česká triatlonová scéna bude mít zas o jednoho závodníka víc. Tož se přátelé mějte, života užívejte a v létě naviděnou.