S triatlonem udržuje velmi kamarádský vztah
Minulý rozhovor naleznete zde
Připomeneš jaký je tvůj vztah k triatlonu, co pro tebe tento sport znamená a co ti přináší?
S triatlonem spolu udržujeme i nadále velice kamarádský vztah. :o) Závoděním se víc než jen bavím a je pro mě odreagováním od práce a od všech případných starostí :-) Takže konec mojí ,,hvězdný´´ kariéry je v nedohlednu. Zrovna včera jsme se s Ondrou Matějíčkem dohadovali, kdo z nás vyhraje ve veteránech titul jako první :o))
Kde se vzala myšlenka okusit závod Doksymana 1,9-90-21?
Ta myšlenka tu byla už dost dlouho, ale nebyla kuráž se na start postavit. Po triatlonu v Táboře jsme odjeli (pár Brňáků, Pražáků a Jablonečáků) na takový naše malý soustředění na Mácháč do (hodně lidem již velmi známého) kempu Preciosa. Tam jsem se o Doksymanovi dozvěděl a řekl jsem si, že to konečně zkusim… :o)
Cítil si respekt před závodem?
Respekt jsem určitě měl. Věděl jsem, že to nebude sranda, a že na trati asi chvíli skejsnu :o)) Potom, co jsem absolvoval tento závod,si ještě mnohem více vážím těch, kteří dělají dlouhý triatlon na vrcholové úrovni.
Jak se pro tebe závod vyvíjel a jaké byly tvé pocity při premiéře?
Při plavání byly moje pocity kupodivu dobrý. Ve vodě jsem se zdržel cca 30 minut a bylo z toho průběžně 10. místo, o kterým bych si mohl na kratších tratích nechat jen zdát :-). Cyklistická část byla kvůli počasí dost náročná. Zima, déšť a vítr člověku na výkonu moc nepřidají. Na 40 km mě začaly chytat křeče a prošel jsem si pořádnou krizí. Nakonec jsem byl s časem pod tři hodiny docela spokojen… Byl jsem promrzlý na kost. V depu jsem se asi minutu zdržel rozepínáním helmy :o) a na běh jsem vyrazil jako 26. v pořadí. Teprve potom ale přišla ta pravá zábava… :o) Na běhu už to byla jedna velká krize. Do cíle jsem se doplazil v čase 1:58 a za celkový čas 5:26:22 bylo 30. místo se kterým jsem spokojen…
A druhý den, když jsi vstával z postele?
Počítal jsem s tím, že z ní asi nebudu moct vylézt, ale byl jsem příjemně překvapen… :o) Cítil jsem se unaven, spal do jedné odpoledne, ale pak jsem z postele vyskočil a byl jak rybička… Asi jsem se flákal, jináč si to vysvětlit neumím :o)
Líbí se ti delší tratě nebo raději kratší?
To je těžký… Obojí má něco do sebe. Já mám rád triatlon jako takový,ať už je to sprint, olympijský, nebo dlouhej… Jen nesmí být profil tratě jako v Táboře :o) Hlavně že se tam všichni sejdeme a pak se zase ve zdraví rozloučíme.
Určitě máš chuť po Doksymanovi pokořit Ironman, kdy se tak stane?
Možná se o to pokusím příští rok. To pak ale o tom trénování nesmí člověk jen mluvit a čas od času taky někam vyjet nebo vyběhnout… :o))
předzávodní euforie s bráchou, DoksyMan 2008
v akci
po závodě