Triatlon dává mému životu smysl, říká Pavel Wohl

Jak jsi spokojen s letošní sezonou? 

Letošní sezónu celkově hodnotím pozitivně. Dosáhl jsem všeho, čeho jsem letos dosáhnout chtěl. Umístil jsem se v první desítce na MČR ve sprintu v Táboře a posunul jsem komplexně svou výkonnost dopředu.  

Které závody jsi absolvoval? Kde se ti dařilo, kde byly rezervy? 

Letos jsem se zaměřoval na Český pohár, a to jak v triatlonu, tak také v aquatlonu. Aquatlonové závody dle mého hodnocení byly velmi slabé, plavání vcelku ušlo, ale ani na jednom závodě jsem nepodal běžecký výkon, který by odpovídal výkonnosti, kterou jsem aktuálně měl. V triatlonové sezóně postupovala má výkonnost od začátku do konce progresivně. Nejlepší formu jsem měl tudíž v srpnu a v září. Jako nejcennější letošní výsledek hodnotím 10. absolutní místo z MČR ve sprint triatlonu v Táboře a za slušný výsledek považuji i 11. místo z triatlonu v Karlových Varech (hodnotím zde závody, na kterých byla největší konkurence). Mezi nejméně hodnotné výsledky potom řadím závody v chladném počasí - ČP v Hamru a v Sokolově. 

Co považuješ za svůj dosavadní největší úspěch?    

To nemohu jednoznačně říct. Dosáhl jsem několika úspěchů, za které jsem rád, ale v tuto chvíli nemohu tvrdit, že by byl nějaký hodnotnější, než jiné. 

Co tě přivedlo k triatlonu? 

S triatlonem jsem začal teprve vloni, kdy jsem se zúčastnil svého prvního závodu v Mělníku. Avšak myšlenku, kdy jsem se rozhodl, že se dám na triatlon, datuji na září 2015, kde se mi překvapivě bez jakéhokoli tréninku povedlo pár běžeckých závodů. 

Ze kterých sportů jsi vyšel? 

Již od dětství jsem aktivně sportoval. Jako hyperaktivní jsem byl k nezastavení, a tak bylo pouze na logické úvaze rodičů, že cesta za vybitím přebytečné energie vede právě přes sport. Věnoval jsem se celé škále sportů, přičemž mi nejvíce šly ty s cyklickou lokomocí. Od mala jsem plaval v různých plaveckých školičkách a školách, poté jsem se dal na vrcholový tenis a v období "puberty" jsem se dal na ploutvové plavání (samostatné plavecké odvětví) pod vedením manželů Skružných, ve kterém jsem se velmi rychle dostal mezi špičku. Ovšem za samotnou myšlenkou začátku s triatlonem stojí bývalý trenér reprezentace v ploutvovém plavání a odborník na plavecký trénink, Petr Smolík. Zmínil bych se o triatlonové legendě - Honzovi Strangmüllerovi, který se věnoval velmi úspěšně plavání s ploutvemi, ještě než se dal na triatlon. To byl asi ten klíčový impulz a motivace, že by triatlon pro mě mohl mít perspektivu. V neposlední řadě se jedná i o olympijský sport, který je brán velmi vážně a je všeobecně uznáván. 

Popsal bys tvoje tréninkové podmínky? Trénuješ spíš sám, nebo ve skupině? Máš trenérské vedení? 

Prvně bych začal klubem. Závodím za EasyGoRun team, jehož základna je v Praze. Mými teamovými kolegy jsou např. Tomáš Mika, Tomáš Martínek, Vašek Kyral či Petr Löffelman. V zimě fungovaly společné tréninky alespoň v bazénu, ale od jara měl každý v plánu jiné závody apod. a tak jsme často plavali individuálně. Tréninky ve skupině jsou jednoznačně efektivnější! Snažím se co nejvíc propojovat tréninky s ostatními, ale časově to bývá složité. Aktuálně disponuji zázemím v SC Radotín, kde mohu neomezeně navštěvovat dráhu. Je zde ideální možnost cyklistických tras, stejně tak jsou zde vhodné podmínky na běh podél Berounky. Plavecké tréninky absolvuji skoro každé ráno v Aquacentru Šutka. Co se týče trenérského vedení, věřím, že kvalitní vedení je základem efektivního progresu. Mým osobním trenérem je Jaroslav Formánek, ovšem nemohu opomenout ani další trenéry, kteří se současně podílí, či se podíleli na mém progresu, např. Headcoach EasyGoRun teamu Tomáš Burdych, Lenka Fanturová, Josef Horčic, či již zmiňovaný plavecký konzultant Petr Smolík. Na mém plaveckém rozvoji se výrazně v současné době podílí Dana Cimrtová, která zastává funkci trenérky na plaveckých blocích. Tito lidé stojí podstatnou částí za mým zlepšováním!  

Pro triatlonisty už letošní sezona skončila a začíná přípravné zimní období. Jak jej budeš koncipovat? Na čem budeš pracovat?  

Mou celoroční přípravu vede trenér. Předpokládám, že absolvuji všechny tréninkové fáze a cykly. Rezervy vidím snad úplně ve všem. Kamenem úrazu je u mě myšlení, tedy méně uvažovat a více se soustředit na samotnou přípravu. Někdy mám tendence se přetrénovávat, proto se snažím více poslouchat vlastní tělo a také věnovat podstatný čas aktivnímu odpočinku. U mě jsou největší rezervy ve flexibilitě; protažení a uvolnění záběru ve vodě, uvolnění HK a zad na kole, totéž na běhu. Dále se budu soustředit na správné dýchání a čas věnuji i ideomotorickému tréninku. Podstatnou část budu proto věnovat cvičením na zdokonalení tělesného projevu při daném pohybu.   

Máš triatlonový vzor a sen?

Mým vzorem jsou lidé, kteří dosáhli svého cíle i přes nepřízeň osudu. Lidé, co se i z mnohem horších podmínek dostali na vrchol. Máme k životu vše, co potřebujeme, jediným limitem je naše pohodlnost a naše hlava! O mých triatlonových cílech a snech v tuto chvíli neuvažuji konkrétně. Vždy si dávám postupné cíle. Mým snem je u triatlonu vydržet co nejdéle to půjde, protože cítím, že triatlon dává mému životu smysl a naplňuje mé ambice ve všech směrech.