Vodičková si pochutnávala na tuňákovi upečeném v banánovém listě
Teplo… Skoro metrový varan přeběhnuvší (dvakrát) před předním kolem při cyklistice… Jednou i had, to jsem málem sundala za mnou jedoucího trenéra… Primární prales je “slabým odvarem” sekundárního. Takový mix evropského lesa a tropického pralesa mých představ. Ale pravda, nějaké liány, masožravky, hadi apod. tam jsou. Ale ničení původních druhů a porostů postupuje hodně rychle, řekla bych… Suprová péče místního triatlonového svazu a jejich sponzora Petronas – nejenže hradí 50% náš pobyt, ale zdarma máme k ruce auto i s řidičem (benzín tady stojí pod 10 Kč na litr, tak je to asi moc netrápí), stejně jako dobrého bike mechanika (“Nick, The MechaNick”), který se má co ohánět (DuraAce 2008/2009 zdá se být z papíru a pořád se na ní musí něco dolaďovat, čistit, utahovat…).
Můžeš popsat své tréninkové podmínky?
Na jednom místě padesátka a pětadvacítka, atletický stadion s umělým povrchem i posilovna... Kolo je trochu horší – dobré silnice, ale skoro všechny cesty (kromě dvou) po nějaké době končí v džungli přechodem na šotolinu nebo hlínu… A dost řidičů snad ani nebylo v autoškole a z těch, co byli, část jezdí jako prasátka. Mimochodem, je tady strašně moc autařů (asi souvislost s tím levným benzínem) zakládajících svou odlišnost na tuningu aut s důrazem na maximální hlučnost, které si ostatní nepochybně nejlépe povšimnou okolo třetí hodiny ráno… :-)
Přiblížíš, jak vypadá tvoje strava? Jistě se hodně liší od středoevropské?
Zase tak moc se neliší, my středoevropskou moc nejíme ani doma… a v Evropě už můžeš koupit skoro všechno. Rozdíl je ale v cenách a v čerstvosti produktů. Celý mladý tuňák, asi kilový kousek, upečený v banánovém listu se skvělou omáčkou za 30 Kč. Kilo krevet přímo od rybářů 35 Kč. Velká sladká papaya přes kilo váhy 10 Kč. A tak by se dalo dlouho pokračovat… To se strašně těžko opouští :-( .
Uvedeš, jak vypadá se vším všudy nějaký náročný tréninkový den?
Nic zvláštního, nic odlišného od domova v teplých měsících – ráno/dopoledne průměrně 5 km plavání, odpoledne/večer kolo (nejdelší trénink tady 105 km při výletu do Sultanátu Brunei) nebo běh (max. 15 km, šetřím své k běhání nepříliš vhodné šlapky :-) ). A když zbývá síla, tak nějaká síla…
Vloni jsi měla skvěle našlápnuto k prvotřídní běžecké výkonnosti. Jak to s během vypadá letos? A co ostatní disciplíny?
Běh po loňské dlouhé pauze a po pozvolném návratu ke “kvalitě” nebude ještě dlouho (pokud někdy) jako vloni, jsem zatím asi tak na úrovni roku 2007. Ale času je zatím dost, snad s tím pohneme… Plavání, to je zajímavé – Hary se snaží předělat průměrnou triatlonistku na solidní plavkyni (překopáváme techniku), ale zatím se mu to moc nedaří :-). Při místním “toughest triathlon race in Malaysia” jsem sice po plnění všech nově učených technických návyků vylezla první z vody (společný start s muži), ale mé sebevědomí dost srazilo to, že jen minutu za mnou (na 1500m) se vynořil Hary, který buď nechodí plavat vůbec (ráno se obvykle cítí “přetrénovaný” :-) ) nebo v bazéně dělá chobotnici (vznášení se na místě vleže na břiše s roztaženými končetinami) nebo delfínkuje (tam, kde dosáhne). Ale třeba si novoty sednou a zlepší se to :-) . A Hary mě taky uklidňoval, že prostě musel plavat rychle, protože musel uviset jednoho místního konkurenta (bývalého plavce), aby nejel kolo sám. Což by ho stejně asi nečekalo, protože tady bylo povolené hákování žen s muži J , takže si mě Hary i jeho “kolega” docvakli a odjeli jsme to ve třech :-) .
Jak vypadá tvůj závodní plán na úvod sezóny?
Jak z výše napsaného plyna, sezóna už začala – pokud chci překonat rekordní počet závodů, mám co dělat… :-)
Vzkaz pro maminku: v televizi hlásili, že v Terrenganu vyhrál v triatlonu obě elitní kategorie manželský pár z České republiky :-) Není to pravda, mami… neboj, na svatbu bych tě pozvala… :-)