Poslední hodiny před cestou napříč Austrálií
Abych se přiznal tak na vše času měl jsem dosti, ale jak jest zvykem u mě tak vše probíhá na poslední chvíli. Takže počáteční a zároveň finální přípravy začaly 8 dní před odjezdem. Původní plán byl si na tento počin koupit nějaký cestovní kolo kam s klidem umístím kvalitní a objemný nosiče. Nicméně nemilým zjištěním bylo, že po roce tvoření si pracovních mozolů a ohnutých zad to ani na to blbý kolo nestačí, takže ortel byl jasný a já jsem musel zvolit své závodní kolo, kam se velice ztěžka, jak jistě všichni víte,umísťují nosiče. Včera se mi podařilo sehnat nosič,který se dá připevnit pouze na sedlovku, ale má jen omezenou nosnost a to 8kg. Co se týče přípravy fyzické, tak té nedávám nijaký velký význam, prostě si trénuji to svoje, ono to nějak dopadne. Stejně člověk může mít natrénováno neuvěřitelný kvanta kilometrů a pak ho prostě a jednoduše v krizový situaci zradí zrádný orgán sídlící v dutině lební a to je pak konečná a nejede se nikam.
Cítíš již svrbění nohou nebo prstů?
No tak abych byl zcela upřímný, tak svrbění cítím, ale ne nohou ani prstů nýbrž svrbění mého anusu. Jako by cítil blížící se nebezpečí a hrozbu každodenního posezení na nevelkém a neměkkém sedle, ve vedru či mokru a všichni víme jak to pak chodí. Takže se urputně brání už teď Nicméně se hluboce omlouvám těm, kteří uzmou tuto odpověď za nechutnou či vulgární, ale realita je taková a otázka byla již položena.
Jak bude vypadat tvé materiální vybavení? Co vše s sebou povezeš?
U této odpovědi opět dostávám velký respekt z toho co nastane. Jelikož má brašní kapacita jest velmi omezena, tak to bude velice skromný výlet. Nicméně zde jest seznam mého vybavení: Bivakovací vak, spacáček, náhradní dres a kraťasy, dvoje ponožky, termo triko, návleky, cyklo pláštěnku, dvě flašky, camelback na 3l, mapu, Ipod, mobil, opalovací krém, základní náhradní díly a nářadí, něco na první pomoc, náhradní baterie do světla, nabíječku na foťák, foťák, kartáček na zuby, pasta.........toť zdá se býti vše. V tomto výčtu může zdáti se to mnoho být, ale věřte že neni, kord na přejezd tisícikilometrový pouště Nullarbor plain je to jen tak tak. Ale nejsem z cukru
Zatěžkávací zkouška
Budeš spát pod širákem nebo v hotelích?
Budu spát v těch nejluxusnějších hotelích na světě, který si ani ten největší boháč na světě neumí a ani nechce představit. Pokoj se skládá z neviditelných stěn, strop je vymalován hvězdnou oblohou, postel komfortní a tvrdá z kamenů a trávy, klimatizace nepřetržitá, hosti jako hadi a pavouci jsou častými spoluležníky. Cena se šplhá do závratných výšek, minimálně to bude stát tak 150km denně. Za takovýto hotel jsem velice rád a neměnil bych.
Máš už vymyšlenou detailní cestu? Bude ti pomáhat mapa či GPS?
Trasu jsem si nechal párkrát "vygůglovat" na internetu, takže zhruba tuším, ale přesně kudy to asi budu řešit až dle momentálně mentální situace a rychlosti mého přesunu. Ono stejně moc možností není, páč jen jedna cestě (Eerie highway) spojuje Jižní a Západní Austrálii, mimochodem to je zrovna obávaná a fascinující cesta přes Nullarbor plain, což je jedna z nejrovnějších silnic na světě. Je zde 147km úsek kdy neuhne ze směru ani o centimetr. Netřeba dodávat že Nullarbor znamená v aboriginském jazyce "bez stromů", jen placka, placka a placka kam se podíváš a nic kolem. Jako navigaci budu používat mapu,kterou si musím ještě zakoupit a intuici na kterou spoléhám ponejvíce.
Z čeho máš největší strach?
Největší strach mam, jak jsem již zmiňoval výše, o mé pozadí a dále o tzv. road trainy. Road trains jsou náklaďáky, který můžou mít až 4 přívěsy a 50m, který jezděj velký vzdálenosti právě přes outback. Jsou vyhlášený tim, že je nic nezastaví a ono to ani moc nejde. Když si to takovej "náklaďáček" valí 120km/h tak se nezabývá nějakym uhýbaním či přibržďováním před cyklistou a následná tlaková vlna bez problémů shodí kohokoliv. Nejlepší obranou je dostatečně v předstihu seskočit z kola, zalehnout do škarpy vedle silnice a čekat až ten ďábelská mašina projede.
Kdy je start první "etapy" a kdy máš naplánovaný finiš?
Start první etapy je 13.března v pátek v 7am Sydneyského času a finiš musí být před 14.dubnem, poniváč o tomto datumu odlétám zpět do své rodné hroudy. Nicméně nyní, po dokončení tohoto intervjů, mám pocit, že možná až příliš vážně byl veden tento a ani jeden rým zde se neobjevil, tudíž bych zakončil takto:
Ženy, děvčata, holky a slečny,
vy co býváte chlapcům nebezpečny.
Muži, hoši, chlapci a kluci,
vy co třímáte v rukou revoluci.
Palce držte čas od času,
a já až dokončím svou trasu,
tak po každym českym triatlonu
vyhneme se pozávodním shonu
a zasednem za dřevěné lavice
pivem prolijem si palice
na ionťáky sere bílej tesák, že?
Ten Vám stejně nepomůže.
My proberem vše jak za časů Hanče a Vrbaty
vynecháme ty jimž nesaháme ani po paty.
Tož see you later
aligator
After while
crocodile.
Howgh
Přidat komentář
Zpět