Chci si nechat vytetovat olympijské kruhy s rokem účasti, říká Jakub Powada
Na aquatlonu v Jablonci jsi vyhrál. Jak se ti závodilo? Šel jsi do závodu s cílem obhájit loňský triumf?
Závod v Jablonci byl jako pokaždé super, protože je to kousek od Liberce, kde mám část rodiny a díky tomu se s nimi můžu zase vidět. Cíl byl obhájit loňského mistra, ale věděl jsem, že to bude hodně těžké, protože jsme se vrátili ze soustředění a kvalitních běhů jsem moc neabsolvoval. Byly dva zlomy v bojích o medaile, první zhruba ve čtvrtém kole, kdy jsme se odpojili od větší skupinky (Jiří Kalus, Franta Schoval a já). Druhý byl tři kola od konce, kdy Jirka stupňoval závěr a mně se zmenšoval bonus z plavání a poslední 400 metrů bylo na krev, bonus byl už jen dvě sekundy.
Popsal bys své vystoupení v jednotlivých disciplínách?
V plavecké části jsem si byl nejvíce jistý v kramflecích. Běžecká část byla už těžší, celou dobu jsme netušili, kdo s kým vlastně poběží. Skvělé bylo, že jsme se mohli rozcvičit a schovávat se v hale. Déšť velice ovlivnil výkony všech, naštěstí jsem profík, takže jsem využil svůj trumf v podání treter. Začátek běhu byl jako vždy divoký, po startu se všichni smrsknou do jednoho balíku, takže jsem se musel propracovat co nejrychleji na výhodnou pozici. Jeden nejmenovaný trenér na běžecké části byl velice neprofesionální jen proto, aby svému svěřenci pomohl k pár sekundám navíc. Ze začátku jsme běželi hromadně, zhruba po 4tém kole Kalus nastoupil a nezbylo mi nic jiného než se přidat, postupně jsme se vzdalovali od pronásledujících a víceméně už to byl boj jen mezi námi. A závěr byl ještě agresivnější, Kalus stupňoval závěrečná kola a já jsem musel sekundovat. V posledním kole jsem měl už jen dvě sekundy náskok a tak jsem musel přidat páru a vystupňovat závěr až do cíle.
Jak bereš aquatlonové závody? Koncentruješ se přímo na ně, jsou testem formy nebo součástí přípravy na triatlonovou sezonu?
Aquatlony pro mě znamenají takový rozjezd před triatlonovou sezonou a vyzkoušení rychlosti na běhu, jo a také je to super co se týče mediální stránky.
Jaké máš podmínky pro trénink?
Tak začnu tím nejjednodušším a to je trenérské vedení, které je prostě super. Jelikož jsem ještě z části plavec, tak mám zvlášť trenéra plavání a trenéra celkově na triatlon. Oba trenéři se respektují a jeden druhému vycházejí vstříc. Tréninkové podmínky, co se týče financí a sparingů je bída, ale prostředí je fajn. Běhám se svým psem kolem řeky Odry po štěrkové cyklostezce a plus chodím na dráhu, kterou vlastní společnost Sareza a jsem rád, že je volně otevřená pro veřejnost (velké díky). Bydlím v bytě, a proto jsem si vybudoval ve sklepě mini posilovnu, kde trávím dlouhé zimní večery na trenažéru.
Jak jsi spokojen s přípravnou fází před letošní sezonou?
Příprava na sezónu se ze začátku vyvíjela velmi dobře, ale na konci ledna jsem si vyvrtnul kotník a na dva týdny jsem úplně vypadnul z tréninku, a následovalo pomalé zapracování do tréninku. Nedávno jsem absolvoval 14denní soustředění na Mallorce pod vedením mého trenéra a zároveň trenéra juniorské reprezentace.
Stejně jako v minulém rozhovoru s Pavlínou Švadlenkovou, i ty jsi členem nového triatlonového oddílu Kerberos. Jak to vypadá s rozjezdem?
Nový tým je super. Jelikož jsme hodně roztahaní po Česku a dalších státech, tak společné tréninky jsou omezené jen na soustředění a společné akce. V týmu jsem velmi spokojený, protože nás všechny spojuje šílenství triatlonu a cíle být nejlepší. A mám také lepší finanční podporu než v minulém klubu.
Kam vyrazíš letos závodit?
Závody letos jsou ještě hodně otevřené, uvidíme, jak dopadnou testy v květnu v Plzni, ale určitě se budu hodně věnovat ČP a na konci sezony uvidíme podle financí, jestli zkusím závod EP.
Patříš mezi excelentní plavce a velice často jdeš na cyklistiku na čelní pozici. Jak velká je to pro tebe výhoda?
Výhoda je to obrovská, nejen mediálně, ale taky po taktické stránce, hlavně mám více času na první depo a díky tomu se můžu vyvarovat penalizacím a chybám. A na kole jsem hned v prvním balíku a nemusím nikoho dohánět.
Závodíš výhradně na sprint, maximálně olympijských distancích. Láká tě halfironman, případně legendární meka v podobě Ironmanské Havaje?
Na tuto otázku se mě hodně lidí ptá, odpověď je jediná: až zapíchnu olympijský triatlon, tak si zkusím nejprve půlku a pak i Ironmana. Vybraný závod musí stát, co se týče destinace, atmosféry tratě, za to. Prostě si to chci užít.
Prozradíš svůj tajný triatlonový sen?
Cíl je jen jeden, vytetovat si olympijské kruhy s rokem účasti.