Mám za sebou nejúspěšnější sezonu, říká Tomáš Martínek

Máš za sebou poslední závod seriálu Ford Czechman Tour Doksyrace, kde jsi symbolicky doběhl na druhém místě za Honzou Oppolzerem. Stejně to dopadlo i v celkovém bodování. Jak se ti závodilo na tradiční půlce u Máchova jezera?

Hodně v pohodě. Před závodem se mi podařilo dobře si odpočinout a v klidu se připravit a bylo to znát. Už od startu jsem se cítil dobře a pomalu se soupeřům začal vzdalovat, což mi dodalo psychické pohody. Na kole jsem věděl, že musím jet rychle, protože ve startovním poli bylo plno dobrých běžců. A tak jsem se snažil jet, co to dalo (v rámci vědomí, že na mě ještě čeká půlmaraton). Z jízdy jsem měl docela dobrý pocit a po několika obrátkách se mi potvrdilo, že to není jenom pocit. Soupeřům (kromě Lukáše Krpce) jsem se vzdaloval a doufal, že si přivezu, co největší (a dostačující) náskok. Po rozběhnutí jsem zjistil, že nedokážu běžet až tak rychle, jak bych si představoval a jak bych potřeboval k udržení náskoku. S Honzou Oppolzerem občas trénuji a závodím, takže vím, jak rychle běhá, a tušil jsem, že to bude těžké, i když už mi to na něj jednou letos vyšlo - na Czechmanovi. O běžecké formě ostatních soupeřů jsem toho až tak moc nevěděl a tak jsem běžel, co mi tělo dovolilo. Honza běžel dle svých standardů a tak jsme se někde kolem patnáctého kilometru octli vedle sebe. Po chvilkové přátelské konverzaci ho to přestalo bavit a odběhl zase dál pro svoje zasloužené vítězství. Další soupeři sice běželi také rychle, ale díky náskoku po cyklistické části, jsem si mohl v klidu doběhnout pro druhé místo, za které jsem hodně rád.

Co říkáš na své druhé místo v celkovém bodování seriálu?

Po úvodních závodech v červnu jsem si řekl, že se pokusím Český pohár objet a zabojovat o co nejlepší umístění. Vzhledem k počtu závodů a různému bodování na závodech je to vždy trochu loterie, která mi naštěstí letos vyšla, za což jsem velmi rád. A je to docela dobrá motivace do dalšího sportování.

foto Gabi Hejtíková 

Jak tedy hodnotíš letošní sezonu?

Překvapivě povedenou a určitě nejúspěšnější.

Téměř každý víkend jsi závodil, doma i v zahraničí. Na který závod budeš mít nejpříjemnější vzpomínky a kde tomu bylo naopak?

Moraviaman v Otrokovicích byl určitě nejpovedenější závod, ale ne že by to nebolelo. Pilman ve Žďáru nad Sázavou byl určitě nebolestivější. Tam mě tělo moc nepodpořilo.

foto Tomáš Racek 

Triatlonu se věnuješ už pěknou řádku let, letošní sezonu hodnotíš jako nejpovedenější. Přemýšlel jsi nad tím, co bylo důvodem, že ti mnoho letošních závodů tak skvěle vyšlo?

Jarní příprava proběhla bez komplikací. Pár let sportování asi také zanechalo svoje stopy. Ale největší část úspěchu je asi díky posunu v cyklistice, kde jsem díky podpoře klubu EasyGoRun a firmy Leffi s.r.o mohl osedlat opravdu rychlý triatlonový speciál Ceepo Katana. Po několika sezonách odjetých na "silničce s hrazdou" to byl hodně velký skok.

Podle čeho si vybíráš, na který závod vyrazíš?

Závody volím většinou podle momentální nálady, pocitu a časových možností. Snažím se jezdit na závody, které jsou něčím zajímavé nebo jsou na zajímavých místech. V případě letošní sezony byly závody zvoleny dle úspěšného začátku českého poháru s cílem úspěšného dokončení Českého poháru.

foto Gabi Hejtíková 

Pracuješ na plný úvazek jako architekt. Kolik toho stihneš odtrénovat?

Zjednodušeně je to 2-3x týdně plavání, 1-2x týdně kolo a 2-3x týdně běh. A spíš méně. Záleží na fázi sezony a momentálních časových možnostech (a taky počasí). Plavecká příprava v mém případě probíhá většinou se skupinou plavců USK Praha pod vedením Jaroslavy Passerové. Občas také plavu s kolegy z EasyGoRun v čele s Tomášem Mikou a Petrem Löffelmannem pod vedením Tomáše Burdycha. Cyklistická a běžecká příprava je z velké části individuální, ale je proložená společnými tréninky s E-lab teamem pod vedením Radka Holinky. 

Už jsi letos pověsil triatlonový equipment na hřebík nebo ještě budeš někde závodit?

V letošní sezoně už mě čeká jenom zavírák, spíš zákusek, v podobě olympijského hákového závodu na Lago di Garda - Kuota Trio Peschiera. A pak odpočinek asi v podobě podzimních krosových běžeckých závodů.