Vodičková zářila na bezhákovém triatlonu v Thajsku
Nebyla :-). Je sice fakt, že šlo všechno zase jako "po másle" a běh jsem dokonce mohla jít s rezervou, ale tady se člověk mnohem víc zabaví.
Zábava začíná už při plavání - plave se jak v moři, kde číhají lehce pálivé medůzky, tak po krátkém suchém přeběhu i v sladkovodní laguně, která je zarostlá vodními travinami občas hladícími ruce i tělo, občas se namotávajícími na obličej apod... Což mě trochu vystíhovalo a díky čemuž jsem na konci plavání ztratila asi půl minuty z pracně vybudovaného náskoku, když jsem výlez z vody trefila až na potřetí :-).
Cyklistika je převážně na úzkých silničkách, prvních 10 km s několika nepřehlednými zatáčkami, pak s těžkými kopci a nebezpečnými sjezdy, v polodžugli a nakonec i kousek po dálnici. Jeden těžký, ale pestrý okruh, žádné dvakrát tam a zpět po rovině.
Běh je taky super - nejen asfalt, ale hodně i po golfovém hřišti a v "elephant park"...
Co trenér Hary? Užil si to podobně jako ty?
Užil si to náramně. Sjezdy na kole dokonce tak, že jako jediný z celého startovního pole dostal od rozhodčích penalizaci za příliš rychlou a nebezpečnou jízdu v úseku, kde je po několika vážných zraněních povinnost sjíždět maximálně rychlostí 20 km/h s oběma rukama na brzdách. Hary to tady má dost dobře najeté, díky čemuž si na stupnici časové penalizace 1-5 minut vykoledoval maximální možnou výši :-).
Nezměnila jsi ani po Phuketu názor na možnost absolvovat víc delších bezhákových závodů?
No, trochu jo :-). Hned na Phuketu jsem dostala nějaké hodně zajímavé nabídky, ale vzhledem k zájmům a povinnostem v krátkém mi Hary dohodl a dohaduje jen vybrané jednorázové akce na konci sezóny.
Jak se cítíš po návratu? Je to definitivní konec letošní sezóny?
Je. Letos po několika letech cítím, že si potřebuji trochu "orazit". Nejde jen o délku sezóny a počet závodů, ale přesun z 30-40°C do teplot pod bodem mrazu mě tentokrát docela sejmul. Takže se už pátý den flákám a čekám, až se vrátí chuť a síla do přípravy. Ale kdyby nic jiného, tak výčitky svědomí z vánočních žranic mě určitě vrátí k tréninku... :-)
Za tvé nepřítomnosti triatlonovou veřejností prošuměla diskuse o tvé "nejasné" neúčasti na ME v triatlonu. Máš potřebu se k tomu vyjádřit?
No, už jsem si fámy pana Adamce stihla přečíst... Obvykle na podobné nesmysly nereaguji, ale tady už to podle mne překročilo určitou míru a navíc do toho byli zataženi i další lidé. Takže: asi dva týdny před ME jsem začala mít problémy s bolestmi v nártu pravé nohy (pro chytrolíny: ne v období závodů, ale v období čistě tréninkového bloku před ME, na které jsem se měla přesouvat po vlastní ose přímo ze soustředění). Běhala jsem přes bolest, abych nepřišla o fazónu, ale bolest se stále zvyšovala, až jsem musela s pravdou ven a trenér mi v den odjezdu výpravy na ME a současně v den svazové tiskové konference "pro jistotu" domluvil vyšetření a rentgen u kvalitního ortopeda MUDr. Smetany v Liberci. Jeho verdikt, vynesený až po zmíněné tiskovce, byl neúprosný: start na ME může vzhledem k rozvíjející se únavové zlomenině způsobit vážné poškození zanártních kůstek s dlouhodobými následky. Problém jsem okamžitě telefonicky prodiskutovala s předsedou komise reprezentace Jelínkem, který mé rozhodnutím neriskovat ještě vážnější zdravotní poškození přijal. Obratem jsem poslala SMS zprávu koordinátorovi krátkého Seidlovi směřujícímu na ME a myslím i sekretáři Bauerovi (to už si nepamatuji přesně). Pokud někdo veřejně tvrdí, že buď předseda KRe nevěděl, co se mnou je nebo že dokonce na tiskovce lhal, nebo pokud má někdo s mým postupem v dané věci problém, je to podle mne jen jeho problém. Ode mne jen Čest práci, zejména kvalitní publicistice! :-)
Už máš představu, jak bude probíhat příprava na další sezónu?
Tak zhruba samozřejmě ano. Teď si ale ještě pár dnů budu užívat volno nebo volnější zátěže a pokusím se co nejrychleji přizpůsobit mrazivým teplotám. A pak s chutí do nabírání objemů... Tu chuť přeji i všem spřízněným triatlonovým duším! :-)
výsledky zde
Radka Vodičková na stupních vítězů s olympijským vítězem Janem Frodenem