Letošní rok pro mě bude hodně zlomový, říká Přemysl Švarc

Na začátku loňské sezony to vypadalo, že OH v Riu pro tebe není daleko. Pak bohužel přišel pád v závodě, zlomená klíční kost a několik týdnů tréninkového výpadku. Několik ITU závodů a domácího poháru jsi absolvoval, v závěru roku sis dal halfironmanskou premiéru..S jakými pocity budeš mít spojenou sezonu 2016?

Rok 2016 byl zatím nejkritičtější v mé dosavadní kariéře. Díky zranění v březnu jsem se nekvalifikoval na OH a zmeškal Mistrovství Evropy. V druhé polovině sezony se mi sice povedlo vybojovat titul vícemistra Evropy klubů s italským týmem TD Rimini a den poté ve ztraceném závodě po plavání a sólo jízdě na kole titul vícemistra republiky za Honzou Čelůstkou, ale to bylo tak vše. Finále WTS v Cozumelu pak dopadlo špatně i díky bloknutí zad ráno v den závodu. Díky vyhazovu s Centra Sportu MVČR jsem si pak zkusil svůj první poloviční triatlon v dobře obsazeném závodě na Sadinii a obsadil slušné 8. místo (na 70. km na kole jsem byl na třetím místě s náskokem přes 3 minuty na Filipenka (Filip Ospalý, pozn.red.), ale bohužel jsem nezvládnul posledních 20km na kole..

Po zranění to pro tebe muselo být hodně náročné po psychické stránce. Co ti pomohlo toto období překonat a dostat se zpátky do závodění?

Okolí, doktoři a moje ctižádostivost. Jmenovitě musím poděkovat Lence Kovářové za zprostředkování a starost, p. Větvičkovi a p. Hanusovi, fyzioterapeutkám za trpělivost a bolest. Když člověk chce, jde hodně věcí a já se postavil 5 týdnů po operaci na závod v Mexiku a bojoval o poslední šanci kvalifikace na OH, což byla právě ta motivace.

Jak velké bylo tvoje zklamání z toho, že ses nedostal na start olympijského závodu?

Poměrně velké, i vzhledem k tomu, že jsem byl v redukovaném OH rankingu na místě prvního náhradníka. Ale je to život a vím, že jsem bojoval do poslední možnosti. Sice na osud moc nevěřím, ale OH mě asi opravdu byla zakletá, protože těch průserů se během nominace stalo mnohem více…

Pojďme k pozitivnější zkušenosti, kterou byl start na Challenge Sardinia (8.místo v Elite, čas 4:13). Jaká pro tebe byla premiéra na tratích polovičního ironmana?

Že pojetí závodu ve srovnání s WTS, SP je ohromně odlišné. Na kole jsem se opravdu nudil, chyběl mi adrenalin, bavil jsem se s rozhodčími na motorce. Popravdě mi to ani nepřišlo jako závod – na kole se musíte šetřit, aby Vám nedošlo, a na běhu už zase nejde běžet rychle (v porovnání s tempem na WTS), protože svaly už nechtějí. Ale zjistil jsem, že v tom můžu být dobrý, a že Challenge je dělaný jako zážitková událost s důrazem na hobíky. Jinak rezort Forte Village na Sardinii doporučuji všem náročným, je vážně luxusní!

Pohybuješ se mezi triatlonovou špičkou světových borců. Co tě nejvíc zaujalo v loňské sezoně?

Negativně finále WTS v Cozumelu a fair play, i když vím, že je to hodně kontroverzní téma. A to ať již podání pomoci Alistara Brownleeho bratru Johnymu, nebo čekání Murrayho na Molu před cílem kvůli finálnímu pořadí v rankingu. Ale pro reklamu se udělá téměř cokoliv.

Působíš i jako tester a ambasador běžeckého vybavení renomovaných značek. Jaké to je?

Testování běžeckých bot pro NERO TV na youtube je do jisté míry zábava. S realizačním týmem chceme veřejnosti představit botky, jejich klady, zápory ale i ne zcela běžné vlastnosti, které jinak zjistí jen při používání.  A to v dnešní době objednávek přes e-shop nebo omezených kolekcích v obchodech lze těžko… Zajímavý je pak řez bot, kdy zjišťujeme, jestli nás výrobci neklamou a nalezneme veškeré udávané technologie.

Jak dlouhý jsi měl odpočinek po sezoně?

Odpočinek jsem měl třítýdenní, ale volno moc nebylo, musel jsem si překopat život, začít pracovat na poloviční úvazek. Bohužel za to do jisté míry zaplatila moje žena, protože jsem ji nemohl vzít na pořádnou dovolenou. Zůstali jsme tedy alespoň pár dní po posledním závodě na Sardinii, ale to bylo vše.

Nyní už probíhá přípravná tréninková fáze před další sezonou. Jak ji koncipuješ? Chystáš se na zahraniční kempy?

Teď se momentálně připravuji na Světový pohár v Kapském městě. V prosinci jsem byl s cyklisty z Elkov Author týmu na Malorce a na konci ledna letím do JAR, abych se zde klimaticky připravil. Další soustředění by mělo být v březnu, zatím to vypadá na Benidorm společně s českou reprezentací a Honzou Řehulou.

Budeš v přípravném období startovat i na běžeckých závodech okolo rodné Plzně?

Přespolní běhy a halové závody jsou pravidelně zpestřením v zimním období. Běžecké závody dle možností zařazuji i v létě a běhám za AK Škoda Plzeň.

Sezona 2017 bude pro tebe plná inovací. Prozradíš, co máš v plánu?

Letošní rok bude hodně zlomový. Díky nezařazení v Centru Sportu a minimálních možnostech podpory od ČTA jsem měl poměrně volné ruce v rozhodování. Nakonec jsem se dohodl s Triexpert teamem a v letošní sezoně budu v jejich profi stáji (a v barvách klubu TTK Slavie VŠ Plzeň). Opouštím tak do značné míry Olympijský triatlon a vrhám se na poloviční distance. Za možnosti, které mi rozšiřující se profi stáj Triexpert nabídl, moc děkuji a chci se společně pokusit o pravidelné umisťování na bedně, což po ukončení kariéry Filipenka může být jednodušší..

V únoru se ještě postavím na start Světového poháru v Kapském městě a rád bych startoval i na Mistrovství Evropy v Kitzbühelu, ale to bude záležet i na postoji ČTA. V polovičním ironmanu pak budu jezdit hlavně seriál Challenge a prvním závodem by měla být půlka na Kanárských ostrovech v dubnu. Samozřejmě se postavím na start závodu Challenge v Praze a velmi pravděpodobně i na Czechmanovi.

Komu vděčíš za materiální, finanční a morální podporu?

Jsem velmi rád, že se dlouhodobě mohu spolehnout na své partnery, bez kterých by vrcholový triatlon nebyl možný. Velké děkuji tak patří: Levelsportkoncept (Swans, Mizuno), Canard, 3F vision, Sivres, Plzeňské služby, Imagine interier, K+B Elektro, Razítka Král, městu Plzni a Plzeňskému kraji. Velmi mě podporuje i mateřský tým a italský tým TD Rimini. V neposlední řadě pak manželka a trenéři Zbýša s Oťasem! A nově to budou produkty v nabídce Triexpertu, zejména časovkářská koza Quintana Roo.