Letošní závody? Uvidíme, zdraví je přednější, říká po pádu Tereza Zimovjanová

27.03.2017 -
Bývalá plavkyně Tereza Zimovjanová vlétla do triatlonových závodů ve velkém stylu. Vloni na sebe upozornila triumfem mezi dospělými na ČP v Táboře a neztratila se ani v mezinárodní konkurenci. Odjela studovat do Ameriky, kde má dobré podmínky k tréninku. V únoru měla nepříjemný pád z kola a stále není zdravotně úplně v pořádku. Více v rozhovoru

Minulou sezonu jsi vlétla mezi dospělou kategorii úspěchy na několika závodech. Jako bývalé plavkyni se ti dařilo na aquatlonových závodech. S čím budeš mít spojenou sezonu 2016? 

Minulá triatlonová sezóna se mi dost vydařila. Vyhrála jsem mistrovství ČR ve sprinttriatlonu mezi dospělými v Táboře, z čehož jsem měla asi největší radost, zvítězila jsem v celkovém hodnocení Českého poháru v aquatlonu, na Mistrovství Evropy v aquatlonu ve francouzském Chateauroux jsem vyhrála kategorii do 23 let, a v triatlonu na univerziádě ve švýcarském Nyonu jsem skončila desátá v docela slušné konkurenci, jen dvě místa za Péťou Kuříkovou. To byly takové moje nejpovedenější závody, ještě možná třinácté místo z triatlonového ME do 23 let v bulharském Burgasu. 

Byly závody, kde to vyloženě nevyšlo podle tvých představ? 

Pár jich bylo. Měla jsem nějaké rezervy v počítání, když jsem na svém prvním Světovém poháru v maďarském Tiszaujvároši na běhu zamířila do cíle už po dvou okruzích, i když se měly běžet tři, a pak jsem se trochu ztratila při plavání na mistrovství světa do 23 let v mexickém Cozumelu, čímž jsem si v podstatě odstřelila možnost na lepší výsledek. Holt některé závody mi tak nevyšly, ale celkově mě minulá sezóna docela "nakopla", abych u triatlonu zůstala a zase se posunula dál. Je super, když vidíte ve svém tréninku a závodění progres, pak se trénuje na další sezónu mnohem snadněji.

 

V rámci studijního pobytu ses přestěhovala do Států, kde i trénuješ. Jak to vypadá? 

Minulou zimu mě napadlo zkusit se přihlásit na nějakou univerzitu v USA, poněvadž mám ráda angličtinu a lákalo mě zkusit žít a studovat v jiné zemi. Po docela dost dlouhém vyřizování s přihláškami, stipendiem, a vízy jsem se nakonec sbalila a na konci srpna odletěla do města Charlotte v Severní Karolíně. Ve škole je jeden z nejlepších triatlonových univerzitních týmů ve Státech, takže triatlon byl jeden z důvodů, proč jsem zamířila zrovna sem. Žije se mi tu docela dobře, hodně se učím, začala jsem tu pracovat v kavárně, lidé tu jsou hrozně milí, je tu mnohem tepleji než v ČR a nikdy neprší, takže si to docela užívám. Jen bylo docela těžké zvyknout si na jinou mentalitu lidí a taky tu být opravdu sama za sebe, bez pomoci rodiny či přátel; najednou si opravdu musím úplně cokoliv zařídit sama.  

Popsala bys současné podmínky na trénink? Dá se to srovnat s těmi, které jsi měla v ČR? 

Na jednu stranu super, na druhou moc ne. Bazén mám tři minuty pěšky z koleje, a náš plavecký trenér je skvělý, takže plavání se tu trénuje super. S kolem a během to je trochu horší, přeci jen bydlíme v docela velkém městě, a navíc blízko centra, takže tu v blízkosti školy nenajdu nějaký les či větší park na běhání, což mi dost chybí. Na kole se dá jezdit celkem v pohodě, jen tu jezdí opravdu hrozně moc aut a všude jsou semafory. Když ale jedete na delší vyjížďku, dostanete se pryč z města a doprava i semafory pomalu vymizí. 


Na Tvém FB proběhla informace, že jsi měla pád na kole. Co se stalo a už je vše v pořádku? 

Na začátku února jsem měla jít na běžecké závody na dráze, ale odpoledne jsem se šla ještě projet na kole. Jedu po hlavní silnici, nějaké auto jí chce přejet a tak čekám, že zastaví, nicméně, paní v autě si mě nevšimla a nabourala do mě. Odletěla jsem na zem, kolo mělo naprasklý rám, plus jsem si odnesla zlomený malíček a po týdnu od bouračky doktoři usoudili, že i otřes mozku. Sice to už bude šest týdnů, nicméně z následků otřesu mozku jsem se pořád nedostala, v podstatě každý den mám bolesti hlavy a při jakékoliv aktivitě delší než třicet minut mě bolí hlava ještě víc. Takže jsem na sebe dost opatrná, a zatím trénuji jen sporadicky. Možná deset či dvacet procent lidí trpí symptomy po otřesu mozku mnohem déle, než ostatní, třeba až čtyři měsíce, a bohužel asi spadám do této skupiny, ale tak doufám, že to bude třeba trochu kratší doba. 

Minulé roky jsi trénovala s reprezentací ve španělském Benidormu. Pojedeš i letos? 

Zatím žádný v plánu nemám, uvidím, kdy se uzdravím, a pak se asi domluvím s Honzou Řehulou, až budu zpátky v ČR. 


Doufejme, že hlava bude brzy v pořádku a budeš se moct postavit na start závodů. Které závody máš v hledáčku? 

Měla jsem toho v plánu hodně, bohužel si teď nejsem jistá, kdy budu mít hlavu v pořádku a v jaké budu kondici, až začnu závodit, přeci jen už přes měsíc nemohu moc trénovat, což je docela nečekaný výpadek. Takže uvidím. Ráda bych zase zkusila nějaký Světový pohár a zazávodila si na ME a MS do 23 let. Zdraví je mi ale přednější, dokud nebudu úplně v pořádku, tak nechci nic riskovat. 

Kdy Tě bude možnost potkat doma v ČR? 

Jakmile mi v květnu skončí semestr, tak letím zpátky domů, a v podstatě celé léto budu hezky doma v Česku. Na konci srpna se pak zase vracím zpět do školy do USA.

 

Hodnocení:
Přečteno 1295x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
25.11.24Cozumel ovládli Aernouts a Reischmann
17.11.24Finále T-100 ovládli favorité Knibb a Van Riel
27.10.24Lange překvapivě opět vítězem havajského Ironmana
22.10.24Favorité mistrovství světa Ironman 2024
22.9.24Laura Philipp slaví titul mistryně světa v IRONMANu, české triatlonistky také zářily
22.8.24Oproti Paříži v Tokyu všechno klapalo, jak mělo, říká Petra Kuříková
18.8.24Blu je zpět a ve Frankfurtu pálil ostrými
10.8.24Vítěz IM TEXAS suspendován za doping!
15.7.24Ve Španělsku byla psána historie
7.7.24V Rothu padala světová maxima