Těším se, až nebudu odhánět formu a prodám ji na závodech, říká Jan Čelůstka
Pojďme nejdřív trochu rekapitulovat. Jak hodnotíš své výsledky v loňské sezoně? V rámci tuzemského poháru Czechtriseries jsi zvítězil v celkovém bodování před Frantou Kubínkem..
Rok 2017 byl úspěšný tak na 50%. Když jsem se rozhodl, že zůstanu u OH triatlonu, tak jsem si řekl, že to musím posunout. Jezdit další čtyři roky stejně, mě nijak nemotivuje. Proto jsem zkoušel v tréninku pár nových věcí. Něco vyšlo, něco byla u mě slepá cesta. Zklamaný jsem tak z výsledků v první půlce sezóny, které padly za oběť experimentům. Druhá část byla lepší a z toho se musím odrazit do 2018.
Které zážitky ze závodů se ti nejvíc vryly?
Byl jsem třeba na Floridě, kam jsem letěl kvůli triatlonu na OH distancích a nakonec jel sprint duatlon, MS v triatlonu (spíše v kryathlonu) v Rotterdamu nebo na okruhu F1 v Abu Dhabí, kde jsem ovšem byl spíš za želvu..Žádná velká exotika. Konec sezóny tradičně na asijských SP.
Díky triatlonu máš možnost navštívit zajímavé destinace. Který závod tě vloni nejvíc zaujal a čím?
Pokud je otázka na rok 2017, tak okruh F1 v Abu Dhabí. V televizi ty formule vypadají, že jezdí po úplné rovině, ale na kole to jsou kopce jak krá.. Na první závod v sezóně to byla pěkná poprava.
Se slovenskou reprezentantkou Romanou Gajdošovou tvoříte známý triatlonový pár. V několika závodech s konkurencí světové úrovně zajela velmi kvalitní umístění a mezi ženami v domácím poháru dominovala. Co říkáš na její loňské výsledky?
Pro mě to nebylo žádné extra překvapení. Viděl jsem, jak se lepší v tréninku, kolik tomu dává úsilí a energie a výsledky tak přijít musely. Byla jen otázka kdy.
Jak dlouho se věnuješ profi triatlonu?
Záleží, co je bráno jako profi triatlon. Triatlon dělám 13 let, z toho 9 let mě to živí a cca 6 let mám profesionální přístup.
Blíží se konec přípravné „zimní“ fáze a na dveře klepou první závody Světové série. Jak vypadá tvůj současný trénink? Jak se cítíš?
V lednu jsem byl tři týdny na Lanzarote s atlety. Momentálně jsem s reprezentací 14 dní na Gran Canarii. V březnu pojedeme ještě jednou a součástí už bude i první závod Evropského poháru. Zatím je vše hlavně o objemu a pomalu přidávám silové věci. Formu zatím úspěšné odháním právě objemem, má ještě dost času.
Co máš v úvodu svého závodního kalendáře 2018?
Jak už jsem psal, začnu EP na Gran Canarii a cestou domů EP v Portugalsku. Na konci dubna se rozzávodit na supersprintu v Bratislavě a první velký závod WTS v Japonsku.
Kde budeš mít závodní vrchol, kam budeš směřovat vrcholnou formu?
Jednoznačně SP v Karlových Varech, kde se chci dostat do první osmičky.
Tvůj reprezentační kolega Přemysl Švarc úspěšně přesedlal na halfironmanskou distanci. I ty jsi to vloni zvažoval. Jak to letos bude?
To se rozhodne až v průběhu sezóny. Je to otázka výsledků a taky materiálu, kde mám nějaké povinnosti.
Na co se nejvíc těšíš?
Až nebudu muset odhánět formu a prodám ji na závodech..Taky finále WTS v Austrálii bude určitě větší zážitek než „pořadatelský hnoják“ v zamrzlém Rotterdamu.