Jak jsi se cítila před startem? Věděla jsi, že dnes to bude tvůj den?
Naštěstí to nebyl můj první letošní start. Jela jsem dva silně obsazené duatlony ve Španělsku, a to mi hodně pomohlo. Jinak bych určitě měla pěknou trému… První závod sezony a zárověň ten nejdůležitější, to by bylo peklo. Takhle jsem celý týden před závodem byla spíš nervozní, že nějak málo trénuju… Už jednou jsem někde říkala, že nemám ráda vylaďování.. :-)

Na plavání jsi předvedla fantastický výkon? Čím to, měla jsi štěstí nebo výkonnostně už patříš do absolutní špičky?
No, ráda bych napsala, že už patřím do absolutní špičky, ale to si nemyslím… každý závod je jiný, navíc se plavalo v neoprenu, což pro mě určitě byla výhoda. Hodně taky záleží, do jaké bitky se člověk ve vodě dostane… Já se jim snažím obloukem vyhýbat – nechci se zdržovat… :-)
Až takhle z vody polezu víckrát, můžu se považovat za plavkyni… Ale je fajn, že i vloni jsem takhle dobře vyplavala v Salfordu a v Holtenu, takže se ty dobré plavecké výkony začínají množit :-).

Co se odehrávalo na kole?
Kolo bylo díky průjezdům halou a typické kluzké „Portugalské dlažbě“ (architektonický pojem) náročnější spíše technicky než fyzicky. Takže moje taktika byla se držet vpředu co nejblíže Vanessy :-), aby se balík neroztrhal a mě pak neujel... Vzadu se taky prý více padalo…

..a jak by jsi okomentovala svůj výkon na běhu?
Můj běžecký výkon začal ve druhém depu, které jsem zvládla ze všech závodnic nejrychleji :-) ! Dříve jsem bojovala spíš s tím, aby moje depo nebylo nejpomalejší… Trenér se mi vždycky smál, jak jsem nešikovná :-). Běželo se mi hodně dobře, jen jsem se bála, kdy mě začnou válcovat hvězdy. Ale když se nic neměnilo ani ve třetím ze čtyř okruhů, začala jsem věřit, že si udržím 7. místo (já už byla spokojená :-) ). Jenže jak tak se spokojeným šklebem míjím trenéra, tak ten mě vyřval, že mám ještě docvaknout šestou Dollinger, která podle něj nevypadala nejčerstvěji… A vyšlo to… :-)

Měl jsi v závodě na víc? Nebo jsi šla vážně na krev?
Hodně závodů jezdím pouze tréninkově, zadrženě… Ale kdybych ME nejela na 100%, byla bych asi pitomá… :-) Navíc když jsem se pohybovala tak vpředu!!! To se jde „na krev“ naprosto bez problémů!

Jaké byly tvé první myšlenky v cíli? Neměla jsi strach, že se brzy probudíš z krásného snu a půjdeš teprve na start :-)?
Když má člověk strach, jestli to není pouze sen, má se štípnout, aby cítil bolest… Já se štípat nemusela, bolest jsem v cíli docela cítila… :-)

Kdy vyhraje Radka Vodičková ME?
To neví ani kartářka… :-)




archív


ME 2007