Letos jsi v poháru opět postoupil výše, na celkové čtvrté místo. Jsi  spokojený, nebo si chtěl výše?

Spokojen samozřejmě jsem, před sezónou jsem v koutku duše snil o první pětce, to se nakonec povedlo. Na to jaké jsem měl v sezóně výkyvy se mi nakonec podařilo na důležité podniky docela slusně připravit a bylo z toho zmíněné čtvrté místo, což je mé maximum. Výše jsem i chvíli pomýšlel, musel bych ale letošní objev Davida Procházku na MČR porazit o dvě místa, to se mi ale nepovedlo, David byl v našich dvou vzájemných měřeních lepší a po zásluze bronzový v ČP.

Dařilo se ti na Moraviamanu, ale ne na Lipně, proč?

Tak výsledek byl lepší při Moraviamanu, výkon ale na Lipně. Jednak v Otrokovicích nebyla taková konkurence, jednak jsem před ním na přelomu května a června měl vinou zranění třítýdenní běžecký výpadek. Nakonec to vyšlo a bylo z toho v rámci ČP aspoň 3. místo. Na MČR na Lipně jsem vyladil dobře, po kole ještě vybíhal třetí těsně před Lukášem Vrobelem a na běhu předvedl svůj lepší standard (3:37). Tedy žádná sláva... Díky příznivému počasí pro běh ale nečekaně velmi dobře běželo rovněž nečekaně hodně lidí. Troufám si tvrdit, že další příčinou mohly být i malé rozestupy po cyklistice vinou zkráceného plavání na 2,9 km místo 3,8 km.

Jaké máš cíle od další sezóny?

Cíle do další sezóny jsou hlavně udržení dosavadní výkonnosti a udržení podobných příček v ČP jako doposud. Za to budu opravdu rád. Na nějaké zlepšování už asi nebude čas. Je ho totiž díky práci čím dál tím méně. Triatlon je holt pouze koníček ve volném čase a tak když to nepůjde, nedá se nic dělat. Neživí mě Ale konkrétně, v plánu mám opět ČP a v srpnu pojedu s železňáky, olomouckými Martinem Minaříkem a Honzou Vodičkou a litovelským Dušanem Kyjankou poměřit síly na IM UK, první kvalifikací v životě. No a v říjnu, kdo ví ...)

Dlouhodobě tě provázely problémy s achilovkami, jednu dobu už jsi si domlouval  operaci u Kanii, jak to s nimi vypadá nyní?

Domlouval a po prohlídce byl ihned objednán. Od roku 1995 co dělám duatlon, pak triatlon jsem si achilovkami dlouhodobě užíval již třikrát, naposledy to začalo v sobotu ráno pár hodin před Pilmanem v roce 2004. Po závodě už to bylo podstatně horší a táhlo se to až do jara 2006. Běhat jsem ale nepřestal a už jsem z toho, jako spousta lidí, byl zoufalý a otrávený až jsem se rozhodl pro operaci rovněž u Mudr. Kanii v Ivančicích. Ten mě v únoru rovnou objednal na 13.3.2006. Jakmile ale začalo po tehdejší kruté nonstop zimě konečně tát a oteplovat se, bolesti najednou ustupovaly až nakonec úplně vymizely. Pomohly tomu určitě i ortopedické vložky na míru Formthotics - při běhu. Příčinou problémů jsou určitě extra ploché nohy, které vlastním a 85 kg "neběžecká" hmotnost. Myslím si, že kdo podobnými bolestmi trpí, neměl by přestat úplně běhat, achilovka se neprokrvuje, ztuhne a je to pak jěště horší.Je to ale jen můj názor a zkušenost. Všechno se rozběhá..

Kde vidíš svoje rezervy a chystáš nějaké změny, abys je odstranil?

Rezervy jsou ve všech třech disciplínách, ale už na ně není čas se jim věnovat. Největší jsou ale v běhu, takže přes zimu bych se chtěl zaměřit na něj. To znamená navýšit kvantitu, v mém případě už ne kvalitu. To vím. Před dlouhým triatlonem (rok 2002) jsem běhával rychleji, trenink byl samozřejmě jiný, více do intenzity, úseků, ale ta doba je již pryč, při dlouhém se člověk rychle zpomalí. Plavání mi stačí 200 km za rok, pořád se zlepšuji, s cyklistikou jsem spokojen.

Vím o tobě, že se neženeš zatím, aby ses dostal na Havaj, závod série IM jsi ještě žádný nejel. Hodláš to v budoucnu změnit?

Jak už jsem řekl výše, pojedeme v srpnu s partou místních železných borců do Anglie na IM. Těšíme se všichni moc. Bude to pro nás velká neznámá, něco nového, výzva. A fajn dovolená zároveň Závodů u nás bylo dost, je čas vyjet ven. Sám jsem na to zvědavý, hlavně na ten rozdíl v taktickém pojetí závodu u nás a na kvalifikaci. Dosud jsem se za ní nehrnul a musím přiznat, že kdybych tam měl jet sám, nehrnul bych se ani příští rok. Pravda je, že rychlý čas člověk na našich tratích moc nezajede, venku v 1500 hlavém davu je to snadnější než při 100 lidech na domácích závodech. V blízké budoucnosti pojedu ještě do Rothu.

Ironman je časově náročný, profík nejsi a tak by mě (a čtenáře určitě také)  zajímalo, jak stíháš skloubit trénink s prací a kolik ti zabere tydně času (v  přípravném období)?

Kolik hodin mi zabere trénink nevím, počítám odtrénované km. S tréninkem při práci je to tak, že pokud se ráno kousnu, jdu před prací 1-3 x týdně plavat, po práci se 1-2 x týdně projedu do 50 km na kole (od jara do podzimu), 2 x týdně proběhnu 6-20 km. Vše natahuju o víkendech, kdy není výjimkou objem v sobotu 15 km běhu dopoledne, 130 km odpoledne a druhý den v neděli 25 km běhu a 80 km kolo.V opačném případě se zúčastňuji velmi často sprinttriatlonů v okolí. Trénuji na novou sezonu vždy od 1.11. nejdříve úplně pozvolna, v prosinci přidám, hlavně o Vánocích, dostanu se jakž takž do kondice, následuje hlavní příprava.Leden, únor, březen, duben se snažím co nejvíce naběhat, tj. max 70-80 km za týden. Kdysi jsem zvládl hodně přes 100km. Na jaře přespoláky pro kvalitu, od května do půlky září jsou závody. Po té lehce dle chuti a od listopadu znova. A tak pořád dokola. Když mám dovolenou či je nějaký svátek, maximální dávky, které stihnu jsou 8-400-80, průměrně je to ale 6-250-40. Jsem zastáncem pravidelného celoročního tréninku s posezónní pauzou v říjnu, než zničení se na jednorázových týdenních akcích typu soustředění, které proto neabsolvuji. Letos  jsem za celý rok zvládl 200km plavání - 9000 km kolo - 2000 km běhu, což je můj průměr, ale méně než loni. Sám jsem zvědav, kolik to bude příští rok...