Představí te se čtenářům ve stručnosti?
Jmenuji se Jitka Nováková, 44 let, 1 manžel 44 let, 1 syn 23 let.
Pracuji jako administrativní pracovnice, ve volném čase mimo neustálých pokusů objevit nějaký druh sportu, který mně sedne, pomáhám manželovi s jeho živností – provozuje  prodejnu tabáku a jeho hlavní pracovní činnost je realizace ohňostrojů a prodej zábavné pyrotechniky.
Miluju dobré jídlo, cestování, moře, hory, relax, miluji, když druzí milují mě :-).

Svého muže skvěle motivujete k tréninku. Prozradíte, jakých úspěchů dosáhl?
Jako dítě byl vynikají plavec. Plave od svých 5 let. Byl juniorský reprezentat ČR ve vodním pólu.Jako hráč mužského vodníha póla Přerov se stal vicemistrem České republiky.Později se dal na trenérskou dráhu vodního póla.Hrál fotbal, florbal, běhal, jezdil na kole horském i silničním, dělal instruktora spinningu. Výborně lyžuje. Je vynikající v potápění na nádech bez přístrojů. Je držitelem licence na potápění s přístroji. Jakýkoli druh sportu zkusil, ve všem se mu dařilo.
Pak přišlo období, kdy si od sportu dal na čas oddych. Ale kdo se jednou narodil se sportovní krví, ten jako sportovec i umře. Možná kdyby měl před 20-ti lety dnešní rozum, mohl mít dnes na svém triku všechny prestižní Ironmany.  Ale všechno zlé je k něčemu dobré. Můj muž prošel bouřlivým životem a to je nejlepší zkušenost. Sám si vybral, co ho víc motivuje a uspokojuje. Jestli bujaré večírky jen tak nebo tvrdá dřina a oslava vítězství.
Našel se až nyní pro někoho ve vyšším věku. Myslím si, že velkou zásluhu na tom má i jeho kamarád a trenér v jedné osobě - Jarda Hýzl. Běh, kolo a voda to je jeho krevní skupina. Vzhledem k jeho fyzickým a zdravotním předpokladům u něho věk není žádnou překážkou. Má jedinou, nevím jak to správně nazvat - špatnou vlastnost? Ptáte se na úspěchy? Všechny jsou z mládí. Nyní je můj muž  totiž přeborník v trénování. Stále jen trénuje a trénuje. A kdykoli měl své snažení z tréninků zúročit v závodě většinou mu práce nedovolila závod absolvovat. Proto jsem tentokrát na nic nečekala a než se vrátil z práce, měl na stole vyplněnou přihlášku a zaplacené startovné. Počkáme si na 7.8.2011 kdy ho čeká jeho životní závod IRONMAN 2011 Regensburg.
 
Jak vypadá konkrétní podpora z Vaší strany?
Naprosto jednoduchá. Je to vlastně léčba mých komplexů. Na jedné straně já, která nemůžu nic. Na druhé straně on, kterému rodiče nadělili obrovský talent, gen věčného mládí, zdraví, optimismus, jeho vytrvalost a odhodlání i ve svém věku něčeho dosáhnout, sáhnout si na dno svých sil, zažít ten úžasný pocit z vítězství :-)  A teď nastupuje má role. I laik ví, že ke splnění svých snů je pravidelný trénink základ. On má občas touhu trénink vynechat. A zde jako poslušná manželka se mohu proměnit v neposlušnou fúrii a řvát a nadávat, přímo ho vyštvat - na kolo, na běh, na bazén. Musíš! Musíš! Musíš! Za rok v Regensburgu si na mě vzpomene, že každý natrénovaný kilometr mu přijde vhod. Bude rád, když přežije :-)
Je to dobrý pocit, hrát si na trenéra, kterým nejste, ale v hloubi duše cítíte, že mu tím pomáháte. Oba dobře víme, že kdyby nechtěl sám, neposlechne. Ale někdy opravdu stačí jen malé popíchnutí a sám vybíhá a je rád, že trénink neošidil.
A já se hrozně moc těším, že až mu na krk pověsí jeho první velkou medaili minimálně šňůrka bude patřit mně!

Jak se díváte na ženy, které mají svým mužům za zlé, že se věnují sportu a veškerý čas nevěnují rodině?
Nechápu. Také jsem měli malé dítě, manžel trénoval a hrál vodní polo, často nebyl doma, byla jsem se synem sama. Zvládla jsem to, synovi se to vždy snažil vynahradit. Navíc dnešní maminky a mladé sportovní rodiny to mají daleko jednodušší než my manželky sportovců před 23 lety. Nebyly jednorázové pleny, různá instantní jídla, sednout si na lavičku, vytáhnout prs a dítě nakojit? Nevím jestli by mě v tehdejší době nezavřeli, že se obnažuji. Neměli jsme auto, skládací kočárky? Mít dítě dnes, podporovala bych manžela i s prckem. Těšila bych se na každý jeho závod jako na příjemný výlet a zpestření mateřské dovolené. Já vím, že se mně to dobře říká, nyní máme dítě velké a zodpovídáme se jen jeden druhému. Ale uvázat si sportovně nadaného chlapa doma ke stolu vede možná k tomu, že až ho odvážete, odváže se tak, že nemá chuť se vracet zpět. Jsem na svého muže pyšná podporovala jsem ho a budu ho podporovat i za cenu, že občas jsem doma sama a je mně smutno. O to víc se těším, až se vrátí a poví mně všechny své dojmy a zážitky.

POKRAČOVÁNÍ ROZHOVORU JIŽ ZÍTRA V 12:00

Hodnocení: