Občas mě překvapuje, co všechno tělo vydrží, říká Petr Šlajs

S přehledem jsi zvítězil na extrémním závodě Kryathlon (500 m plavání, 5 km běh, 5 km běžky), který se konal v Praze minulý víkend. Jaké máš dojmy z tohoto závodu? 

Pocity jsou výborné. Závod se mi podařilo opět vyhrát a navíc jsem si ho celý moc užil. Voda tedy při plavání pěkně kousala, přece jen měla 1,3 st. Sice jsem už zažil i ledovější, ale posledních 14 dní jsem se moc neotužoval a hned to bylo znát. Proto jsem také strávil o něco delší dobu při převlékání do běžeckého, měl jsem dost promrzlé prsty a v tu chvíli mě příliš neposlouchaly. Běh a běžky jsem si už užíval. Měli jsme štěstí, že bylo krásné počasí, což mi dovolilo si na sebe vzít pouze kraťasy a triko s dlouhým rukávem. 

Byl to třetí ročník s letošní premiérou prodloužení tratí na dvojnásobek (tzv. Super Kryathlon). Do ledové Vltavy se odvážilo přes sto otužilců. Co říkáš na atmosféru této speciální sportovní akce? 

Atmosféra při závodě byla fantastická, a to nejen díky fanouškům podél trati, ale také díky navzájem se povzbuzujícím závodníkům a skvělému moderátorovi Standovi Bartůškovi. U tohoto typu závodu není nejdůležitější umístění, ale pravým vítězstvím je hlavně závod dokončit. Organizace závodu byla již při prvním ročníku na velmi vysoké úrovni, ale přijde mi, že se rok od roku ještě zlepšuje.

foto: poslední metry plaveckého úseku ve vodě 1.3 stupně

foto: závěrečných 5 km na běžkách v chuchelském SkiParku

Jak ses dostal k zimnímu plavání? 

K zimnímu plavání jsem se dostal právě díky kryathlonu, který se poprvé uskutečnil v Praze přesně před 3 lety. Zakladatel Jack Bright a spolupořadatel závodu Pepa Stolín jsou totiž členové I. plaveckého klubu otužilců, oslovili mě a nyní plavu za ně. 

Co bys poradil lidem, kteří by s touto disciplínou chtěli začít? 

Řekl bych, že plavání v ledové vodě je velmi náročné a rozhodně to není pro každého. Samozřejmě otužování se dělá lépe lidem, kteří mají nějakou tu tukovou zásobu, ale je to především o hlavě. Nejhorší jsou pro mne asi tréninky v ledové vodě, zvlášť když člověk chodí sám (většinou mám doprovod na břehu). To je pak pro mě velmi těžké se přinutit a do vody vlézt. Pro dobrou výkonnost je třeba v zimním plavání trénovat jak v bazénu - vytrvalost i rychlost, tak v ledové vodě – otužilost.

foto: letošní MS v zimním plavání, Burghausen 

Co tě na tom baví? 

Nejvíc mě na tomto sportu baví překonávat sám sebe a posouvat své hranice. Občas mě celkem překvapí, co všechno tělo vydrží. Navíc cítím, jak mě tento sport zoceluje a že si na mě jen tak nějaká chřipka netroufne. 

Několik sezon jsi působil v české triatlonové reprezentaci. Jak na toto období vzpomínáš? 

Na období strávené v reprezentaci vždycky moc rád vzpomínám. Strávil jsem v ní kus svého života. Dělal jsem sport, který jsem miloval, poznal jsem nové země a navíc jsem tam našel skvělé kamarády. 

Jakého úspěchu na triatlonovém poli si nejvíc ceníš? 

Těžko se mi hodnotí, co byl můj největší úspěch. Vždycky pro mě úspěch byl nominovat se na ME, MS a AMS, a to se mi podařilo pokaždé v letech 2009-2013. Dále bych mezi své úspěchy zařadil 2. místa družstev z AMS v Brazílii (2014). Jinak za svůj nejlepší individuální výkon považuji EP v Karlových Varech, kde jsem skončil 14. (3. z Čechů).

foto: EP Karlovy Vary

Chystáš triatlonový comeback? 

Triatlon mě hodně baví a naplňuje, ale momentálně si nedokážu moc představit, že bych se k němu naplno vrátil. Jedním z důvodů jsou opakující se problémy s koleny a druhým je práce, která mě nyní po ukončení studia čeká. 

O jaké potíže s kolenem se přesně jedná? 

Už mě to tak trochu pronásleduje od žákovských kategorií. Vždycky to byla ale otázka pár týdnů a poté jsem mohl opět naplno trénovat. Když mi bylo asi 20 let, tak se tyto výpadky kvůli kolenu začaly rok co rok prodlužovat a já to musel začít více řešit. Vyzkoušel jsem mnoho doktorů, ale nikde mi nic zásadního neřekli, jen že ho mám přetížené a ať si dám volno. Jednalo se o to, že se mi v koleni tvořil opakovaně zánět a problém byl spíše fyziologický. Zkoušel jsem injekce do kolene (s krevní plazmou, nebo kyselinou hyaluronovou), navštěvoval jsem fyzioterapeuta, zkoušel jsem všelijaké ,,babské rady“. Jestli něco mělo nějaký účinek, tak spíše jen krátkodobě. Zrovna teď jsem ale spokojený, protože jsem schopný zvládnout běžecký trénink alespoň 3x týdně a to mně bohatě stačí. 

Budeš tedy ještě závodit? 

Bez sportu a bez pravidelného pohybu si nedovedu svůj život vůbec představit. Rád bych se dál pohyboval kolem triatlonu (resp. aquatlon a xterra), zúčastňoval běžeckých a plaveckých závodů. Chtěl bych nadále setrvat u zimního plavání. Kdo ví, třeba to bude další olympijská disciplína? Ale nyní už vím, že své sportovní plány budu muset sladit s pracovními povinnostmi.

foto: triatlonové soustředění v Srní 

Co tvé studium a následné pracovní uplatnění? 

V únoru jsem úspěšně ukončil studium na stavební fakultě ČVUT obor Konstrukce a dopravní stavby. Díky loňské stáži v Norsku u firmy Metrostav jsem letos dostal pracovní nabídku na novém projektu opět v Norsku. Je to pro mě velká výzva a příležitost, kterou bych nerad propásl. 

Jak se ti daří tyto povinnosti kloubit s tréninkem? 

Poslední měsíce byly hlavně ve znamení psaní diplomky, ale snažil jsem se udržovat, abych nevypadl z kondice. Plavecký trénink v bazénu 2-3x týdně, 1-2x týdně plavání v ledové vodě, 2-3x týdně běh. Mimo to jsem občas zašel na jógu a do posilovny. O víkendu jsem se většinou zúčastňoval závodů v zimním plavání, a když jsem měl náhodou čas, vyrazil na běžky. 

Jaký je tvůj sportovní sen a výzva, o kterou by ses jednou rád pokusil? 

V roce 2008 jsem se zúčastnil MSJ v Xteře na Havaji, na který moc rád vzpomínám. Vždycky jsem si říkal, že bych tam ještě jednou rád závodil. A vzhledem k tomu, že poslední dobou potkávám na plaveckých závodech spoustu přemožitelů/lek kanálu La Manch, mám v hlavě další výzvu. 

Na co se v nové sezoně nejvíc těšíš? 

Je toho spoustu a sám jsem zvědav, co stihnu. Láká mě triatlon v Karlových Varech, xterra v Ostrově, přespolní běhy anebo tradiční běžecký závod v Praze se Salmingem. A těším se, že se třeba budu moct porovnat s plavci nebo běžci v Norsku. 

foto: AMS v Brazílii