Ve Švýcarsku trénuji více a tvrději, říká Petra Kuříková

V loňské sezoně jsi sbírala cenné zkušenosti v kategorii Elite na okruhu ITU v rámci závodů Mistrovství světa. Jak ji hodnotíš?

Sezóna 2016 byla doposud tou nejlepší tak, jak by to mělo být. Mým cílem je se s trpělivostí stále posouvat vzhůru. 

Kterého výsledku si nejvíc ceníš? 

Nejvíc si cením 7.místa na Světovém poháru na Sardinii. Nešlo úplně o samotné sedmé místo, ale především o konkurenci, která se v Cagliari sešla a já jsem byla schopná bojovat v popředí s těmi nejlepšími. Závod byl velmi specifický, kopcovitá cyklistika, mokrý povrch. Dalším velmi cenným úspěchem pro mě bylo vítězství v jednom závodě německé Bundesligy, což se ještě žádné ze závodnic z mého týmu Krefeld nepovedlo (V minulosti dvě vítězství pro tento klub vybojovala Vendula Frintová, pozn.red.).  

Kde vidíš své rezervy? 

Oba dva zmiňované nejpovedenější závody byly chladnější a deštivé. Velké rezervy vnímám v tom naučit se závodit v horku. Zlepšit se mi povedlo také díky větší mentální pohodě. Odstěhovala jsem se mimo ČR, ztratila jsem se z dohledu, podařilo se mi se víc uvolnit, víc si závodění užívat a získat větší sebevědomí. 

Na okruhu ITU série závodíte na zajímavých místech. Který závod ti nejvíc přirostl k srdci?

Každý závod má svá specifika. Díky početné divácké kulise je pro mě doposud nejlepší závod světové série WTS v Hamburku, přestože se mi tam zatím nikdy nepodařilo se pořádně prosadit. Věřím, že v roce 2017 ho Světový pohár v Karlových Varech dokáže překonat. Moc se na to těším. 

Byla jsi z některého závodu naopak zklamaná? 

Nechci psát o tom, že bych byla vyloženě z některého ze závodu zklamaná. Občas je neskutečné, v čem všem se dá plavat a někdy je kvalita vody skutečně zdravotně nebezpečná. Vážím si však organizačních týmů, sama vím, kolik práce tato pořádání triatlonového závodu obnáší. 

Sledovala jsi olympijský závod v brazilském Riu?

Přestože byla účast v Riu i mým snem, nezanevřela jsem a Olympijský závod jsem sledovala. Roky, měsíce, hodiny dřiny, a pak přijde den D. Moc obdivuji to, co se povedlo Nicole Spirig. 

Přestěhovala ses do Švýcarska. Jak vypadá tvůj trénink?

Momentálně se snažím dělit svůj čas mezi trénink a učení se na státnice. Těším se, až budu mít školu hotovou.

Od léta ses dohodla na trenérské spolupráci s Lubošem Bílkem. Jaké změny v tréninku to přineslo?

Dlouho jsem snila o tom, že se včlením do mezinárodní tréninkové skupiny. Bylo spíš otázkou času, kdy se to stane. S Lubošem se mi otevírá spousta nových možností. Zásadní změnou je nestrannost trenéra oproti vztahu, který jsem měla se svou mamkou trenérkou. Jinými slovy řečeno, trénuji teď více a tvrději.. 

Kdy a kam se chystáš na přípravný tréninkový kemp?

První VT na Šumavě je již úspěšně za mnou. Následně se chystám na pár týdnů do Španělska. Letos však překvapivě vycestuji za teplem o něco později než v předešlých letech, tedy až v polovině února.

Jak se ti žije ve Švýcarské metropoli?

Bydlím se svým partnerem přímo u letiště Zurich, což je jedna z velkých výhod. Luboš bydlí na druhém konci Curyšského jezera, takže k sobě také nemáme daleko. Plavání trénuji v rodném klubu Nicoly Spirig, pod vedením maďarského trenéra Tibora Kisse. Tréninkové možnosti jsou zde téměř nevyčerpatelné. Oproti Jablonci si užívám větší roviny, když však potřebuji trénovat kopce, nejsou daleko. Atletický stadion u nás ve vesnici mám téměř vždy jen pro sebe. Co se týká tréninku, nemůžu si stěžovat. Ostatní musím akceptovat. Jiný kraj jiný mrav. Například to, že je ve Švýcarsku větší provoz.

Jaký máš cíl do sezony 2017?

Mým cílem je úspěšně dokončit inženýrské studium na Technické univerzitě v Liberci. Co se týká závodů, chtěla bych opět v závodech nechat svých 100%. Věřím, že to bude stačit na to, abych pronikla do top 20 na některém ze závodů světové série.