Každý kdo dorazil do centra dění závodu, okamžitě pochopil, že to nebude snadný závod. Citelné ochlazení, občasné přeháňky a profil trati dávali znát, že do cíle se dostanou jen ti dobře trénovaní a odolní jedinci.

Pár minut před ranním startem na břehu Lipna sledovali zájemci o celodenní trápení jak pořadatelé rozmísťují bojky. Vzhledem k tomu, že na to vyrazili na loďce s ručním pohonem, za kterou bojky proti slušným vlnám táhli, asi si pěkně mákli. Jak se za pár minut ukázalo, bojky se stejně rozhodly určit svou polohu a především zadní pravá pěkně driftovala zpět.  Když jsem po prvním okruhu ze tří zaslechl čas patnáct minut, myslel jsem si, že slyším špatně. No nebylo tomu tak, dle cílového času třičtvrtě hodiny bylo evidentní, že jsme plavali tak tři kilometry. Nejrychlejšímu Tomáši Petrovi na jejich zdolání stačilo necelých osmatřicet minut.
 Již při výběhu do depa jsem sledoval, že lehce mrholí a toto počasí nás pak doprovázelo téměř celý den (sluníčko vysvitlo asi na 30“ J).

První polovina šedesátikilometrového okruhu dávala vzpomenout na dlouhou verzi krumlovského duatlonu, kterou jsem kdysi jel. Osobně mi seděla, dala se jet v tempu a ukazovala krásné šumavské scenerie. Zato druhá po dlouhém sjezdu k Českému Krumlovu už byla náročnější. Prudší kopce, místy hrubší povrch, kostky prostě dřina. Celkové převýšení tak na české poměry přesáhlo nezvykle 2000m. Ani Petr Vabroušek nedal pod pět hodin. Třetí okruh tak u některých závodníků probíhal stylem hlavně dojet. Prvenství po cyklistické části si i přes defekt držel Tomáš Petr, kterého následoval Petr Vabroušek. Další z favoritů Lukáš Vrobel již dost ztrácel.

Běžecká část podél břehu přehrady nevypadala před startem náročně. Překvapením pak byl přeběh části, kterou jsem soukromě nazval velbloudí hrby. Přibližně kilometr dlouhá krosová vložka rozbila stereotyp a z rychlé, snadné a fádní trati udělala více náročnou. Po ní již následoval přeběh hráze, čtyři kilometry do mírného stoupání na obrátku. Občerstvovaček bylo dost a bežet se dalo opravdu svižně, což dokazují dosažené rychlé časy.

Na čelo se brzo dostal Petr Vabroušek a dal tak zapomenout na dohadům, jak se mu podaří zajet dva ironmany po sobě. Za ním si držel druhou pozici Tomáš Petr. Třetí Lukáš Vrobel brzo utekl Robertovi Fojtovi, který se začal pomalu propadat první desítkou, aby v ní nakonec
nezůstal. Překvapením pro všechny se stal skvělý maratonec Petr Novák, který měl dobré první dvě discipliny, po kterých dokázal předvést výborný běh, díky kterému se dostal na čtvrté místo. Že by se nám rodila nová ironmanská hvězda?
 V cíli se objevil jako první staronový král Petr Vabroušek, který dokázal zaběhnout maraton pod tři hodiny. Jako jediný by se pravděpodobně při správné délce plavání dostal pod devět hodin, což při náročnosti trati ukazuje jeho dobrou formu na začátku druhé části letošní sezony. Druhé a třetí místo si pak odnesli Tomáš Petr a Lukáš Vrobel.

Závod žen byl nerovným soubojem Gábiny Loskotové a Šárky Kolbové. Gábina je ve vodě čím dál lepší (kde jsou ty časy když jsem jí ve vodě porážel) a z vody vylézala na výborném šestém místě. Kolo pak absolvovala spíše na ujetí, než s cílem zajet skvělý čas a vzhledem k tomu, že se na něm Šárka pěkně vytrápila, měla ve druhém depu náskok více než hodiny a půl. Běh tak absolvovala v tréninkovém tempu a po zásluze vyhrála. Šárka dorazila do cíle přibližně za dvě hodiny po Gábině. 


Vabroušek, Daňek


Petr Pasev


Loskotová Gábina , ilustrační foto