Byla to první super zkušenost mezi profesionály, říká Petra Krejčová po Top Ten na IM Nice

10.06.2016 -
Jihočeská triatlonistka Petra Krejčová se po párádním výsledku na loňské Havaji rozhodla, že letos bude závodit mezi profesionálkami. Pro premiérovou zkušenost si vybrala těžký závod IM Nice, kde finišovala na výborném devátém místě. Když viděla, jak nakládají dva závodníky do sanitky, tekly jí po tváři slzy. Více v její exkluzivní reportáži pro náš magazín.

Ironman Nice jsem měla v širším plánu již od ledna. Věděla jsem, že se jedná o jeden z nejtěžších dlouhých  triatlonů a byla to pro mne výzva. První závod - půlka v St.Poltenu mi moc nevyšla, bylo to moc brzy po vleklé viróze, kterou jsem utnula antibiotiky.  Na  závod  v Nice už jsem se cítila celkem fit. S manželem Kájou jsme vyrazili v pátek autem nalehko bez dětí, 1200 km v autě by se jim nelíbilo. Spali jsme v Cannes v apartmánu, ten nám zajistili kamarádi z českobudějovického Resolutionteamu. Kluci - Petr Řehoušek, Honza Bílek, Petr Chochole a Petr Houska se zde soustředili už od úterý.

V sobotu jsem šla jen lehké rozplavání a projela jsem se pár minut na kole. Pak už šlo kolo odpoledne do depa a my jeli odpočívat do Cannes. V sobotu nekřesťanský budíček ve čtvrt na pět, rychle nezbytná káva a piškoty a odjezd hledat místo na parkování do Nice. Najít místo aspoň trochu blízko závodiště je fakt síla. Pak už poslední přípravy v depu a odchod na start, který měly ženy profesionálky v 6:26, minutu za muži profi.


Závod byl krásný, ale těžký. Plavání mi celkem vyšlo, i když mohlo být trochu lepší, ale nemohla jsem v depu rozepnout nový neopren Arena, zip se sekl do kombinézy,  stálo mě to pět minut nervů. O  cyklistice jsem věděla, že bude hodně těžká (2000 m převýšení) s nebezpečnými sjezdy, nicméně mne to stejně překvapilo. Do kopce jsem ještě nějak stíhala, i když jsem občas hledala neexistující převody, z kopce jsem se bála. Druhá polovina kola se kroutila často v prudkých úzkých serpentinách a to už není nic pro mne.  Už to prostě nikdy nepustím, vím to. Viděla jsem dva závodníky, jak je dávají do sanitek a tekly mi slzy. Na běh po rovině po kolonádě u moře s absolutní rovinou jsem se těšila a hecla jsem se, s maratonem za 3:09 jsem byla spokojená. V posledním čtvrtém okruhu jsem předběhla vadnoucí Holanďanku. Celkově 9. místo za 10:04:33. Nejdříve mírné zklamání, ale vzhledem k hlemýždímu depu a prudkým sjezdům, umístění beru. Byl to můj první dlouhý triatlon mezi profesionály a super zkušenost. Každý ironman je krásný!


Děkuji klukům ze Resolutionteamu za super atmosféru v cíli a na párty v pondělí. Nyní si trochu odpočinu, potrénuji, a pak mě čeká blok dlouhých triatlonů: MČR v Otrokovicích, za14 dní pak Frankfurt a za dalších 14 dní Curych. Bude to zajímavé, a tak mi držte palce!

Hodnocení:
Přečteno 830x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
2.3.24McKenna a Sodaro ovládli Ironman Nový Zéland
19.2.24Dříve stačilo do tepla jen jezdit a dnes by tam triatlonista pomalu měl bydlet celou zimu, říká Pavel Wohl
6.2.24Mistrovství světa Ironman 70.3 pro rok 2025 míří do Marbelly ve Španělsku
27.1.24Triatlonová komunita není aktuálně úplně kompaktní, rád bych naše prostředí více spojil, říká Petr Soukup
21.1.24Skvělé, že někteří profíci dají nahlédnout, jak trénují, říká Roman Procházka
10.1.24Luxusní kola si své zákazníky vždy najdou, říká mechanik Michal Kohoutek.
21.12.23Mým snem je účast na největším sportovním svátku světa, říká Tereza Zimovjanová
17.12.23Já zastávám názor, že Havaj je Havaj, říká Petr Lukosz
5.12.23Příští sezona bude poslední. Těším se na premiéru IM Hradec Králové, říká Tomáš Bednář
27.11.23Snažíme se kvalifikovat na olympiádu v Paříži 2024, říká Daniel Noah