Od posledního rozhovoru se udála řada událostí. Měla jsi problém s kotníkem, jak ke zranění došlo a je vše již OK?
Ke zranění došlo vlastní nepozorností. Snažím se vždy absolvovat co nejvíce kilometrů „po měkkém“. Když jsem se tak jednou rozklusávala na kriketovém hřišti, ocitla jsem se záhy na zemi, ani nevím jak :(. Domů jsem už bohužel nedoběhla. Přestože je tomu již více než měsíc, bolest v kotníku při běhu stále přetrvává. Není to rozhodně nic příjemného, ale lepší se to každým dnem.

Jak sis užila první závody? Byl cítit kvalitní zimní trénink v teple?
V prvních závodech rozhodně nešlo o nějaké lámání rekordů, ale jen a jen pouze o zvládnutí  nových technických dovedností ve stresové situaci a zjištění, kde nás ještě pořád tlačí bota.
Samotné závody jsem si rozhodně užila a bylo velice příjemné sdílet radost s ostatními členy týmu, kterým se rovněž dařilo.  Ženská část týmu je nesmírně vyrovnaná a to ještě do závodů nenaskočila Lisa Norden, takže se máme i v budoucnu na co těšit.

Cítíš zlepšení v plavecké výkonnosti na volné vodě?
Určitě tam nějaké zlepšení, ale na co to bude stačit, si netroufám říci.

A ve zbylých disciplínách se cítíš rovněž skvěle?
Nemůžu říct skvěle, ale určitě jsem na tom nyní silově a technicky lépe ve všech disciplínách. Do důležitých závodů však zbývá ještě mnoho času a mě tak čeká ještě mnoho práce.

Začala jsi závodit poněkud dříve, myslíš, že tělo bude už z kraje sezóny rozzávoděné a předvedeš na úvod sezóny lepší výsledky?
Pokud se ohlédnu za svými výsledky z minulých sezón, musím konstatovat, že nejlepší výsledky jsem vesměs předvedla vždy na úvod sezóny. V letošním roce mi jde však spíše ustálení výkonnosti a stabilizaci výsledků v rámci celé sezóny.

Není již cítit v týmu ponorková nemoc? Jak vycházíš s ostatními svěřenci?
Ponorková nemoc rozhodně cítit není. Řekla bych, že právě naopak. Vzájemné vztahy jsou čím dál lepší. Nyní už o sobě víme více, takže víte, kdy koho nechat v klidu a raději se mu obloukem vyhnout, než se ho snažit citlivě povzbudit a vysloužit si tím poslaní do háje.

V polovině dubna máš v plánu první SP v Austrálii, jaké jsou tvé ambice? Budeš nervózní z prvního skutečného závodu v sezóně?
Ještě předtím absolvujeme na konci března SP  Mooloolaba, který bude nejlepší prověrkou před WCS Sydney. SP by měl o ambicích v nadcházejícím závodě WCS povědět více.

Kdy skončí tvůj pobyt v Austrálii? Budeš u klokanů i v létě?
Zpět do Evropy se přesouvám přímo z druhého závodu WCS v Soulu. Všichni protinožci se na léto přesouvají do Evropy, ani já nebudu výjimkou.

Uděláš radost diskutérům a prozradíš opět nějaký náročný trénink z každé disciplíny?
Nejhorší trénink jsem si tu doufám již vybrala. Ani tak co se náročnosti týče, ale podmínek, v nichž jsme museli daný trénink absolvovat.
Neděle 14.2.: cca 15°C a vytrvalý déšť nás nezastavily při vlastním mini triatlonu, kdy jsme absolvovali dvakrát cca 400m plavání – 5km kola a 2km běhu. Promrzlí na kost jsme si poté mohli užít zbytek „volného dne“ :). („That´s what makes us tough and we won´t be suprised during the wet condition in the real competion! - čili jak říkal Suvorov: „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti!“)






archív

Hodnocení: