Těším se na další životní etapu, říká Jitka Rudolfová

V loňském seriálu závodů Českého Poháru Czechtriseries v krátkém triatlonu jsi brala druhé místo v celkovém bodování. Na vítěznou Romanu Gajdošovou chyběly necelé dva bodíky. Co na to říkáš?

Loňskou sezonu nemůžu hodnotit jinak než kladně. V zimní přípravě jsem měla problémy s kolenem a nemohla 4 měsíce běhat, takže moje motivace a očekávání byly hodně nízké. Vlastně jsem do poslední chvíle nevěděla, jestli budu vůbec závodit. Druhé místo v celkovém bodování ČP mě ale nakonec spíše trošku mrzelo, protože to bylo opravdu o kousíček.

Na kterých závodech ti to sedlo nejlépe?

Nejlépe vyšlo pravděpodobně MČR v Brně, které bylo naprosto nečekané. To, že na závod pojedu, jsem se rozhodla až na poslední chvíli, protože mi chyběl jeden závod do celkového hodnocení poháru. Se samotným výkonem jsem tolik spokojená nebyla, ale výsledek byl skvělý. Rezervy byly samozřejmě v každém závodě. Mým nejoblíbenějším závodem je tradičně ČP Mělník. Přestože vloni nebyl zařazen do poháru ČP, tak jsem se ho zúčastnila. Je to závod s vynikající organizací a na krásných a poctivých tratích. Pevně věřím, že se zase do ČP zařadí.

Po zdravotních potížích v zimě a zkraje sezony už bylo všechno v pořádku?

Jak jsem již zmiňovala, v zimní přípravě jsem měla čtyřměsíční běžecké manko. Na sezoně se to projevilo zejména nižší fyzickou výkonností. Běžecky jsem se ale dokázala ke konci sezony dostat do formy. Dokonce se mi v závěru sezony podařilo vyhrát závod Run Tour v Praze na Ladronce na 10km v čase 37:46, což je na mé poměry velmi slušné.

Jako třešničku na dortu sis v závěru sezony střihla premiérový halfironman na Doksy race. Jaká to pro tebe byla zkušenost?

Vyzkoušet půlku jsem se rozhodla po závodě v Brně. Řekla jsem si, že už mě žádný závod nečeká a kdy jindy než na konci sezony něco vyzkoušet. Závod to byl parádní, strašně jsem si to užila. Nejvíc se mi na tom líbilo, že se člověk musí pořád hlídat, aby se zbytečně nepřepínal. To je o proti olympijskému triatlonu ten největší rozdíl. Na kratších tratích jsem zvyklá dřít, co to jde, od začátku do konce. Tady jsem se ve vodě jen tak převalovala a vyplavala jsem mezi prvními muži, což byl pěkný pocit. Bohužel jsem trošku podcenila výživu a odjela vše pouze na gely a tyčku. To způsobilo žaludeční potíže na běhu, který jsem si celkem protrpěla a pěkně jsem se prošla. Nicméně 3. místo pro mě bylo příjemným překvapením.

S manželem Tomášem Rudolfem jste se také objevili v libereckém hotelu Zlatý lev na galavečeru triatlonového vyhlášení. Tuto akci jsi neabsolvovala poprvé a jistě máš možnost srovnání. Jaké to pro tebe bylo?

Na vyhlášení ČP se sešla spousta našich kamarádů, takže jsme si, zejména neformální část, skvěle užili. Myslím, že ČTA se snaží v rámci svých možností a schopností fungovat jak nejlépe dovede. Určitě mám k některým dílčím věcem výhrady, ale ty se snažím komunikovat přímo s konkrétními lidmi v ČTA.  Citelnější mezery koncepčního charakteru vidím pouze v komunikaci směrem k závodníkům a veřejnosti.

Kolik triatlonových sezon už máš ve svých třiceti letech za sebou?

Vždycky si vzpomenu, že v roce 2008 jsem poprvé vyhrála Český Pohár, po dvou sezonách v triatlonu. Takže: 2016 – 2008 + 2.  Mám za sebou vlastně jubilejní desátou sezonu...

Jaké jsou tvé plány do té letošní?

Před triatlonem dostala přednost jiná záležitost, neboť čekáme s Tomášem rodinu. Je to pro mě další životní etapa, kterou jsme už nějakou chvíli plánovali. Kromě občasné únavy se cítím dobře a snažím se trošku udržovat v kondici. S Tomem si to celé oba moc užíváme a těšíme se.

Vítězka ČP v dlouhém triatlonu 2016 Simona Křivánková se po mateřské pauze vrátila do závodů v ještě lepší kondici. Plánuješ něco podobného?

Určitě mám v plánu se ke sportu vrátit. Zatím nevím, k jaké variantě přesně, ale u triatlonu a běhání chci určitě zůstat.

Triatlon je pro vás s Tomášem několik let nedílná součást života. Máte představu, že bude dítě pokračovat ve vašich stopách? 

Dítě se budeme snažit vést ke sportovní všestrannosti. Samozřejmě nějakou ideu máme, ale nebudeme nic lámat přes koleno. Triatlon je skvělý sport, ale určitě to není něco, s čím by mělo jakékoliv dítě začínat. Takže uvidíme, jak se to všechno vyvine.

Po loňském tri campu v Toskánsku organizuje Tomáš Martínek další ročník, tentokrát u italského jezera Lago di Garda, kam se chystáte. Jak se těšíš?

Těším se moc, ale bude to pro mě jiné. Tentokrát se nebudu moci prohánět po kopcích s klukama, ale budu se muset držet zpátky. Pohodové sportování má však taky něco do sebe. Navíc, tyto naše kempy se tradičně vyznačují velmi kvalitním společensko-kulturním vyžitím, o které jistě nebudu ochuzena J