Prvním velkým závodem bude letos IM Texas, plánuje Tomáš Mika

Jak pro sebe hodnotíš loňskou sezonu?

Na loňskou sezónu jsem měl velké plány v podobě kvalifikace na MS Hawaii. Kvalifikační klíč na tento závod je pro profesionály velmi přísný a „nováček“ musí podat opravdu top výsledek (Top10 bohužel pro postup na MS nestačí). Mým prvním vrcholem byl IM South Africa a ten se mi nepovedl podle představ a tím pádem více méně vyprchala šance na MS Hawaii 2016.

Znáš příčinu?

Příčin bylo hned několik. V zimě jsem strávil hodně času v teple a moje forma kulminovala předčasně- nejlépe jsem se cítil v únoru a to je na evropské závody příliš brzo. V neposlední řadě se nám v půlce března narodil syn a první týdny byly náročné, kdy syn noci proplakal a nebyl jsem úplně svěží na ranní tréninky..

Pojďme se podívat konkrétněji na jednotlivé závody.

Ocean Lava triathlon Tenerife závod na rozjetí, který se mi povedl a obsadil jsem pěkné třetí místo.

IM South Africa první vrchol sezóny, kde jsem chtěl nasbírat hodně bodů do KPR, což se bohužel nepovedlo. I přesto hodnotím 18. místo ve světové konkurenci jako kvalitní výsledek.

IM70.3 Mallorca, IM 70.3 Barcelona, Czechman tři půlky jdoucí po sobě ve 14 dnech. Na Czechmana jsem se chtěl dobře připravit, ale nakonec z toho bylo „jen“ osmé místo.

TriPrague v podobě MČR bylo jasným vrcholem na domácí půdě, kde jsem chtěl obhájit titul na polovičních distancích. Startovní listina slibovala kvalitní konkurenci. Nakonec hodně závodníků nedokončilo včetně mě- na cyklistické části jsem měl defekt.

Challenge Regensburg závod, který hodnotím velmi kladně, zde se mi povedlo podat vyrovnaný výkon ve všech disciplínách a to mi vyneslo skvělé osmé místo mezi profesionály.

IM Mallorca – DNF.

Co se stalo?

IM Mallorca byl poslední závod sezóny a zároveň první body, které jsem mohl získat do KPR 2017. Plavání se mi povedlo na jedničku a vyplaval jsem v hlavním balíku, který kvalitně spolupracoval na cyklistické části. Bohužel kvůli nevolnostem jsem na kole nemohl nic jíst a tušil jsem, že to bude problém v další části závodu. Kolo jsem dokončil, ale první kilometry na běhu mi potvrdily, že to bude boj až do konce. Závod pro mě skončil asi na 20. km, kdy mě lékaři u občerstvovací stanice „odchytli“ a více méně zakázali pokračovat v závodu kvůli celkovému vyčerpání.

Na konci sezony jsi udělal velké rozhodnutí a změnil trenérské vedení. Co tomu předcházelo?

Když jsem byl v roli suportu mého kamaráda Petra na IM Hawaii, setkali jsme se s Lubošem Bílkem, který mi navrhl, ať zkusím oslovit Filipa Ospalého. Ještě z Havaje jsem mu volal, domluvili jsme se na schůzce v Brně a potažmo na spolupráci.

Od té doby uplynulo několik měsíců. Jak vaši spolupráci zatím hodnotíš?

Filip je velká postava celosvětového triatlonu a dosáhl mnoha cenných úspěchů. Má velké zkušenosti, co se týče závodění a tréninku. A nejen toho svého, ale i tréninku dalších světových es. První týdny jsme se trochu hledali a ladili to. Jsem obecně spíš konzervativní člověk a nerad dělám velké změny. Musel jsem opustit svoje vize a odevzdat se do rukou Filipovi. Naše spolupráce teď funguje skvěle a přináší první plody. Fungujeme spíš po emailu a telefonu, když jsem v Brně, tak zajdeme na kafe.

Změnil jsi své triatlonové cíle?

Cíle jako takové jsem nezměnil, možná jen trochu přístup a strategii k nim. Stále je mým snem účast na IM Hawaii, ale už jsem trochu opatrnější. Havaj teď pro mě ale není úplná priorita, musím se soustředit na to, abych zajel kvalitně závody, které povedou ke kvalifikaci.

Kde budeš startovat?

Prvním velkým závodem pro mě bude IM Texas. Jezdí tam hodně závodníků, je tam silná konkurence a dá se získat mnoho bodů. Dalším závodem bude IM Nice, který mám moc rád a držím tam nejrychlejší čas mezi Čechy. Potom váhám, jestli dám přednost domácímu Czechmanovi před Mistrovstvím světa Challenge v Šamoríně, nominoval jsem se na Challenge Regensburg.

Několik let jsi vždy testoval svou běžeckou formu na domácím půlmaratonu v Pardubicích. Bude tak i letos?

Letos dám přednost pražskému Sportissimo půlmaratonu. Startuji v rámci mého projektu #70min v elitní vlně a rád bych překonal svůj dosavadní OR, který je 1:12.

Na co kladeš důraz v tréninku v současné době?

Mluvil jsem o jiné strategii, která se týká i samotných závodů. S mým plaveckým trenérem Tomášem Burdychem z EasyGoRun pracujeme na vylepšení plavecké formy. Hodně mě táhnou a motivují společné tréninky na Šutce ve skupině skvělých plavců, jako je Tomáš Martínek, Venca Kyral a Petr Loffelmann. Cítím se ve vodě skvěle a doufám, že půjdou mé plavecké výkony ještě nahoru.   Mým cílem je v závodě vylézat z vody na čelních pozicích a být schopen pak uviset cyklistické tempo nejrychlejších závodníků.

Jaké je být profi triatlonistou v ČR?

Předně je potřeba říct, že nejsem čistě profesionální triatlonista. Kromě svého tréninku mám skupinu svých svěřenců, kterým pomáhám s tréninkem a přípravou na závody. Ale v současné době si žiju svůj sen, triatlon mě baví a naplňuje. Rád cestuji, poznávám nové lidi a závodím na zajímavých místech světa. Doufám, že letos dosáhnu ještě lepších výsledků.

Komu vděčíš za materiální, finanční a morální podporu?

Mým hlavním sponzorem je firma Michovský group. Dále mé velké díky patří firmám Casco, Bont, ID Sport, Zerod, Compressport a Eleven. Mými novými sponzory se staly firmy Merida-bikes, Rotor a Skechers. Pěvně věřím, že jejich důvěru nezklamu.

Morální podporu mi samozřejmě dodává moje žena Veronika, rodiče a nevědomky i můj syn. Velké díky patří i fanouškům na sociálních sítích.